Plošný test Čechů proti rakovině plic
Program pro kuřáky pomůže včas zachytit nádor, kdy ho lze úspěšně operovat
Ze začátku vůbec nebolí. Než nemocný pocítí první slabost, nechutenství, začne hubnout a později třeba vykašlávat krev, nemá žádné příznaky. Rakovinu plic proto lékaři často odhalí až ve vyšším stadiu, kdy už se nádor nedá operovat a prognóza je velmi nepříznivá. Pětiletého přežití nedosahuje ani pětina nemocných. Navíc každý rok nově onemocní šest a půl tisíce lidí a pět a půl tisíce jich umírá.
Nádory plic se nedaří odhalovat včas, a právě to je příčinou, že v době stanovení diagnózy už jsou v organismu často založené metastáze.
Dvacet balíčkoroků
Už příští rok by se však mohl negativní vývoj počtu úmrtí začít měnit. Bude totiž spuštěn pilotní program včasného záchytu karcinomu plic. „Program screeningu nádoru plic je připravován,“potvrdila MF DNES mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
S jeho zavedením souhlasí i zdravotní pojišťovny, lidé ho budou mít zdarma. „VZP předpokládá, že díky programu bude karcinom plic zachycen ve výrazně příznivějším stadiu nemoci. Očekáváme přímé náklady na zajištění vyšetření v prvním roce přibližně ve výši 76 milionů,“říká náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči David Šmehlík.
Nový pilotní screening by se prováděl v takzvaných komplexních onkologických centrech, která jsou v každém kraji, jsou vybavena CT přístroji a jejich součástí je radiologie.
„Pravidlem by bylo, že praktičtí lékaři a plicní ambulantní specialisté by umožnili všem pacientům mezi 55. a 75. rokem, kteří jsou kuřáky aspoň dvaceti balíčkoroků (balíčkorok znamená, že člověk kouří jeden rok jednu krabičku denně, pozn. red.), vstup do tohoto screeningového programu, který by byl spojen zároveň s odvykáním kouření. To je jedna z podmínek vstupu do programu,“popisuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.
„Zachytilo by to více než polovinu nádorů ve stadiu, kdy je můžeme operovat. Nyní lze operovat maximálně patnáct, v optimistických případech 20 procent pacientů,“dodává lékařka.
Podle odhadů VZP by se během prvního roku provedlo necelých 30 tisíc CT vyšetření, z toho se předpokládá 650 pozitivních výsledků. Pokud by se program osvědčil, mohl by se do budoucna stát standardem.
Screening pro padesátníky
V Česku už léta fungují tři preventivní screeningové programy. Na riziko vzniku rakoviny prsu se testují ženy od 45 let, všechny dospělé ženy každoročně podstupují stěr z děložního hrdla a od 50 let se testují ženy i muži na skryté krvácení do stolice. A právě screening nádoru tlustého střeva, který od roku 2006 zachytil přes 120 tisíc přednádorových stavů, se také změní. Od 1. července bude možné podstoupit už od 50. roku věku rovnou vyšetření celého střeva takzvanou kolonoskopií, dosud se toto vyšetření dělá až od 55 let a do té doby se provádí jen test na skryté krvácení do stolice.
V Česku přibude ročně asi 7 500 pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku, umírá 3 500 lidí a skoro 40 procent nových nádorů je v pokročilém stadiu.
Nemusíte kouřit. Někdy stačí i pasivní kouření, genetické předpoklady či vliv vnějšího prostředí.
Rakovinou plic, která sice častěji postihuje kuřáky, může onemocnět kdokoli. Co do výskytu jde v Česku o velmi časté a závažné onemocnění. Než se však nemoc projeví natolik, aby lidé začali svůj stav řešit, uběhne většinou příliš mnoho času.
Zpočátku je totiž nemoc skoro bezpříznaková, až později se pomalu objevuje teplota, únava či úbytek váhy a následně přicházejí výraznější signály jako neustupující kašel, dušnost, vykašlávání krvavého hlenu či bolesti na hrudi.
Jenže to už bývá většinou příliš pozdě a v té chvíli lékaři zachytí až třetí či poslední čtvrté stadium nemoci, kdy se už nádor nedá operovat, jsou založené metastázy a pacienti už musí podstoupit velmi drahou moderní biologickou či imunologickou terapii.
Čtvrtý screening
Podle odborníků je jen jediná cesta, jak to změnit. Dostat co nejvíc rizikových lidí na preventivní prohlídky. Na pilotním programu screeningu rakoviny plic se proto dohodli odborníci, pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví.
Pokud se program osvědčí, mohl by se stát už čtvrtým „pevným“preventivním screeningem u nás.
„Myslím, že jeho implementaci stojí v cestě legitimně dva zásadní kroky. Musíme ověřit, že jsme schopni screening zvládnout organizačně, a musí být také bezpečný. K tomu by měl směřovat i pilotní program,“říká šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky a člen výboru České onkologické společnosti ČLS JEP Ladislav Dušek.
V praxi by testování rizikových pacientů mělo probíhat v komplexních onkologických centrech.
Lidé by tam však nechodili sami, ale na doporučení buď praktického, či ambulantního plicního lékaře. „Provedlo by se klinické vyšetření, tedy kolik cigaret pacient vykouří, zda má nějaké klinické příznaky, jiné choroby a tak dále. Pak by byl poslán buď k plicnímu lékaři, nebo přímo do radiologického centra, kde by bylo provedeno CT s nízkou dávkou záření a identifikovalo by se, jestli plíce jsou zdravé, nebo tam jsou uzlíky, které zasluhují pozornost, další sledování či případně urgentní řešení,“vysvětluje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Vašáková.
Ta je odbornou garantkou ministerské komise, jež program včasné detekce rakoviny plic projednává.
„Tohle by mělo redukovat úmrtnost prakticky o polovinu, to je neskutečný přínos,“dodává Vašáková. Efekt programu bude jasný až po pěti letech, protože to je délka přežití u této nemoci. Navíc se musí sladit i činnost praktiků, plicních lékařů a komplexních center.
Na kontroly chodí polovina lidí
Jenže ani sebelepší preventivní program nakonec nemusí být úspěšný, pokud ho lidé budou bojkotovat.
V Česku třeba probíhá plošný screening rakoviny tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla. Kontrol se však účastní jen polovina lidí, pro které jsou určeny.
„Výzva by měla být jednoznačná. Jestliže to máme zdarma, dokonce nás zvou na vyšetření pojišťovny, neměli bychom to odkládat. Dnes jsou moderní léky, péče je v České republice na velmi dobré úrovni a lepší je obávat se toho, že se ta nemoc neobjeví včas, než toho, že se vůbec objeví,“říká předsedkyně platformy Hlas onkologických pacientů Ivana Plechatá. „Vždycky bude zhruba dvacet procent lidí, které na screening nedostaneme. Ale na těch osmdesát procent bychom se dostat mohli,“myslí si zdravotnický statistik Ladislav Dušek. Přidává konkrétní data. „Program na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku od zavedení v roce 2006 odvrátil deset tisíc rakovin,“doplnil Dušek.
Lidi, kteří na prevenci nechodí, následně zvou k lékaři zdravotní pojišťovny. Když ani to nepomáhá, využívají se další možnosti. Třeba v květnu Všeobecná zdravotní pojišťovna posílala třem tisícům lidí, kteří na pozvánky nereagují, samoodběrovou sadu na odběr vzorku stolice na vyšetření skrytého krvácení v rámci prevence rakoviny tlustého střeva.
Preventivní vyšetření na nádor tlustého střeva se provádí metodou kolonoskopie. Doposud se prováděla od 55 let, ale od letošního 1. července – a to je další velká novinka v oblasti rakovinové prevence – na ni budou zváni již padesátiletí. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví.
Podle Duška bude časem screeningových programů ještě víc. Jen už nepůjde o plošné screeningy celé populace, ale budou se vybírat jen konkrétní rizikové skupiny jako v případě rakoviny plic.
Roční léčba stojí 15 miliard
Český program na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku už od svého zavedení v roce 2006 odvrátil deset tisíc rakovin.
Celkový počet všech nádorů totiž už nás podle statistik ústavu ÚZIS každým rokem narůstá.
Hlavním důvodem je stárnutí populace. Data ale také ukazují, že umírá podobný počet lidí, u některých diagnóz úmrtnost dokonce klesá. To je dáno třeba tím, že se stále více lidí dostane k moderní účinné léčbě. Ročně v Česku přibude asi 87 tisíc nádorových onemocnění a 27 tisíc lidí umírá. „V následujících deseti letech nevyhnutelně přibude zhruba o 37 procent pacientů s nádorem,“předpovídá Dušek. Podle odhadů by za rok 2019 mohly náklady VZP na léčbu onkologických pacientů překročit 15 miliard korun.