Jeden pokus? Přijímačky u soudu

Stížnosti dětí, které pohořely u přijímacích zkoušek, mohou skončit až u Ústavního soudu.

Oletošních přijímačkách na střední školy bude možná rozhodovat Ústavní soud. Vláda narychlo přijala kvůli koronaviru zákon, který zredukoval přijímací řízení z obvyklých dvou pokusů na jeden. Děti přišly také o možnost odvolání.

Na oplátku školáci dostali letos na testy víc času. Ředitel také může sám aktivně odmítnutá místa nabídnout dalším uchazečům. Jenže neúspěšní uchazeči budou myslet na to, že vše mohlo být jinak, kdyby měli na přijímací řízení dva pokusy. Tak, jak s tím ještě v březnu počítali.

Věc dorazila už před konáním zkoušek k Ústavnímu soudu. „Argumentujeme tím, že došlo k zásahu do práva na přístup ke vzdělání,“popisuje právník David Zahumenský a dodává, že více termínů snižuje vliv náhody a situace byla závažnější ještě o to víc, že školáci nemohli chodit do školy. Když už je po zkouškách, rodiče se mohou pokusit podle právníka podat správní žalobu. Soudy by však zřejmě nerozhodly do příštího školního roku.

I ministr školství Robert Plaga (ANO) v ČT připustil, že by někteří rodiče mohli v této emotivní době přistoupit k soudnímu sporu. Dva termíny však podle něj často nevedou k posunu v pořadí. „Význam dvou termínů je podle mě přeceňován,“doplnil ministr.

Jeden termín vyvolává v rodinách obavy. „Samozřejmě cítíme, že je to nefér, když má syn jen jednu šanci u zkoušky uspět. Starší dcera se dostala na střední před dvěma lety právě díky druhému termínu,“popisuje Lucie H. z Prahy, která doufá, že vše nakonec dobře dopadne a syn se na vysněnou střední školu dostane. Zatím jsou oba v nejistotě, škola ještě výsledky nezveřejnila. Jeden termín přijímacích zkoušek zvolilo ministerstvo školství, aby proces urychlilo.

Druhým důvodem bylo epidemiologické riziko. Letošní termín absolvovalo 100 tisíc dětí, už i to bylo riziko, a při dalším termínu by se ještě víc promíchaly.

Kolik lidí díky tomuto kroku neonemocní, samozřejmě nejde určit. Stejně tak se nedozvíme to, kolik dětí by na druhý pokus testy napsalo o tolik lépe, aby se na zvolenou školu dostalo. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) taková data nemá ani z minulých let. Zveřejňuje pouze to, jaký termín si žáci započítali jako ten lepší.

Například v českém jazyce dosáhlo loni v druhém pokusu lepšího výsledku 54,1 procenta žáků. V matematice bodovali školáci lépe při pokusu prvním, a to v 68,4 procenta. Ministerstvo školství zdůrazňuje, že škola musí sice zohlednit jednotné přijímací zkoušky alespoň ze 60 procent, ale dalších 40 procent si může zvolit dle svého.

Stigma špatné školy

Celý ročník zcela jistě neskončí na školách, kam děti nechtějí. Žákům, kterým se jeden termín nepovedl, to však může výrazně ovlivnit nejen další čtyři roky studia.

„Výzkumy dlouhodobě ukazují, že vystudování gymnázia statisticky dvakrát zvyšuje aspirace na manažerské nebo profesionální pozice, zatímco učňovská kvalifikace zvyšuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti,“upozorňuje Štěpán Kment, analytik vzdělávací agentury EDUin. Upozorňuje na nedávnou studii publikovanou v Sociologickém časopise. V ní autor na datech ukazuje, že příslušnost k nějaké společenské vrstvě nezávisí pouze na nejvyšším dosaženém vzdělání, ale také na cestě, která ke vzdělání vedla.

„Součástí manažerské třídy je pravděpodobněji muž s gymnáziem a vysokou školou, pak střední odbornou školou s maturitou a VŠ a v závěsu muž s učňovskou školou a VŠ,“komentuje studii Kment. Vystudování střední a vysoké škola ovlivňuje celoživotní kariéru, protože žák z dobře hodnocené školy je do budoucna lépe připraven. Logické je tedy, že si mnozí rodiče a děti dávají s volbou střední školy dost záležet. Spory u běžných soudů ale mají zřejmě jen malou šanci na úspěch. „Soudce nemá možnost rozhodnout v rozporu se zákonem, i kdyby byl zákon špatný,“doplňuje Petr Suchomel, právník z pražské advokátní kanceláře Steidl. Jediný,

kdo není běžným zákonodárstvím vázán, je Ústavní soud.

Tady by musela najít rodina konstrukci, kterou by dokázala, že zákon zasáhl do práva na vzdělání. „Vzhledem k tomu, že pro všechny děti v celém ročníku jsou podmínky stejné, nedomnívám se, že by případná ústavní stížnost uspěla,“myslí si Suchomel.

Malá šance u soudu

Podobný názor má rovněž právnička Jitka Mihulková z kanceláře Frank Bold Advokáti. „Omezením pokusů by teoreticky mohlo být porušeno právo na vzdělání upravené v Listině základních práv a svobod, avšak toto právo může být podrobněji upraveno právě zákonem,“doplňuje Mihulková.

U Ústavního soudu zatím nic bližšího říct nemohou.

„Je pravděpodobné, že tyto stížnosti se k nám dostanou. Těžko říct, co vše v souvislosti s epidemií může být napadeno u Ústavního soudu, protože se dotkla všech aspektů života, nejen školství,“říká soudce Ústavního soudu Tomáš Lichovník. Upozorňuje, že jak by se soudci k takovým stížnostem mohli postavit, není možné předjímat ani obecně.

Z informací zveřejněných na stránkách Ústavního soudu však vyplývá, že většinu ze sedmi desítek dosavadních ústavních stížností souvisejících s epidemiologickými opatřeními soudci odmítli.