Zahradní „policie“vám může vyčistit pozemek
PRAHA Pokud se někdo nestará o svůj zarostlý pozemek, může ho čekat při příští návštěvě překvapení. Místo bolševníku nebo lupiny posekaná louka, která nebude ohrožovat přírodu v okolí.
Sněmovna projedná zákon o invazních druzích, který v krajních případech vstup na pozemek bez souhlasu majitele umožní.
Ministerstvo životního prostředí normu připravilo na základě nařízení Evropské unie. „V případech, kdy nebude v možnostech vlastníků či uživatelů pozemků opatření proti rozšíření invazního nepůvodního druhu provést, bude to zajištěno orgánem ochrany přírody,“uvádí zpravodaj zákona poslanec Ondřej Babka.
Zajít do obchodu se zahradnickými potřebami a koupit si pytlík semínek bolševníku by dnes asi žádného zahrádkáře nenapadlo. Zajít tam a koupit si pytlík semen lupiny ale ano, krásná fialová kytka je přitom současným nepřítelem horských luk číslo jedna.
Lupina nemá slavný příběh jako bolševník, o kterém se říká, že utekl ze zámecké zahrady v Kynžvartu. Lupina přišla pomalu a nenápadně, je to okrasná rostlina původem ze Severní Ameriky, která utekla z vesnických zahrádek. Masivně se vyskytuje na horských loukách na Šumavě i v Krkonoších, odkud postupně vytlačuje původní druhy. „Pro horské louky představuje závažné riziko a provedená mapování potvrzují, že lupiny přibývá. Jako agresivní invazní druh škodí rostlinám, které jsou u nás původní,“popisuje Daniela Steinbachová ze Správy Národního parku Šumava.
Na invazi je skvěle vybavena
Lupina produkuje obrovské množství semen a vytváří husté porosty. Nestačí ji posekat jednou, aby měli ochránci přírody jistotu, že lupinu zahubí, je potřeba ji během jedné sezony posekat třikrát až čtyřikrát. Jednou z jejích vlastností také je to, že vyráží brzo na jaře, zastíní ostatní rostliny a zabrání jim v klíčení. Lupina navíc obsahuje alkaloidy. Proto mají zemědělci strach s ní krmit dobytek, aby se neotrávil. Snadno se usazuje i tam, kde třeba stavební práce naruší půdu. V posledních letech tak doslova zfialověla místa, kde se na Šumavě staví, a nejen kolem domů, ale třeba podél cyklostezek. Lupinu roznášejí po Šumavě i turisté. „Kvete odzdola nahoru, takže když si někdo utrhne květ, utrhne si s ním i semena. Pak, když květina zvadne a turisté ji zahodí, lupina se snadno usadí na novém místě,“popisuje Steinbachová. „V symbióze s hlízkovými bakteriemi také dokáže obohacovat půdu o dusík a měnit tak živinové poměry v půdě,“dodává mluvčí KRNAP Radek Drahný.
Právě v boji s invazními nepůvodními druhy má pomoci nový zákon, který je na programu Sněmovny. Vlastníkům, kteří nejsou schopni se o pozemky postarat, slibuje pomoc od orgánů ochrany přírody, ale zároveň třeba rozšiřuje kompetence myslivců střílet některé invazní druhy zvířat.
Součástí zákona je seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii. A těm, kdo budou takový invazní druh sami aktivně vysazovat nebo jej prodávat, stát napaří pokutu do výše sta tisíc korun, firmám hrozí sankce až dvoumilionová.
Když lupina zvadne a turisté ji zahodí, snadno se usadí na novém místě.