Vyzyvatel Dudy stále sílí
Do boje o post prezidenta vstoupil jako poslední, ale teď má šanci na výhru
VARŠAVA Na dodání nejméně 100 tisíc podpisů potřebných ke kandidatuře na prezidenta měl šest dní. Přinesl jich 1,6 milionu. Varšavský primátor a bílý kůň polské opozice v boji o prezidentské křeslo Rafal Trzaskowski posiluje svoji pozici. Do klání vstoupil na poslední chvíli, ale preference má podle sondáží lepší než všichni opoziční kandidáti a dotahuje se i na stávající hlavu státu Andrzeje Dudu.
Když se prezidentské volby po měsíci tahanic na pozadí koronavirové pandemie nakonec v květnu nekonaly, naskytla se největšímu opozičnímu uskupení Občanská koalice jedinečná šance vsadit na jiného kandidáta. Její původní zástupkyně Malgorzata Kidawová-Blońská se totiž během bouřlivých předvolebních hádek propadla na úplné dno předvolebních průzkumů. Trzaskowského si opozice vybrala, protože měl prý největší šance Dudu porazit. A jeho podpora začala raketové stoupat.
Preference Dudy, který je spojencem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), přitom po odložení hlasování stabilně klesají. Podle průzkumu, který včera zveřejnil web Onet.pl, by stávající hlava státu mohla v prvním kole voleb získat 37 procent hlasů a do druhého kola by postoupila právě s Trzaskowským, kterého by volilo 28 procent Poláků. Ve druhém kole přitom jen necelé dva týdny před volbami Trzaskowski stávajícího prezidenta v sondážích předběhl – zatímco Dudu by volilo 39 procent respondentů, pro varšavského primátora by hlasovalo 42 procent z nich.
Trzaskowski je přitom podle analytiků jediný, kdo má šanci v případném druhém kole oslovit největší počet voličů ostatních opozičních soupeřů.
Ani úspěšný, ani neúspěšný
Osmačtyřicetiletý Trzaskowski působil dříve jakožto poslanec Evropského parlamentu a v roce 2015 se dostal za opoziční Občanskou platformu do Sejmu (dolní komory polského parlamentu). Vyzkoušel si ale i pozici ministra digitalizace nebo náměstka na ministerstvu zahraničí.
Primátorem Varšavy se stal v roce 2018, když hned v prvním kole porazil s 56procentní podporou kandidáta za vládní PiS Patryka Jakiho. Mezi obyvateli polské metropole se těší nemalé podpoře, a to i přesto, že jeho vedení hlavního města není považováno za zvláště úspěšné. Kritici mu vyčítají, že zatím nesplnil drtivou většinu svých předvolebních slibů, nebo že se postavil na stranu údajných podvodníků ve velkých restitučních skandálech ve Varšavě. A loni se musel primátor mimo jiné před lidmi omlouvat za postup při havárii v čistírně odpadních vod, z níž velké množství odpadu z varšavské kanalizace uniklo do řeky Visly. Trzaskowski přitom nejprve celou situaci zlehčoval a odmítal i pomoc ze strany vlády.
Pozdvižení mezi polskými konzervativci pak způsobilo jeho rozhodnutí, aby Varšava přijala takzvanou Chartu LGBT, jejímž cílem je kromě jiného usnadnit život lidem s menšinovou sexuální orientací nebo zavést ve školách sexuální výchovu podle standardů Světové zdravotnické organizace. Primátor se navíc netají ani svou podporou registrovaného partnerství stejnopohlavních párů, ačkoliv od podpory manželských svazků mezi homosexuály se distancoval. Stoupenci PiS nicméně varují, že pod jeho vedením „zemi zaplaví devianti“. Jakožto prezident by se prý mohl zasadit o liberalizaci polských potratových zákonů, které patří k nejpřísnějším v Evropě. Podle šéfa vládní strany Jaroslawa Kaczynského by jeho vítězství uvrhlo zemi do „těžké politické, sociální i morální krize“.
Největší výzvou však bude pro Trzaskowského, který podle analytiků reprezentuje především varšavskou vzdělanou střední třídu, získat si Poláky z menších měst a venkova, kteří tvoří většinu polské populace. Právě s tou se nyní ztotožňuje prezident Duda.