Déšť odplavuje vodním dopravcům dotace
Vyšší hladina vody v Labi přináší obavy z vracení příspěvků na modernizaci
Deštivé počasí z předchozích dnů přeměnilo vysychající Labe opět v použitelnou vodní cestu. Pro lodní dopravce však nečekané zvýšení hladiny znamená, spíše než vítanou příležitost, spoustu problémů. Obávají se totiž, že budou muset vracet milionové dotace na modernizace říční flotily.
Peníze na ekologičtější motory nebo opravy trupů lodí Česko podmínilo tím, že lodě stráví polovinu sezony dopravou zboží do republiky. Dopravci si ale už z předchozích let zvykli provozovat během suchého léta lodě na kanálech západní Evropy, kde je stále vody dost. Čtveřice přes 30 tun vážících pivních tanků, které na cestu po Labi do plzeňského pivovaru vyrazily ze sasko-anhaltského Akenu před víkendem, je spíše výjimkou.
Nepředvídatelné Labe
Podle rejdařů je totiž riskantní nebo přímo nemožné zrušit objednávky v cizině a flotilu přesměrovat do Česka, když vhodné plavební podmínky nemusí vydržet dlouho. „Máme obavu, že jakmile přestane pršet, voda opět rychle opadne. I s přepravou pivních tanků máme neklidné spaní, abychom to stihli. Vloni jsme takto měli dvě lodě uvázlé na suchu čtyři měsíce,“řekl MF DNES spolumajitel rejdařství EVD
Evropská vodní doprava Lukáš Hradský.
Na druhou stranu ve chvíli, kdy vodočet v Ústí nad Labem překročí hranici umožňující ekonomicky rentabilní plavbu, začíná ministerstvo dopravy sčítat dny pro vypočtení minimální doby, po kterou musí dopravci plout se zbožím buď do, anebo z Česka. Největšímu tuzemskému rejdařství EVD tak hrozí, že bude muset vrátit zhruba 13,5 milionu korun z dotací na modernizaci plavidel.
Dní, kdy bylo možné plout bez jakýchkoliv omezení, bylo za téměř půlrok jen deset. Zima bez sněhu tak umožnila efektivní plavbu jen během února a března. Při poklesu hloubky Labe pod 150 centimetrů v Ústí nad Labem pak provoz na řece jako neekonomický utichá. „Letos jsme počátek delšího období s takto nízkými vodními stavy zaznamenali již v druhé polovině dubna,“uvedl Pavel Jansa z dispečinku státního podniku Povodí Labe. Podobná situace nastala i v roce 2018, kdy řeka zůstala od jara vyschlá prakticky až do poloviny prosince.
Letošní rok se vyvíjí přece jen jinak a od pondělí 6. června je zase po měsíc a půl trvající pauze možné efektivně plout s nákladem přes úzké hrdlo na česko-německém pomezí. To umožnilo Plzeňskému Prazdroji nechat dovézt zbytek zásilky 24 metrů dlouhých nerezových tanků na ležení piva.
První čtyři nádrže putovaly po Labi do Česka v dubnu, poté kvůli nízkému stavu vody hrozilo, že se zařízení do plzeňského pivovaru dostanu až s přibývající hladinou na podzim. Nynější okno však umožnilo dopravit do přístavu v Lovosicích nejen čtyři nádoby čekající na vyšší stav vody nedaleko Magdeburgu, ale i poslední část zásilky doposud spočívající v přímořském Hamburku.
V Děčíně chybí jez
„Celá trasa tanků na vodě je Buergstadt–Rotterdam–Hamburk–Lovosice. Tanky během ní plují po řekách, kanálech a rovněž se plaví Severním mořem. Poslední čtyři tanky byly naloženy v Hamburku v úterý a vyplutí do Lovosic je plánováno na středu,“uvedl technický ředitel Prazdroje Pavel Šemík s tím, že do Česka zařízení doplují zhruba po týdnu. Musí ale pochopitelně vydržet voda.
Chybějící jez v Děčíně, který by nízkou hloubku Labe přes léto alespoň částečně vyřešil, už více než desetiletí vázne na procesu získávání kladného stanoviska ekologů. Výstavba plavebního stupně by podle nich nevratně poškodila štěrkové náplavy, které jsou domovem chráněných rostlin a živočichů.
Stále méně předvídatelné Labe tak z přeshraniční dopravy vyhnalo řadu nákladních dopravců. Příkladem je rejdařství Konakl, které se raději soustředilo na transport písků a dalších materiálů po Vltavě do hlavního města. Jezdíme na stálé vodě z Roudnice nad Labem do Prahy,“uvedl jednatel společnosti Jan Vinkler. Plavba po dokončené vltavské vodní cestě sice přináší mnohem nižší marže než lukrativnější trasa do německého Hamburku, ale dopravcům se kompenzuje stabilitou provozu a mnohem menším počtem nehod, a tedy i nákladů na jejich odstraňování.
Při poklesu hloubky Labe pod 150 centimetrů v Ústí nad Labem provoz na řece utichá.