Méně rozvodů, ale i dětí

Koronavirus měnil statistiky metropole

STRAŠNICE Pandemické restrikce se spolupodepsaly na tom, že růst počtu obyvatel metropole od ledna do března letošního roku zpomalil. Do velkoměsta se přistěhoval nižší počet lidí z regionů Česka, ale hlavně ze zahraničí. Matrikáři zaznamenali méně novorozených dětí, zato přibylo nebožtíků. V meziročním porovnání narostl také počet lidí, kteří Prahu opustili, především směrem do středních Čech.

Záporná čísla ve statistické kolonce celkový přírůstek hlásí hlavně obvody v centru. Také to plyne z aktuální, první „pocovidové“analýzy Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2020, kterou vydal Český statistický úřad (ČSÚ).

„V porovnání s 1. čtvrtletím roku 2019 došlo k meziročnímu poklesu přirozeného, migračního i celkového přírůstku, dále pak ke snížení počtu sňatků, rozvodů a živě narozených,“uvádí Martin Slavíček z Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v Praze. Meziroční nárůst byl zaznamenán u počtu zesnulých, a to o sedm desítek.

Většina úmrtí se po celý kalendářní rok dotýká osob seniorského věku.

„84 procent celkového počtu zemřelých tvořili lidé ve věku 65 a více let v prvních devíti týdnech roku 2020. Ve stejném období roku 2019 byl podíl 83 procent. Aktuální data případný vliv pandemie koronaviru na počty zemřelých ještě nepostihují,“upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Méně je novorozenců

V Praze v prvním čtvrtletí přišlo na svět přes tři tisíce novorozenců. Oproti loňsku jde o pokles o více než stovku dětí, ale výkyv není způsoben covidem-19. I tak jsou údaje v republikovém porovnání pozitivní. Na tisíc obyvatel vykázala Praha nejvyšší počet živě narozených dětí – 10,4 promile. Rovněž měla nejnižší počet zemřelých – 10 promile. „Byla tedy jediným krajem, který měl kladný přirozený přírůstek 0,4 promile,“vysvětlují statistici.

Přirozenou měnou, tedy poměrem mezi narozenými a zesnulými, se populace zvýšila o 139 osob. V porovnání se stejným obdobím roku 2019 se jednalo o propad takřka o 60 procent. Nejvyšší přirozený přírůstek zaznamenaly někdejší

převážně průmyslové obvody – pětka a sedmička. „Jde o lokality s novou výstavbou, přitažlivou pro mladé lidi. Nové projekty mění staré industriální čtvrti na atraktivní místa, podobně jako v případě Karlína,“vysvětluje realitní expert Michal Pich. Praha 5 nabízí další plus. „Díky unikátní poloze zde lze bydlet s perfektní dopravní dostupností do centra, a přitom obklopen zelení,“doplňuje developer Jan Zemánek.

Nárůst činil v přepočtu na tisíc obyvatel tři osoby a byl tak mezi kraji třetí nejvyšší po středních Čechách a Plzeňsku. V hlavním městě také během prvních tří letošních měsíců poklesl počet sňatků téměř o pětinu. Podíl na tom mohou mít březnová vládní nařízení, která se dotkla i uzavírání svatebních obřadů. Omezení práce soudů při mimořádném stavu se mohlo podílet i na nižším počtu rozvodů, a to o dvě desítky.

Počet obyvatel pak stěhováním vzrostl o necelou tisícovku lidí. I tak to znamená oproti loňsku pokles. „Meziroční pokles v porovnání s rokem 2019 představoval 51,7 procenta,“shrnují experti.

Pandemické restrikce sice v březnu uzavřely hranice i letiště, přísun přistěhovalců ze zahraničí se však navzdory tomu výhradně podílel na přírůstku obyvatel stěhováním. Migrací v prvních třech měsících letošního roku získala nejvíce nových obyvatel Praha 9 a čtvrti na okraji metropole – Praha 22 na jihovýchodě, Praha 12 a také například Řeporyje. „Cizinec je buď zaměstnanec a pak si bydlení vybírá podle svých možností, nebo jde o investora, který se soustředí na nejlepší možnou nabídku,“komentuje preference cizinců Michal Pich.

Periferie vysává centrum

Naopak stále více Pražanů se otáčí k městu zády a lokality vlídnější k bydlení hledají jinde. Záporná čísla v tabulce celkového přírůstku obyvatel hlásí hlavně obvody v centru města – Praha 1, 2, 3 a například také „osmička“.

Významnou měrou tradičně lidé dotují nárůst počtu nových obyvatel v okresech Praha-východ a západ. „Počet přistěhovalých osob zde byl výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy,“shrnují statistici. Odcházejí sem především mladí lidé. Tyto regiony mají podle odborníků proto také příznivou věkovou strukturu s vyšší porodností a nižší úmrtností.

„Po zkušenostech z omezení volného pohybu si spousta lidí uvědomila výhody bydlení tam, kde je jim k dispozici alespoň kousek zeleně,“uzavírá Michal Pich.