Zůstala po něm hala, juniorský titul i spálené mosty

Kdo je Martin Stloukal, vulgární trenér z dorostenecké šatny? Bývalý kamarád Patrika Eliáše, který je zvyklý skrz hokej dosáhnout svého

Pokud se Martina Stloukala zeptáte, co si myslí o vlně kritiky, která se na něho posledních pár dní valila, odpoví bez mrknutí oka: „Psi štěkají, ale karavana jede dál. To je moje motto.“

Takový je jeden ze základních světonázorů muže, jehož jméno je teď nejskloňovanějším v českém hokeji. O tom, že dorostencům doporučuje snídat čtvrt kila tvarohu, ví už každý. Kdo ale je Martin Stloukal, bývalý hráč Zetoru Brno a nyní 49letý hokejový všeuměl?

Nejen v Brně, odkud vystoupal až do vysokých hokejových pater, ho znají jako individualistu, schopného pohybovat se v jakémkoliv kolektivu. Zůstávají za ním často i výrazné výsledky; vesměs jako vedlejší produkt jeho snahy dosáhnout svého.

„Nemyslím si, že jsou reálné řeči o tahání za jeden provaz. Každý se má starat sám o sebe. Diverzita nás pak posune dál,“káže Stloukal další ze svých životních pravd.

Ve svých angažmá za sebou nezřídka nechává spálené mosty – nejčastěji proto, že tempo jeho práce je zničující a nápady, s nimiž přichází, bývají nevyzkoušené. Jako když kdysi stál za přesunem Znojma z českých soutěží do mezinárodní EBEL. Orli ji úspěšně hráli a bavili svoje fanoušky ještě hodně let poté, co se Stloukal s klubem rozloučil a přesunul svůj showbyznys o dům dál. A že se díky jeho nápadu Znojmo etablovalo v zahraniční soutěži a hráči odtud chodili za lepším? Jenom dobře.

Rozloučil se tam poté, co ze svého působení vymačkal maximum. S juniory Orlů v roce 2011 vyhrál extraligový titul, když vedení klubu nadchl pro myšlenku tým mohutně posílit. Ve stejném roce nastartoval přesun Znojma do EBEL a dodnes můžete slyšet názor, že si tím hlavně chystal půdu pro svoje trenérské angažmá v některém z bohatých rakouských celků.

Povedlo se mu to o tři roky později, kdy převzal Klagenfurt.

„Že si tam počínal tak, že tam dvacet let dalšího českého trenéra nevezmou, už je zase jiná věc,“říká o něm ironicky jeden bývalý ligový hráč a trenér.

Hráči Klagenfurtu chtěli Stloukala hned v první sezoně odstřelit kvůli tomu, že je na tréninku trefoval puky, když se mu něco nelíbilo. Připomíná vám to metody trenérů NHL z 80. let minulého století? Náhoda to není, Stloukal si jejich motivační metody rychle osvojil.

Přestože je Stloukal známý jako živel, který třeba v Prostějově v rámci přípravy skákal s padákem a v přípravném zápase Třebíč–Znojmo

ho domácí tým vinil z vyvolání hromadné rvačky, zapaluje mu to mnohem víc, než se na první poslech obhroublého monologu může zdát. Své dceři nedávno zajistil americký pas tím, že rodinu krátce před jejím narozením přemístil na Floridu.

Jeho nejúspěšnějším počinem bylo osobní přátelství s Patrikem Eliášem, s jehož pomocí rozjel stavbu hokejové haly v Brně. Ta stojí a úspěšně funguje, přestože se Eliáš se Stloukalem během budování haly rozešel – údajně kvůli neshodám o velké peníze.

„Byli jsme nejlepší kamarádi. Teď jsme se už rok a půl neviděli. Takový je život,“pravil Stloukal o Eliášovi

v roce 2007, když hokejista svoje bývalé agenty v USA zažaloval.

Tou dobou už měl Stloukal jiné vize. Třeba odloučení jedné třídy brněnské hokejové školy do vlastního týmu, s nímž celý rok jen trénoval a příležitostně hrál turnaje. Pak projekt vyšuměl.

V Technice Brno si svého trenéra chválí. Za půl roku, co do ní pumpuje hokejové vize, se tam rozjely individuální tréninky. „Tři roky jsme o nich kecali. Pak přišel Martin a zavedl je,“řekl šéf oddílu Pavel Kubica.

Kdo ví, třeba i jeho Stloukalovo strhující nadšení časem umoří. Co pak? Nečekejte nic jiného, než že Stloukalova karavana pojede dál. Tam, kde mosty ještě nemá spálené.