„Černí šerifové“pod dohledem

Stát připravil zákon, který má kontrolovat soukromé bezpečnostní služby

Dohlížejí na bezpečnost v obchodech, majitelé nemovitostí si je najímají k hlídání majetku, vyhazují z klubů nepatřičně se chovající návštěvníky. Soukromých bezpečnostních služeb je v Česku zhruba sedm tisíc se zhruba 45 tisíci zaměstnanců, přesto tu dosud chyběl zákon, který by jejich činnost kontroloval a definoval pravidla, podle nichž se mají chovat.

Ministerstvo vnitra takový zákon letos dokončilo, nyní čeká na projednání ve Sněmovně. Zákonem si chce pojistit, aby soukromé bezpečnostní služby neměly vazby na organizovaný zločin, nepodnikaly v šedé zóně ekonomiky, ale také aby v nich pracovali fyzicky a zdravotně způsobilí zaměstnanci bez trestní minulosti. Smyslem je zabránit situacím, kdy ostrahu dělá starší člověk, jenž by sám byl dost možná tím prvním, kdo by v případě útoku utíkal.

A také snížit počet případů, kdy se ochranka nechá vyprovokovat a překročí meze svých pravomocí. Každoročně u nás kvůli tomu policie stíhá 130 až 200 zaměstnanců bezpečnostních a detektivních agentur.

Nedávno například dostal u soudu trest za výtržnictví vyhazovač z klubu Canal la Manche v Písku a majitel bezpečnostní agentury Ján Kopko. Z klubu chtěl vyhodit tři muže, kteří nadávali mladým ženám na parketu kvůli jejich sexuální orientaci. Strhla se však strkanice, rvačka, padlo pár ran a kopů.

Svědci u soudu sice uváděli, že ti tři muži (byli to bratři-trojčata) se chovali skutečně agresivně a vyhazovačům sprostě nadávali, soudkyně Petra Pekárková nakonec vyhodnotila vyhazovačovo jednání jako nepřiměřené. „Obžalovaný z pozice bezpečnostního pracovníka, který má sám zabránit tomu, aby k násilnému chování mezi návštěvníky nedocházelo, zasáhl neadekvátně,“rozhodla soudkyně.

Jindy může střet mezi ochrankou a návštěvníkem akce skončit mnohem tragičtěji, jako se to stalo na hokeji v Havířově. Muže dohlížejícího na pořádek při utkání loni v listopadu policie obvinila z ublížení na zdraví poté, co se dostal do konfliktu s fanouškem, ten upadl, zranil se a v nemocnici zemřel.

Ministerstvo vnitra nově chce soukromým bezpečnostním službám udělovat licence na deset let. Typů licencí bude šest a pro každý typ budou stanoveny konkrétní podmínky, které musí bezpečnostní agentury splňovat.

„Například u licence skupiny B – Ochrana osob a majetku, bude vyžadována vyšší úroveň fyzické zdatnosti,“představuje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Podle návrhu zákona budou žadatelé o licenci, tedy bezpečnostní agentury a všichni jejich zaměstnanci, prověřováni policií i zpravodajskými službami. „Tato bezpečnostní prověrka by probíhala opětovně po podání každé další žádosti o udělení licence. Platnost vydané licence by přitom byla nejdéle na 10 let,“stojí v důvodové zprávě k zákonu. Dnes bezpečnostní agentury podléhají jen živnostenským úřadům. K podnikání stačí koncese.

Černé kombinézy

Samotné řízení o vydání licence pak bude trvat 90 dnů, kdy příslušný orgán ověří, jestli žadatelé splňují požadavky na věk, plnou svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní a odbornou způsobilost. „Pokud by firma mohla přijít o licenci, dávala by si pozor na to, koho přijímá,“poukazuje místopředseda sněmovního Podvýrobu pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby Lukáš Kolářík (Piráti).

„Nechci říct, že je to tak vždycky, ale často v soukromých bezpečnostních službách končí lidé s různými extrémními názory. Jejich motivací je černý pracovní mundúr, v němž si budou připadat tvrdě,“vysvětluje poslanec Kolářík.

Podle prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiřího Kameníka problém tkví hlavně v tom, že neexistuje jeden ucelený zákon, který by přesně specifikoval, co všechno si pracovníci takových služeb mohou dovolit.

Respektive, ochranka a vyhazovači nemají žádné jiné pravomoci než kterýkoli jiný občan. Zároveň se ale od nich očekává, že když uvidí krádež, zasáhnou. Když uvidí v klubu někoho vyvolávat konflikt, vyvedou ho.

„Jestliže vykonáváte zaměstnání, kdy se dnes a denně s někým střetáváte, jediná možnost, jak zamezit překračování zákona, je mít pro tyto lidi předepsané zkoušky a edukovat je. Jenže my teď vybíráme z různých zákonů, co udělat můžeme a nesmíme,“popisuje Kameník. „Chtěli bychom to mít v kodexu. Před soudem pak už bude jasno, jestli náš zaměstnanec udělal všechno správně a jednal dobře, nebo naopak pochybil,“dodává, proč je podle něj vznik zákona důležitý, a zdůrazňuje, že pravomoci rozšiřovat nechce.

Od vzniku zákona si také slibuje, že agentury budou lépe hájit práva svých zaměstnanců a lidé nebudou tuto práci dělat často za minimální mzdu. Mezi lety 2016 až 2018 se totiž jejich průměrná měsíční mzda pohybovala mezi 12 až 15 tisíci korun, což je také důvod nízké kvality.

Po přijetí zákona budou mít agentury dva roky na rozhodnutí, o jakou licenci stojí. Jestli se budou ucházet o licenci na ostrahu majetku, osob, soukromého detektiva, nebo poskytovat technické služby pro zajištění ochrany.

O vzniku zákona už se mluví několik let a byť jej v minulosti ministerstvo vnitro vypracovalo, Sněmovna jej neschválila. Současná vládní koalice má jeho vznik v programovém prohlášení. „Česko je poslední zemí Evropy, která postrádá speciální právní úpravu pro soukromou bezpečnostní činnost. Vyjma Německa a Rakouska, kde je historicky zakořeněna velmi silná role cechovních spolků, které velmi striktně dohlížejí na celou oblast, mají svoji právní úpravu pro soukromé bezpečnostní služby již úplně všechny země v Evropě včetně Albánie, Makedonie či Kosova,“doplňuje mluvčí ministerstva vnitra Malá.

Od hlídače po ranaře

Stát navíc chce mít díky zákonu a licencím přesný přehled o tom, kolik soukromých bezpečnostních služeb v Česku skutečně je. „Tento segment zaměstnává desítky tisíc lidí od pozice strážného v obchodě až po pracovníky převážející cennosti v hodnotě přesahující pět milionů korun nebo na úseku osobní ochrany, takže určitě je dobré, abychom takový zákon měli,“říká předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Zdeněk Ondráček (KSČM).

Avšak podle něj i jeho kolegy z bezpečnostního výboru Lukáše Koláříka je v zákoně tak, jak je napsaný, spousta nejasností, kvůli kterým se domnívají, že jej poslanci ministerstvu ještě vrátí k přepracování.