Rozhovor: léčba diabetu na dálku
„Jsme schopni okamžitě vyhodnotit pacientův stav a předejít nežádoucímu vývoji stavu,“říká šéf týmu, který vyvinul digitální systém Vitadio.
Diabetes neboli cukrovka je jedno z nejzávažnějších civilizačních onemocnění. Jen v Česku jím trpí téměř milion lidí. Cukrovka v počátečních fázích nebolí, ale pokud ji zanedbáte, mohou se u vás rozvinout vážné následky. Pravidelná spolupráce pacienta a zdravotníků na úpravě životního stylu je klíčovým prvkem účinné léčby. Nicméně poskytnout podporu rostoucímu počtu diabetiků není kvůli omezené kapacitě zdravotního systému možné. Proto tým vedený Janem Šomvárskym přichází s digitálním systémem Vitadio. Ten na dálku pomáhá pacientům řídit terapii mezi jednotlivými návštěvami lékaře.
V Rotterdamu jste studoval zavádění inovací do firem, co to má společného s lékařskou aplikací?
Už při škole jsme začali pracovat s Ondřejem Kulatkou (jeden ze spoluzakladatelů aplikace Vitadio – pozn. red.) na založení byznysu a oba jsme měli blízko k tématům zdraví a zdravotnictví.
To jste si sedli a vymysleli aplikaci?
Začali jsme budovat telemedicínskou platformu, která propojuje lidi, kteří chtějí žít zdravěji s ověřenými nutričními terapeuty. V tomto odvětví hodně lidí spadne do rukou nekvalifikovaných výživových poradců. Lidé často nevidí rozdíl mezi nutričním terapeutem s vysokou školu a výživovým poradcem, který má za sebou jen víkendový kurz.
To mluvíte pouze o Česku?
Setkáváme se s tím ve většině evropských států. Nutriční terapie není často dostatečně legislativně ukotvená. A v Česku jde o významný problém.
Proč jste se tedy najednou zaměřili místo telemedicíny na cukrovku?
Během roku, kdy jsme měli aplikaci na zdravý životní styl, nám zejména kvůli prosbám pacientů došlo, že můžeme pomoci diabetikům. A tak jsme se více zaměřili na zdravotnický sektor. Zjistili jsme, že i lékaři tuto službu uvítají, protože těmto pacientům se podpory v úpravě životosprávy zřídkakdy dostává.
Vaše aplikace pro diabetiky však není jediná, existují i další.
Ano. Například ve Velké Británii provozuje Národní zdravotní služba digitální management a prevenci diabetu, který funguje velmi dobře. Většina aplikací je však zaměřena na self monitoring, jde o takový deníček, kde si hlídáte hladinu glykémie nebo to, co jste snědla. Ty jsou hlavně pro diabetiky prvního typu (organismus neprodukuje inzulín – pozn. red.).
A vy míříte na ty, u kterých se nemoc tolik nerozjela, tedy s diabetem druhého typu?
Na diabetiky v rané fázi nemoci nebo nově diagnostikované, u kterých se upravenou životosprávou dá onemocnění zvrátit. To nebývá v praxi běžné, a to ze dvou důvodů. Zaprvé chybí kapacita pro soustavnou zdravotní péči pro tak velké množství pacientů s diabetem a zadruhé úprava životosprávy vyžaduje významné zapojení pacientů do léčby, což bývá kamenem úrazu.
V čem aplikace pomůže pacientům?
Vitadio jim pomůže snížit krevní cukr a třeba předejít amputaci končetiny, protože cukr v krvi poškozuje ledviny, zrak či nohy.
Jak se aplikace liší od oněch „deníčků“? Kladete důraz na prevenci?
Vedení deníčku je jen jedna z částí aplikace. Sběr dat co nejvíce automatizujeme, abychom diabetiky nezatěžovali. Tradiční deníčky s manuálním zadáváním dat používá jen hrstka velmi motivovaných diabetiků. My stavíme na lidském kontaktu, který je klíčový pro změnu životosprávy i u těch méně motivovaných.
Diabetem většinou trpí lidé starší padesáti let. Jsou dostatečně znalí mobilních technologií?
Ze začátku jsme se toho báli, ale byli jsme příjemně překvapení. Máme i paní, které je přes sedmdesát a aplikaci používá normálně. Dnes má smartphone více než 70 % lidí mezi 50–70 lety. Navíc je aplikace dělaná tak, aby byla uživatelsky přátelská pro starší ročníky.
Sledujete častý trend, kdy po počátečním používání aplikace dochází k odlivu lidí?
Snažíme se vše zjednodušit, minimalizovat manuální zadávání dat pacientem. Ten si může například spárovat svůj fitness náramek s aplikací a údaje mu tam jsou automaticky vkládány. Integrujeme různé glukometry nebo tlakoměry a tato data také sbíráme automaticky. Jsme schopni okamžitě vyhodnocovat pacientův stav a přizpůsobovat program tak, abychom předešli nežádoucímu vývoji stavu. Jsme tak schopni v programu udržet přes 80 % pacientů.
Kolik máte v současné době lidí v týmu, který diabetikům pomáhá?
Nyní devatenáct, ale ne všichni pracují na plný úvazek. Velká část jsou vývojáři, máme v týmu i lékaře a několik nutričních terapeutek. To jsou hlavní pozice.
Jak fungují nutriční terapeutky?
Každý pacient má osobní nutriční terapeutku. Vybuduje si tak vztah, který je jednou z klíčových věcí pro jeho úspěšnou terapii. Terapeutka v aplikaci vidí v reálném čase všechny pacientovy parametry, jeho pohyby, jeho fyzickou aktivitu, jak se cítí, jaké jídlo jí. Na jejich základě pozná, který pacient potřebuje péči, a může se s ním zkontaktovat pomocí online chatu či telefonu. Je to taková proaktivní personalizovaná péče.
Může si pacient terapeuta vybrat?
Toho mu přidělujeme my. Záleží na volné kapacitě. Ale zkoumáme i algoritmy, které na základě psychologického profilu spojí pacienta s určitým terapeutem.
Kolik pacientů má jeden terapeut?
V současnosti je kapacita až 700 pacientů, když pracuje na plný úvazek. Zatím ale máme všechny terapeuty na částečný úvazek, takže žádný tolik pacientů nemá.
Není to tak, že většina lidí se k cukrovce druhého typu dopracuje tím, že má nedostatek morálky k léčení? Na to přece vaše aplikace nestačí.
Tento problém řeší lékaři se značným množstvím pacientů s diabetem. Proto občas nefungují automatické aplikace, člověk potřebuje kontakt s někým, kdo mu pomůže najít vnitřní motivaci a vypěstuje si k němu důvěru. Je potřeba udržovat s pacienty častý kontakt, což není v tradičním zdravotnictví snadné.
Jaká je vaše pozice v týmu, lékař nejste?
Mám na starosti rozvoj podnikání a vstup na zahraniční trhy. Teď se nejvíc zaměřujeme na Německo. Vstupujeme však i na trh český a slovenský. Paradoxně v Česku to trvá nejdéle od vstupu do systému po proplácení pojišťovnou. Slovenské a německé pojišťovny jsou v jednání napřed. České zdravotnictví ještě není tak zběhlé v digitalizaci, takže postup je těžší a pomalejší.
Jak jste na tom v současné době s počtem uživatelů?
Jsme v pilotním provozu. Na začátku roku jsme spustili spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc, kde prokazujeme účinky a klinické dopady celé intervence. Také jsme spustili studii s největší sítí praktických lékařů Moje ambulance a uzavíráme placené piloty s německými pojišťovnami. Jedná se řádově o stovky lidí.
V Česku je přibližně 800 000 lidí s diabetem typu 2, tedy asi 9 procent populace. Liší se čísla v Německu a na Slovensku?
Na Slovensku je to podobné, v Německu se počet lidí s diabetem typu 2 pohybuje okolo 11 procent.
Kolik aplikace stojí? A bude v budoucnu hrazena pojišťovnami?
Nyní aplikace není volně dostupná lidem, ale pouze v rámci studií. Směřujeme k tomu, aby byla proplácena zdravotními pojišťovnami. Takže aktuálně žádná cenovka není.
A z čeho tedy máte příjem?
Finance máme z investice a jsme blízko uzavření spolupráce s několika pojišťovnami.
Jak si vlastně Česko vede v digitalizaci zdravotnictví vůči zahraničí?
Digitalizace zdravotnictví v Česku je v plenkách. Existuje jen pár podobných projektů, jako je ten náš. Strukturální překážky brání v zavedení těchto inovací. Například Německo, které je napřed, schválilo na začátku roku zákon, který zrychluje vstup digitálních řešení na trh. Funguje to tak, že vás německý Státní ústav pro kontrolu léčiv zařadí do ročního programu, kde musíte prokázat klinické účinky své intervence a zároveň dosáhnout úspory. Na základě analýzy vaše řešení všechny veřejné zdravotní pojišťovny proplatí. Lékařům to umožní předepisovat aplikace pacientům. Doktor tak vidí, co se s pacientem děje mezi pravidelnými prohlídkami, a celkově se zefektivňuje léčba.
Takže to doplňuje léčbu?
Přesně tak, lékař má lepší monitoring. Je to doplněk léčby. Bude mít s pacientem méně komplikací.
Neznamená to, že si lékaři budou muset pořídit lepší počítače? A pokud ne, dostanou se k datům z aplikace?
Předpotopní počítače jsou velký problém zdravotnictví. Doufám, že se to začne zlepšovat. Ale počítáme s tím, sdílení dat s lékařem může fungovat i třeba přes e-mail. Netroufnu si ale předpovídat, jak rychle se to vyřeší.
Blíží se Česko k digitálním pacientským kartám?
Česko bylo velmi blízko. První zárodek elektronických záznamů byl IZIP, ale nedopadlo to slavně. Nyní se na to snaží navázat Zdravel (Institut pro podporu elektronizace zdravotnictví). Mohli jsme být jedni z prvních v Evropě s elektronickým záznamem pacientů, ale budeme nakonec jedni z posledních.
Dotkla se vás koronavirová krize?
Krize se nás dotýká dvojím způsobem. Pojišťovny mají plné ruce práce s tím, kolik problémů koronavirus napáchal ve zdravotním systému. Jednání s nimi se nám tedy zpomalilo, ale myslím si, že to dlouhodobě urychlí digitalizaci zdravotnictví po celé Evropě. Krize zasáhla i diabetiky, kteří neměli dobrý přístup k péči, protože jsou jednou z nejvíce ohrožených skupin nemocí covid-19. Jejich zdravotní péče proto byla v minulých měsících omezená na nutné minimum. Během krize se zdravotní stav diabetiků dost zhoršil.
Jaká je vaše vize do budoucna? Nechcete řešit i další problémy spojené s diabetem, jako je obezita a vysoký tlak?
Ano, tohle jsou věci, na kterých již pracujeme. Obezita a hypertenze souvisí s prediabetem a diabetem druhého typu. Obecně se těmto nemocem říká metabolické onemocnění. Chtěli bychom je tedy léčit takto komplexně.