Kdo vyhraje závod o vakcínu?

Souboj jak z dob studené války připomínají dostihy o první vakcínu proti covidu-19.

Závod připomínající doby studené války rozpoutala mezi státy neutuchající pandemie koronaviru. Kdo bude první? Kdo postaví „novodobý Sputnik“? Kdo nejrychleji vyvine vakcínu, která ochrání miliony lidí před onemocněním covid-19?

V sázce je pro řadu zemí národní pýcha a světová prestiž. A co je asi nejdůležitější, vítěz poskytne jako první ochranu před infekcí svým občanům, čímž také bude moci jako první nastartovat zpomalenou domácí ekonomiku.

Spolupráce při výrobě vakcíny se přitom kvůli politickým sporům omezila na minimum. Státy ve snaze vyvinout očkování zrychlují testování a zkracují klinické studie. Účinnou látku tak často testují na lidech dříve, než ukončí testování na zvířatech. Odborníci odhadují, že by se první vakcína mohla objevit na konci letošního či začátkem příštího roku.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se na vývoji nyní podílí 130 vědeckých týmů po celém světě. Jen 11 z nich už pracuje na klinické studii. Pět z nich je z Číny.

Naděje na „vykoupení“

Pro Čínu je objev očkování proti covidu-19 šancí zbavit se stigmatu zdroje nebezpečného viru a stát se tím, kdo zastavil jeho šíření. Režim prezidenta Si Ťin-pchinga navíc potřebuje přesvědčit Číňany, že jejich země je i přes současnou ekonomickou krizi stále silným politickým hráčem.

Nejžhavějším kandidátem na vítězství je nyní farmaceutická společnosti CanSino Biologics ve spolupráci s vojensko-zdravotnickou akademií, která patří pod čínskou armádu. Firma vyvíjí tzv. vektorovou vakcínu, která využívá jiné viry, jež přenesou genetický materiál covidu-19 do buněk pacienta. Tělo se tak naučí koronavirus rozpoznat a reagovat na něj. První výsledky klinických studií byly vesměs pozitivní – imunitní systém se vytvořil u všech 108 účastníků studie. Firma nyní pokročila do druhé fáze testování, které se účastní 500 lidí.

Ostatní čtyři čínské týmy pracují na tradičním očkování, během něhož se do těla člověka vstříkne oslabená dávka viru a tělo si pak vytvoří imunitu. Jeden z vývojářů nedávno podepsal dohodu, díky níž by mohl finální fáze klinických studií provádět v Brazílii, která je nyní druhým nejzasaženějším státem na světě. Poslední fáze testování totiž vyžaduje velký vzorek, ale Čína už šíření covidu-19 na svém území prakticky zastavila. Čínského výzkumu by se v Brazílii mělo zúčastni 9 000 dobrovolníků.

Zrychlení na úkor bezpečnosti

Rychlý postup Číňanů a politický boj o očkování nutí vědce v USA a Evropě ke snižování bezpečnostních standardů. Aby urychlili proces výroby, vývojáři často spojují první a druhou fázi testování. Americký expert na infekční choroby Anthony S. Fauci sliboval v rozhovoru s magazínem Journal of the American Medical Association, že USA vyrobí do konce roku 100 milionů dávek vakcíny. Vyrábět ji přitom podle něj začnou, ještě než bude jasné, že je účinná.

USA mimo jiné investovaly 1,2 miliardy dolarů na případnou výrobu 300 milionů dávek vakcíny, kterou vyvíjí Oxfordská univerzita ve spolupráci s firmou AstraZeneca. Právě oxfordský projekt šlape nyní Číně nejvíce na paty. I on otestuje léčiva na 2 000 dobrovolnících v Brazílii. Do poslední fáze klinické studie vstupuje navíc i čistě americký projekt firmy Moderna Inc. – testování příští měsíce zahájí na 30 tisících lidí v USA.

Vedle favoritů Číny a USA závodí o vývoj vakcíny také Rusko, které patří mezi nejvíce zasažené země a které pociťuje jedny z nejhorších ekonomických důsledků pandemie. Ruský prezident Vladimir Putin chce mít první účinnou látku hotovou už v září. O její vývoj se nyní podle WHO pokouší deset vědeckých skupin – některé už se do klinických studií pustily. Například moskevská univerzita Sečenova začala testovat svou vakcínu na skupině dobrovolníků minulý týden. Lidé, kteří za účast obdrží v přepočtu asi 31 tisíc korun, následně stráví dva týdny v sanatoriu. Do vývoje se v zemi zapojila rovněž armáda.

Někteří ruští experti ve snaze dosáhnout rychlých výsledků přistoupili až k zoufalým krokům – kontroverze rozpoutala například skupina vědců, která účinnou látku zkoušela na sobě. Údajně úspěšně.