Jak o třetinu zrychlit výstavbu dálnic

Sněmovna v pátek ve třetím čtení schválila takzvaný liniový zákon, jenž by měl zkrátit přípravu strategických dopravních staveb z dnešních až 13 let nejméně o třetinu. V době, kdy stát vrhá do stavby dálnic dvakrát tolik peněz, co ještě před pár lety, to může být převratná změna.

Je to nepochopitelná ironie. Máme peníze a chceme stavět, jenomže často nemůžeme. A proč? No protože výstavbu prostě blokují mnohé ekologické i jiné organizace, které si z toho udělaly jediný smysl své existence. Jejich rukojmím jsou u nás dlouhá léta desetitisíce právem naštvaných lidí.

Celkem má totiž nyní zpoždění 108 důležitých stavebních akcí, kam patří i tři desítky staveb dálnic. Mezi aktuálně blokovanými stavbami najdete například dokončení dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, dostavbu šedesátikilometrové části středočeské dálnice D3, úsek na dálnici D49 Hulín–Fryšták, obchvat Mikulova na D52 nebo úsek dálnice D55 mezi Starým Městem a Moravským Pískem. A právě proto potřebujeme co nejrychleji schválit takzvaný liniový zákon, který potřebnou výstavbu urychlí.

Okamžitě kopnout do země

Zvlášť nyní, kdy se vláda snaží bojovat s ekonomickými důsledky koronaviru masivními investicemi do české ekonomiky, protože z krize se prostě nikdy neprošetříme. Vládní novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, takzvaný liniový zákon, má hlavně zkrátit přípravu velkých a klíčových dopravních a energetických staveb ze současných průměrných třinácti let na polovinu.

Mimo jiné totiž zrychluje výkup nebo vyvlastňování pozemků, jejichž majitelé s nimi často nekonečně spekulují, vydírají stát, kraje a obce. Nikdo o nic nepřijde, ale podstatné je, že stavět se začne ihned po územním rozhodnutí, které bude sloučené se stavebním povolením. Tím ušetříme až sedm let, aniž jakkoli poškodíme dotčené osoby. Úřady by rovněž nově měly šedesát dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s majiteli, po němž následuje třicetidenní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.

Novela také zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, které už mají posouzení vlivu na životní prostředí. To nahradí veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což přípravu staveb urychlí až o rok. Lhůta pro vydání těchto stanovisek má navíc být jen třicet dní a dvojnásobná ve složitých případech. A když se úřady nevysloví, uplatní se takzvaná fikce souhlasu, tedy automatické vydání kladného stanoviska.

Návrh zákona umožní i vyhotovení jediného znaleckého posudku k ocenění hodnoty více pozemků a staveb, který bude využitelný až tři roky. A navíc bude u jasně vymezených projektů možné zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu, což chceme rozšířit i na vodní a energetické stavby. Novela ale zjednodušuje i územní plánování. Chceme zavést územní rozvojový plán, který bude závazným nástrojem územního plánování na úrovni státu. A systematicky zpracovávat návrhy územního rozvoje a současně je i aktualizovat bude nová státní projekční kancelář. Díky ní budeme mít skutečně aktuální databázi informací o stavební situaci v celé zemi.

Staví ten, kdo staví rychle

A hlavně: soutěžním kritériem staveb nově bude i doba jejich výstavby. Není přece možné, aby se nejen klíčové veřejné stavby pořád protahovaly o dlouhé roky a nikdo za to nenesl žádnou zodpovědnost. Návrh liniového zákona proto ruší současný postup, kdy projektant dobu výstavby prostě odhaduje podle svých zkušeností. Místo toho zavádí minimální technicky možnou dobu realizace stavby i nejbližší možný termín uvedení projektu do provozu. A nejen to. Zákon zavádí i Program monitoringu činností přípravy staveb (software), který je vlastně interaktivním harmonogramem práce. Ten prostě sleduje všechny kritické cesty projektu a také návaznost všech kroků potřebných k jeho dokončení.

Pokud se nám podaří liniový zákon rychle prosadit, můžeme o několik let uspíšit i dostavbu dálnice D11 do Polska, protože Poláci svou dálnici S3 vedoucí k naší hranici dokončí v letech 2023 až 2024. Aktuálně máme ve výstavbě 225,5 kilometru dálnic a silnic první třídy a jen letos zprovozníme celkem 80,8 kilometru dálnic a silnic první třídy. Ředitelství silnic a dálnic má letos k dispozici 55 miliard korun, což je dvojnásobek peněz proti roku 2014, kdy hnutí ANO převzalo ministerstvo dopravy, a zároveň nejvíc od roku 2009. I proto právě teď potřebujeme nový liniový zákon.