Zachraňte zimní olympiády, než roztají a zmizí

Až budeme psát rok 2050, kdoví ví, jaký osud čeká zimní olympiády. Deset z devatenácti měst, které v minulosti zimní hry hostily, je tou dobou už nebude schopné pořádat.

Důvod je prostý. Nebude tam už zima, mráz ani sníh.

Takový závěr učinila rozsáhlá studie nazvaná „Hra proti času: globální sport, klimatická pohotovost a nutnost rychlých změn.“Vypracovali ji britský akademik David Goldblatt

a výzkumný tým z University of Waterloo (příznačná destinace, nemyslíte?).

Za dalších 30 let, tedy v roce 2080, podle vědců klesne počet možných hostitelů ze zmiňovaných devatenácti středisek na pouhých šest. „Změna klimatu sice není stejnoměrná, ale lze říci, že v důsledku našeho současného kurzu stoupají průměrné teploty všude,“tvrdí zpráva. „V horských oblastech, jež jsou domovem většiny zimních sportů, bude sníh padat méně často a roztávat rychleji.“

Trable s teplým počasím měli už organizátoři zimních her ve Vancouveru 2010. V Soči 2014 pak mnozí hovořili o jarní olympiádě, když teplota šplhala nad 10 stupňů.

„Důsledkem závodů na těžkém a vlhkém sněhu, na němž se obtížněji manévrovalo, byl i devítiprocentní nárůst zranění v alpském lyžování, akrobatickém lyžování a snowboardingu v porovnání s předchozími hrami,“uvádí zpráva.

V roce 2022 se stane centrem zimních her Peking, kde jsou v únoru průměrné měsíční sněhové srážky jen 4 milimetry, proto budou mnohé sněhové soutěže vzdáleny od centra her až 230 kilometrů.

Tým vědců z University of Waterloo věří, že ohrožení existence zimních olympijských her by mohlo být spouštěcím faktorem pro větší zapojení světových sportovních institucí do boje za lepší životní prostředí.

Výstavba sportovišť a potřebné infrastruktury už podle vědců nesmí narušovat křehký horský ekosystém v místech konání her.

Mezinárodní olympijský výbor se touto problematikou poprvé zabýval až v 90. letech při přípravě zimní olympiády v Albertville 1992, kdy došlo k velkým kontroverzím s ochránci životního prostředí.

Současná Goldblattova studie požaduje vyloučit z her ty sportovní federace a národní svazy, které od roku 2030 nezaručí nulové uhlíkové emise na globálních sportovních akcích. Nové pravidlo má být ukotveno v zákonech vládami jednotlivých zemí. „Už nyní hrajeme v souboji se změnami klimatu prodloužení a prohráváme,“sděluje zpráva Goldblattova týmu. „Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu máme jen jednu dekádu času na to, abychom průběh tohoto zápasu ještě dokázali zvrátit. Musíme s tím začít hned teď. Je nutné, aby i svět sportu přistoupil na masivní a okamžité redukce uhlíkových emisí.“

Mezinárodní olympijský výbor zatím letos v březnu rozhodl, že od roku 2030 musí být všichni hostitelé zimních her „klimaticky pozitivní“.

Do kontraktu MOV s hostiteli olympiád bude přidána položka o povinnosti výrazně redukovat uhlíkové stopy spočívající v „minimalizaci a kompenzaci přímých i nepřímých uhlíkových emisí v souvislosti s pořádáním her“. Klasické automobily a autobusy sloužící k dopravě sportovců, médií i diváků mají být na hrách nahrazeny elektromobily. Ekologická hlediska se promítnou do přípravy lyží i provozu lanovek.

V budoucnu chce i MOV vyžadovat nulové emise uhlíku na hrách. Jenže bude to proveditelné? Změny si vyžádají dodatečné finanční náklady. Přitom současným trendem je přece hry zlevňovat.