Peníze místo stravenek

Vláda schválila paušál, stravenkáři přesouvají boj do Sněmovny

Od příštího roku by si zaměstnavatel mohl vybrat – přilepší lidem ve formě stravenek, nebo v hotovosti? Nebo zachová či nově zřídí jídelnu se zvýhodněnými cenami? Možnost volby schválila včera vláda v rámci zákona o daňových změnách. Ten nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Odporem k novele se netají stravenkové firmy, které teď budou u poslanců lobbovat proti zavedení možnosti stravenkového paušálu. Obávají se, že volba pro ně nedopadne dobře a že mnozí zaměstnavatelé místo ceniny-stravenky poskytnou pracovníkům peníze navíc spolu s výplatou. A varují před rušením závodních jídelen. „Pokusíme se přesvědčit poslance našimi argumenty ve prospěch zachování současné podpory závodního stravování, neboť tento zavedený systém je výhodný jak pro rozpočet, tak i pro všechny dotčené strany – zaměstnavatele, restaurace a kantýny i zaměstnance,“uvedla Daniela Pedret, ředitelka Edenred CZ, druhé největší stravenkové firmy u nás. „Lze očekávat růst cen jídel v restauracích, kam přestanou chodit strávníci, i tlak na postupné uzavírání oblíbených podnikových kantýn,“dodává Pedret.

Jednička je Sodexo, třetí je UP ČR. Nejmladší na trhu je Naše stravenka (Lidl stravenky) – ale ti se v iniciativě proti paušálu neangažují.

Výpadek pro rozpočet

Stravenkáři se přitom odvolávají na podporu odborů a zaměstnavatelů. Konkrétně Unie zaměstnavatelských svazů (UZS; k jejím významným členům patří Apropos – asociace sdružující tři největší stravenkové firmy) rozeslala minulý týden všem členům vlády výzvu, aby vláda projednávání stravenkového paušálu zastavila a nejprve věc prodiskutovala na tripartitě.

Loni na podzim si UZS nechala vypracovat studii od poradenské společnosti Grant Thornton, podle které by zavedení stravenkového paušálu přineslo výpadek příjmů státního rozpočtu v rozsahu přes 20 miliard korun. Ministerstvo financí se proti tomu ohradilo s tím, že výpadek by byl maximálně dvě miliardy korun.

Asociace malých a středních podnik ů s i zase nechala zpracovat analýzu od Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické v Praze, podle které zhruba 22 % tržeb v restauracích, jídelnách a kantýnách nyní vzniká díky tomu, že zaměstnavatelé přispívají na stravování a využívají přitom daňové zvýhodnění – ať už prostřednictvím stravenek, nebo dotací do závodních jídelen. Podle studie by v důsledku zavedení stravenkového paušálu mohl propad tržeb v tomto segmentu dosáhnout až 35 miliard korun a zaniknout by mohlo až 29 tisíc pracovních míst v pohostinství.

Odborová centrála ČMKOS rovněž patří k hlasitým odpůrcům paušálu – důvodem je zejména obava o to, aby stravenkový paušál zaměstnanci neutráceli za něco jiného než za jídlo a aby se stravovali v pracovní době řádně, nejlépe aby si dopřáli teplé jídlo.

To jak zafungují jednotlivé odborové organizace v konkrétních firmách, není zřejmé. „Provozujeme závodní jídelny pro automotive, například Škodu Auto nebo Toyotu. Obáváme se, že tam, kde budou odborové organizace licitovat se zaměstnavateli ohledně zvýšení mezd, se v dnešní době zaměstnavatelé přikloní ke stravenkovému paušálu, protože je to pro ně výhodnější – nemusí jej danit a platit z něj pojistné,“říká Vladimír Staněk, generální ředitel společnosti Aramark, největšího provozovatele závodního stravování s dvoumiliardovým obratem. Pro jeho firmu by to znamenalo, že zaměstnavatelé ustoupí od dotování závodní jídelny a za komerční ceny do ní nebudou chtít zaměstnanci chodit. Nicméně ještě předtím si zaměstnavatel musí rozmyslet, zda tím nezmaří investici do vybavení kantýny, kterou ve finále nese především on.

Daňová podpora zaměstnaneckého stravování má dnes dvě podoby – buď zaměstnavatel dotuje provoz závodní jídelny a lidem tak dopřává jídlo za sníženou cenu, anebo zaměstnancům přispívá na stravenky. Většině zaměstnanců platí zhruba polovinu (55 %) z nominální hodnoty stravenky. Zbytek se jim strhává z čisté mzdy. Nový stravenkový paušál zavádí možnost, že by tento příspěvek zaměstnanec dostával přímo ve mzdě, a ne v podobě papírové či elektronické stravenky. Bylo by pak jedno, za co to utratí. Dnes se 40 % stravenek utratí v obchodech, zbytek ve stravovacích zařízeních.

Vysoká provize

Přibližně 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci. Dalších 1,5 milionu zaměstnanců dostává stravenky. Na nich je kontroverzní až 6procentní provize, kterou si stravenkové firmy strhávají od restaurací. Zhruba milion zaměstnanců žádný benefit na stravování nedostává - zpravidla proto, že zaměstnavatel si nechce zvyšovat personální náklady.