Drobný zločin zahltil soudy

Kvůli nouzovému stavu se zpřísnila klasifikace „banálních“trestných činů. K soudu jich míří tisíce

Zaměstnanec ve skladu velkého e-shopu ukradl mobilní telefon a byl přistižen. Za normálních okolností by případ dostali na stůl policisté z obvodního oddělení a soudce by zřejmě rozhodl trestním příkazem. Jenže krádež se stala za nouzového stavu, proto je postup zásadně složitější. Místo „obvoďáků“dostali krádež na stůl kriminalisté. Soud zlodějíčkovi musel ustanovit obhájce.

Případ nejde rozhodnout takzvaně od stolu trestním příkazem, takže se bude konat hlavní líčení a v senátu musí být tři soudci. Pachatel navíc ani nemůže dostat alternativní trest, například veřejně prospěšné práce.

Stovky případů

Takových „banálních“trestných činů budou soudci řešit stovky po celé zemi. Vyplývá to z údajů, které redakce MF DNES získala od krajských policejních ředitelství.

Například v Královéhradeckém kraji jich evidují 182, v Jihočeském 317, a v Libereckém dokonce 358. A další budou přibývat.

„Tato čísla ještě budou pravděpodobně mírně narůstat, a to i přesto, že nouzový stav již skončil. Stále totiž přijímáme trestní oznámení k činům, ke kterým došlo v době, kdy nouzový stav platil,“uvedl mluvčí libereckých policistů Vojtěch Robovský.

Policisté si na „změnu odstavce“, která způsobila přesun bagatelní agendy na kriminálky, oficiálně nestěžují. Z většiny krajů přišla odpověď, že kriminalita obecně během koronavirové krize poklesla. A těžší bylo například střežení zavřených hranic. Mimo záznam však řada kriminalistů přiznává, že musí řešit krádeže místo významnější hospodářské trestné činnosti, což je časově vyčerpává.

Nejvyšší státní zastupitelství zaznamenalo za dobu nouzového stavu celkem 8 354 trestných činů krádeže (což je jeden z činů postižených zpřísněnou sazbou – pozn. red.).

Nápor „koronavirové“agendy však pocítí hlavně soudy a také advokáti, kterým přibylo případů ex offo. Oficiální čísla sice neexistují, protože obhájce ustanovují soudy ze svých seznamů a Česká advokátní komora si statistiku nevede, ale podle právníků oslovených redakcí je nárůst případů v období nouzového stavu znatelný.

Policie postupuje podle pokynu, který vydalo Nejvyšší státní zastupitelství v polovině března, hned den po vyhlášení nouzového stavu. V něm výslovně upozorňuje, čeho se „přísnější metr“bude týkat (mimo jiné jde o zmíněnou krádež, dále pak například o lichvu, podvod, zpronevěru nebo šíření nakažlivé nemoci). Nejde přitom o to, zda pachatel ukradne dezinfekci nebo roušky, čímž by znesnadnil boj s pandemií koronaviru, anebo v úvodu zmíněný mobilní telefon.

„Takové posouzení nezávisí na tom, co je předmětem krádeže, ani na jiné souvislosti s pandemií. Dostatečnou okolností je samotné časové období vyhlášeného nouzového stavu,“uvedl mluvčí nejvyššího zastupitelství Petr Malý.

S takovým vymezením nesouhlasí někteří právníci. „Mluvil jsem o tom s několika policisty i žalobci, kteří se postoji Nejvyššího státního zastupitelství divili. Také oni daná ustanovení trestního zákoníku chápou tak, že postihují rabování uzavřené vesnice, krádež materiálu hasičům, kteří někde zasahují, a podobně. Není však žádný důvod svazovat to s rozhodnutím vlády. Nic takového v zákoně není, naopak tam jsou výslovně zmíněna rozhodnutí parlamentu o vyhlášení stavu válečného a stavu ohrožení státu,“říká Petr Suchomel z AK Steidl.

Napadená (korona)opatření

Právní bitva se mimochodem odehrála už kvůli samotnému způsobu vyhlášení nouzového stavu. Městský soud v Praze na konci dubna vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála a zrušil čtyři koronavirová opatření. Vláda je pak musela upravit a vyhlásit znovu.