Léčba na dálku: ostrý start

Koronavirus urychlil zavedení medicíny online

Textové zprávy, e-maily, videohovory či spojení přes speciální šifrované aplikace. Desítky takových vzdálených kontaktů s pacientem řešili na jaře lékaři denně. Když koronavirová epidemie paralyzovala republiku, nebyla často jiná možnost, jak se k péči dostat.

Co ale vypadalo zpočátku jako krátkodobé řešení, výjimka na pár týdnů či utopie, se stává realitou. Zdravotní pojišťovny po zkušenostech s epidemií koronaviru vytvořily první podmínky pro distanční péči neboli medicínu na dálku.

Už od července se mohou lékaři spojit s pacientem pomocí videohovoru zcela legálně a zaplatí to pojišťovna.

„Videokonzultaci může iniciovat jak pacient, tak lékař. Proběhne v případě změny zdravotního stavu pacienta nebo potřeby jeho sledování, kontroly či léčebné rady, pokud není nutná či možná osobní návštěva ze závažných důvodů,“potvrzuje za zaměstnanecké pojišťovny, které výkon vytvořily, předseda právní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Novinka je podle něj určena především praktickým lékařům a ambulantním specialistům, jako jsou oční či kožní lékaři. Všeobecná zdravotní pojišťovna takový výkon také chystá. Kromě toho příští týden s prvním školním dnem zavádí VZP i možnost hrazené konzultace po telefonu či elektronicky, tedy e-mailem, která je určena jak praktickým lékařům pro dospělé, tak pro děti. Rozdíl mezi oběma novinkami, které si lékaři mohou nasmlouvat, je v tom, že videokonzultaci lze teoreticky využít pro jakéhokoli pacienta, u kterého lékař usoudí, že je to bezpečné a účinné. Novinka VZP naopak vznikla operativně pro zvládnutí epidemie koronaviru v nadcházejících podzimních a zimních měsících a je jen pro pacienty s respiračními obtížemi.

„Dosavadní zkušenosti s onemocněním covid-19 vyvolaly potřebu zavedení nového výkonu,“říká mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. „Je určen pojištěncům, kteří se nemohou dostavit fyzicky do ordinace z důvodu respiračního infektu bez alarmujících příznaků a negativní epidemiologické anamnézy nebo z důvodu nařízené izolace či karantény pro onemocnění covid-19,“upřesnil Sršen.

Od podzimu začnou také platit nová doporučení pacientům s horečkami či kašlem k návštěvám praktických lékařů. Podle nich by lidé měli nejdřív lékaři zavolat, popsat mu potíže a dohodnout se na dalším postupu, aniž by šli rovnou do ordinace.

Stejná doporučení platí i pro rodiče s dětmi. Mělo by to zabránit zbytečnému šíření nemoci covid-19. Dohodli se na tom zástupci praktických lékařů s ministerstvem zdravotnictví i hygieniky.

Lékaři však zároveň upozorňují, že telemedicína není pro všechny, ani náhradou běžné péče. Spíš doplňkovou možností. Ušetřit může návštěvy ordinací, dlouhé čekání či dojíždění.

Důležitá jsou ale jasná pravidla. Například videohovor, který zavádějí zaměstnanecké pojišťovny, nenahrazuje preventivní prohlídku ani vstupní vyšetření.

Lékař také bude muset v pacientově dokumentaci odůvodnit, proč videokonzultaci zvolil, popsat její obsah, výsledek či zaznamenat čas začátku a konce spojení. Pečlivě by se měl vybírat i vhodný pacient. „Pro telemedicínu je teoreticky vhodný každý, kdo je schopen dobře komunikovat na dálku elektronicky. A ten, který dokáže popsat svoje potíže. Jsou lidé, kteří ani při osobním kontaktu nepopíšou, zdali je bolest tupá či ostrá,“říká lékař a předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Důležité je podle něj také to, aby kontakt probíhal mezi lékařem a pacientem, kteří se znají. „A zásadní je, že o tom, jestli proběhne telemedicínský výkon, rozhodne lékař, ne pacientova poptávka. Všechno po telefonu nejde. To je velké riziko,“ zdůrazňuje Šonka. Podle něj se lékaři na podzim do telemedicíny zapojí. Výkon vytvořený VZP je jim známý už minimálně z jara, kdy si s pacienty běžně volali a mailovali.

„Co se týče videorozhovoru, ani tam nevidím problém, proč by to praktici neměli zvládnout. Je otázka, jestli to budou chtít dělat, protože to má rizika. Můj kamarád lékař z Bavorska, kde to už dva roky mají, říkal, že provede asi dvě telemedicínské konzultace týdně,“doplňuje Šonka.

Levnější biologická léčba

Ač obě novinky v léčbě na dálku jsou určeny víc praktikům a ambulantním specialistům, telemedicína je řešením i pro velká centra. Koneckonců dílčí projekty už fungují léta. Třeba gastroenterologové zavedli kontroly na dálku pacientů se střevními záněty, jako je například Crohnova choroba, už před čtyřmi lety.

„Nutnost telemedicínských přístupů pro sledování chronických pacientů byla v odborné gastroenterologické literatuře diskutována již od počátku století,“říká přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a I. místopředseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP Milan Lukáš, na jehož klinice projekt vznikl.

V praxi to vypadá tak, že pacient dostane speciální domácí soupravu, kterou měří koncentraci určité bílkoviny ve stolici, a jednou za měsíc či dva měsíce dle svého stavu vyplňuje sofistikovaný dotazník přes speciálně vytvořenou webovou aplikaci, která naměřené hodnoty a dotazníky sbírá. „Každý den jsou v centru kliniky koordinátorkou vyhodnocovány a v případě známek zhoršení stavu je pacient neprodleně kontaktován,“říká Lukáš, podle kterého část lidí tento typ péče preferuje. „Výhodou našeho oboru je, že většina nemocných jsou mladí ve věku od 20 do 40 let, kteří nemají problém s technikou,“popisuje.

„Z hlediska medicínského jsou to nemocní, u kterých diagnóza a předcházející průběh nemoci jsou ošetřujícímu lékaři dobře známy, odpověď na léčbu byla velmi dobrá a nemocní jsou z tohoto hlediska dlouhodobě stabilizováni,“doplňuje s tím, že lékař se může víc věnovat lidem s vyšší aktivitou nemoci.

I tady ale platí, že vidět pacienta osobně nic nenahradí. „U chronických nemocných neznamená telemedicínské sledování, že je již lékař nikdy nespatří, ale že omezí nutné návštěvy na nezbytnou jednu až dvě ročně,“dodává Lukáš. Projekt centra ISCARE stál více než dva miliony korun. Nově se do něj zapojí i pacienti na biologické léčbě. Ta byla ještě před lety nesmírně drahá, a tak často i nedostupná, teď už existují biosimilární léky, tedy nové verze existujících biologických přípravků, kterým vypršela patentová ochrana. Nyní biologická léčba vyjde od 350 do čtyř set tisíc na jednoho pacienta ročně, třikrát méně než dřív.

„Zásadní je, že o tom, jestli proběhne telemedicínský výkon, rozhodne lékař, ne pacientova poptávka. Všechno po telefonu nejde. To je velké riziko.