Ruské miliardy protékají Českem a mizí
Tuzemské účty slouží jako zastávka pro podezřelé peníze z Východu. Dotazy na jejich původ v zemích bývalého SSSR narážejí na hradbu mlčení.
Je to často záležitost jen pár hodin. Na účtu v české bance, který si teprve nedávno zřídila tuzemská společnost, přistane částka v přepočtu v milionech korun z Ruska nebo jiné země bývalého SSSR. Už další den však putuje za hranice. Na Seychely nebo do Panamy nebo jiné podobné destinace. Zjednodušeně řečeno – do bezpečí. Mimo dosah české policie, která by se mohla ptát, odkud se vzaly.
Pro tamní úřady a banky však už nejde o ruské peníze, protože přišly z konta v Česku. A to transakci dává punc věrohodnosti.
Českému účtu, který jen posloužil jako zastávka peněz na cestě do konečně destinace, přezdívají experti „průtokový“. A v tuzemsku podobnými konty projdou obří částky.
„V souhrnu zde mluvíme o miliardách nebo dokonce desítkách miliard korun,“potvrzuje šéf Finančního analytického úřadu Libor Kazda. „Tento fenomén, který může být a velmi často i je prostředkem pro praní špinavých peněz v rámci velkých mezinárodních kauz, a to ve velmi profesionální formě, s sebou nese celou řadu problémů, které jsou za současného legislativního stavu jen velmi těžko řešitelné,“dodává.
Jinými slovy – na podezřelé transakce se často přijde až ve chvíli, kdy je pozdě. Peníze jsou pryč, mimo dosah českých úřadů.
Podle zkušeností českých „cifršpionů“, jak se Kazdovým lidem přezdívá, totiž banky nezachytí transakce přes průtokové účty včas. Respektive na ně přijdou až ve chvíli, kdy přes ně prošla do zahraničí už vyšší suma peněz. A vyšetřovat převody zpětně je složité.
Tento fenomén je často prostředkem pro praní špinavých peněz.
Jen ve výjimečných případech se podaří částku zablokovat včas. Pokud se tak stane, rozjíždí se kolečko, které má za úkol prověřit, zda jsou peníze čisté (legálně vydělané, zdaněné a tak dále), nebo špinavé a pocházejí z kriminální činnosti. Existují totiž pochopitelně i legitimní důvody, proč si milionáři z Východu přejí přesunout své peníze mimo domovskou zemi, ať už je to daňové zvýhodnění, nebo například plánovaná investice v zahraničí.
Kontrola peněz v Česku probíhá následovně: systémy banky převod peněz zastaví a pošlou oznámení o podezřelé transakci Finančnímu analytickému útvaru (FAÚ). Ten pak zkoumá, odkud peníze přišly, případně je zablokuje a podá trestní oznámení na policii.
Ani to však neznamená, že zmražené peníze přes síto opatření proti praní neprojdou. „I v případě blokace těchto prostředků a podání trestního oznámení ze strany FAÚ se orgány činné v trestním řízení dostávají po nějakém čase trestního prověřování do situace, kdy nejsou schopny získat ze zahraničí informace o predikativní trestné činnosti, což je nezbytný předpoklad úspěchu v trestním řízení. Za těchto okolností pak velmi často dochází k uvolnění zajištěných prostředků a k odložení věci, tedy v zásadě ke konstatování, že k trestné činnosti nedošlo,“říká Kazda.
Jinými slovy – ze zahraničí buď nepřijde žádná odpověď ohledně možného nezákonného původu peněz, nebo přijde odpověď, že jde o legální prostředky. A v Česku nelze nikoho stíhat pro praní peněz, pokud neexistuje takzvaný zdrojový trestný čin. Takže například pokud policie zabaví peníze dealerovi drog, který je vkládal ve vyšších částkách v hotovosti na účet blízkého kamaráda, protože se důvodně domnívá, že jde o peníze z obchodů s drogami, ale neprokáže mu samotný prodej drog, nemůže ho obvinit kvůli praní špinavých peněz.
Objevily se i případy, že právě na to, že ze zahraničí nepřijde žádná odpověď, lidé, kteří peníze převádějí přes Česko, spoléhají. „Evidentně počítají s blokací peněz a následnou negativní odpovědí ze zemí bývalého SSSR nebo žádnou odpovědí,“uvedl zdroj MF DNES který se problematikou praní špinavých peněz zabývá, ale přál si s ohledem na svou práci zůstat v anonymitě.
Nedá se přitom říct, že by například ruská federální agentura Rosfinmonitoring, která plní úlohu finanční zpravodajské jednotky, neměla prostředky, jak transakce monitorovat. Naopak. Podle webů, které se specializují na novinky ohledně takzvaných kryptoměn, jež kvůli anonymitě transakcí dělají problémy finančním rozvědkám po celém světě, testuje právě agentura založená Vladimirem Putinem speciální systém, který by mohl částečně odhalit identitu účastníků transakcí v bitcoinech a dalších kryptoměnách. To by mohlo znamenat zásadní průlom.
„Je nám jasné, že pokud jde o převod, ve kterém se například angažují
blízcí příbuzní tamních politiků, nebo dokonce vysoce postavených policistů, kteří se paradoxně specializují na boj s korupcí a finanční kriminalitou, přijde odpověď, že jde o čisté peníze,“dodává další expert.
Z Čech na Barbados
Asi nejznámějším světovým případem, při kterém šlo o převody peněz z Ruska přes evropské finanční domy, je skandál kolem dánské banky Danske Bank.
Ta měla mezi lety 2007 a 2015 údajně vyprat špinavé peníze z Ruska v hodnotě přes dvě stě miliard eur, tedy v přepočtu přes pět bilionů korun. Transakce údajně putovaly hlavně přes estonskou divizi banky. Jeden velký případ, který se týká průtokových účtů, mají na stole vyšetřovatelé i v Česku. Už rok a půl řeší Vrchní státní zastupitelství v Praze a protimafiánská policejní centrála NCOZ podezřelé transakce, kterými v letech 2013 a 2014 prošly peníze z Ruska, Estonska a Kazachstánu přes firemní konta zřízená u J&T Banky v Praze na účty offshorových firem vedené na Barbadosu v tamní J&T Bank and Trust. Objem podezřelých peněz byl v přepočtu přes deset miliard korun. Banka se brání, že podezřelé transakce včas sama hlásí a ničeho nezákonného se nedopustila.