Vláda chce kurzarbeit na devět měsíců
PRAHA Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců, jak vyplývá z návrhu novely o zaměstnanosti, kterou zveřejnila vláda. Člověk by ovšem musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby. Peníze od státu by se započítávaly na důchod.
Nový kurzarbeit by se podle plánu mohl zavést od listopadu. Navázal by na vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy pro zaměstnavatele, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize, a jeho cílem je zabránit hromadnému propouštění.
Podle návrhu by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo by jich minimálně 400 tisíc. Kabinet by k nové podpoře mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku.
„Zaměstnavatel nebude za hodiny nepráce vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak jako za standardní situace v případě vzniku překážek
v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele,“uvedlo ministerstvo práce v podkladech pro vládu.
Po vydání nařízení budou moci firmy začít o podporu žádat. Žádost by mohly podávat do dvou let nebo do konce lhůty uvedené v nařízení. Stát peníze poskytne zaměstnancům, kteří jsou v podniku aspoň tři měsíce. Podporu získají, pokud pro ně není práce pětinu až tři pětiny pracovní doby, tedy z pěti dnů den až tři dny. Musí přitom odpracovat přinejmenším dva dny. Příspěvek nebude pro lidi s kontem pracovní doby, na nemocenské, mateřské, otcovské či na ošetřovném.
Minimum je 60 procent
První tři měsíce by pracovníci mohli za hodinu bez práce od státu pobírat 70 procent svého průměrného čistého hodinového výdělku. Dalšího čtvrt roku by to bylo 65 procent a ve zbytku času 60 procent.
Pokud by se zaměstnanci vzdělávali či se zapojili do jiných činností, které by doporučil úřad práce, mohli by mít 80 procent čistého. Maximální výše podpory pak má činit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy za tři čtvrtletí předchozího roku před kurzarbeitem. Letos by tato hranice byla na 50 135 korunách.
Příspěvek v částečné zaměstnanosti zákony už upravují. Firma za neodpracovanou dobu platí minimálně 60 procent výdělku. Pokud pro lidi nemá práci aspoň den v týdnu a platí jim aspoň 70 procent výdělku, může od státu dostat nanejvýš 0,125násobek průměrné mzdy, tedy 4 179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, byť vláda může stanovit delší dobu.
„Hlavní bariérou pro využívání tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti byla výše příspěvku, která nemotivuje zaměstnavatele ponechat si zaměstnance,“uvedlo ministerstvo. Podle něj překážku představuje i to, že s žádostí každé firmy musí souhlasit vláda.
Kdyby podle propočtů ministerstva práce skončilo na kurzarbeitu na 150 tisíc lidí, stálo by to měsíčně maximálně 1,58 miliardy korun. Aby norma začala platit, musí ji schválit vláda i parlament a podepsat prezident. (ČTK)