Do Invalidovny jen s trafikantkou
Hradozámecká noc památky představí netradičním způsobem
MALÁ STRANA Trafikantka, která provede návštěvníky Invalidovnou, či renesanční génius Leonardo na zámku Chvaly – také s nimi se návštěvníci mohou setkat v sobotu 29. srpna. Jedinečný zážitek o nadcházejícím víkendu slibuje plánovaná Hradozámecká noc. Tradiční akce pořádáná Národním památkovým ústavem (NPÚ), zpřístupní v metropoli netradičním způsobem pozoruhodné barokní zahrady a objekty či renesanční zámek. Nabídne také možnost zhlédnout výstavy a další kulturní akce.
„Do letošní Hradozámecké noci se zapojí 60 hradů, zámků a dalších památek ve správě Národního památkového ústavu a 22 památek soukromých či provozovaných jinými institucemi. V Praze se jedná o Invalidovnu, zahrady pod Pražským hradem, Valdštejnskou zahradu a zámek Chvaly,“zve na akci Jana Hartmanová z NPÚ.
Za císařovým vojevůdcem
K nejcennějším památkám raného baroka v hlavním městě náleží zahrady Valdštejnského paláce s dominantní Salou terrenou. I tu bude možné zhlédnout v sobotu 29. srpna. „Většina soch ve Valdštejnské zahradě je dílem vynikajícího nizozemského sochaře Adriana de Vriese, který mimo jiné působil i na dvoře Rudolfa II. Vyučil se v Itálii a pro Albrechta z Valdštejna pracoval zřejmě od roku 1622 až do své smrti v roce 1626,“uvedl historik umění Emanuel Poche.
Nejen památky spojené s císařovým vojevůdcem, mecenášem a jedním z nejmocnějších mužů své doby, Albrechtem z Valdštejna, bude možné zhlédnout v těchto místech. „Návštěvníci budou mít mimořádnou možnost prohlédnout si osvětlenou Valdštejnskou zahradu. U rybníčku je situována panelová výstava Karel Čapek 130,“zve na akci mluvčí senátu Denisa Čermáková.
Pozoruhodnou vrcholně barokní stavbu představuje karlínská Invalidovna. Na základní kámen objektu s bohulibým využitím na někdejších Špitálských polích za tehdejšími hradbami pražských měst ve 30. letech 18. století poklepal i císař a český král Karel VI.
„Invalidovna patří mezi nejvýznamnější stavby předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, provedené v jeho vrcholném období,“popsal stavbu historik Dobroslav Líbal. Inspirací pražskému komplexu pro čtyři tisíce klientů s rodinami, byla pařížská Invalidovna. Kromě ní si však architekt za předlohu mohl zvolit například též madridský palác El Escorial či některé monumentální římské antické vzory.
„Nejzajímavějšími z barokních interiérů návštěvníky provede postava trafikantky, která v Invalidovně bydlela celých 44 let,“zvou pořadatelé na návštěvu Hradozámecké noci do Invalidovny. V rámci exkurze se lidé v sobotu dozvědí i zajímavosti o životě v Invalidovně či třeba duchovní správě.
Osově řešené partery i terasy nabízí komplex zahrad Pražského hradu. Na jejich vzniku se podílel další z řady proslulých barokních architektů František Maxmilán Kaňka. Také toto unikátní místo zpřístupní za svitu pochodní víkendová Hradozámecká akce. Večerní program obohatí například ukázky instinktivní lukostřelby, hodu nožem a sekyrou a komentované prohlídky se zasvěceným výkladem o historii zahrad.
Zámek z předměstí
Dávnou historií s kořeny v raném středověku se mohou pochlubit Chvaly, součást Horních Počernic na východním okraji hlavního města. Listina českého knížete Soběslava I. je coby majetek vyšehradské kapituly zmiňuje ve 30. letech 12. století. Současná dominanta obce, zámek, má podle odborníků o něco mladší kořeny. Původně gotická tvrz v rámci pobělohorských konfiskací přešla již ve 20. letech 17. století do majetku jednoho z vítězů, císařského rady a místosudího apelačního soudu Jana Daniela Kapra z Kaprštejna, v roce 1652 se stala majetkem jezuitů. Stavba, upravená renesančně a barokně, chátrala do počátku 90. let, posléze prošla zásadní rekonstrukcí.
Hradozámecká noc nabídne podle předpokladů v sobotu ve chvalském zámku volné i komentované prohlídky areálu s malířem Leonardem, představí renesanční kuchyni, kulinární workshop i kejklíře na zámeckém nádvoří.