Kdo dřív přijde, dostane vakcínu
Počítejme s tím, že denní čísla nakažených zůstanou vysoká a ještě asi vzrostou, řekl pro MF DNES ministr Vojtěch.
Orouškách a jejich bojkotu, druhé vlně i očkování proti chřipce mluví v rozhovoru pro MF DNES ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). První očkování proti koronaviru by měli Češi dostat na konci letošního roku.
Začněme čistě prakticky, co tedy nakonec bude platit od prvního září?
Myslím, že už je to jednoznačné. Pokud jde o roušky, tak tam platí to, co jsme finálně řekli. To znamená povinnost nošení roušek ve veřejné dopravě, obecně ne tedy jen v metru, ale i v tramvajích a autobusech. Pak samozřejmě na úřadech nebo v nemocnicích a sociálních zařízeních, která jsou z našeho pohledu rizikovější. Máme tam i specifikum pro volební místnosti.
Proč se na to ptáme, po posledních dnech a týdnech v tom mají guláš i ti, co doposud měli jasno.
Pokud jde o celostátní opatření, tak v blízké době žádná další nechystáme.
V pátek vyšel aktualizovaný semafor, kde se Praha zbarvila do oranžova...
Bohužel zde dochází k nárůstu počtu případů bez vazby na známý zdroj nákazy. Nicméně riziko komunitního přenosu je zde na spodní hranici pásma, a tudíž není prozatím nutné přijímat zásadní protiepidemická opatření.
Čekáte, že ta nařízení lidé budou přijímat tak, jako to bylo třeba na jaře? Ten odpor ve společnosti, poté co jste vyhlásili plošná opatření a pak je zase zrušili, byl evidentní. To by člověk musel být hluchý a slepý...
Vnímám tu debatu, která se oproti jaru posunula. V březnu se všichni fotili hrdě s rouškou na sociální sítě, aby ukázali, že chrání své okolí. Dnes je atmosféra jiná. Naší povinností je být obezřetní, máme odpovědnost za vývoj situace, byť není zatím nijak katastrofická. Nicméně přijde podzim, změna počasí, lidé budou více uvnitř, to vše bude hrát roli a nikdo neví, jestli vir nezmutuje. My nevíme, jak se bude chovat v době respiračních nákaz. Nechci tu nemoc nijak stigmatizovat, určitě není nutné strašit, ale základem zodpovědnosti je dodržovat pravidla. Nezavíráme restaurace, obchody, nic takového. Podle mě je nošení roušky, a vidíme to i v zahraničí, standardem.
Minulý týden z vašeho týmu odešel docent Rastislav Maďar, jedna z hlavních tváří boje proti koronaviru. Mluvil o podpásových útocích, jste si něčeho takového vědom?
Já jsem s ním měl dobrý vztah a jeho práce si vážím. Ničeho takového si ze své strany vědom nejsem…
Třeba on a jeho skupina byl označen za autora plošných opatření, která byla obratem rušena.
U povinnosti nošení roušek v obchodech, restauracích šlo o návrh, který jsem dostal z té skupiny docenta Maďara, pak se ukázalo, že ani samotní její členové nejsou s tím návrhem v souladu. Překvapilo mě to. Proto jsem udělal určitou reorganizaci, aby vše zastřešovala hlavní hygienička. To, že pan docent odešel, nebylo určitě na můj popud, pouze mi to oznámil a já jsem to vzal na vědomí.
Ale ani jste ho nepřesvědčoval, aby zůstal.
Nepřesvědčoval. Zkoušel jsem ho kontaktovat, ale to se mi nějak nepodařilo.
Kdo teď vlastně rozhoduje o opatřeních? Jsou to epidemiologové, hygienici, nebo politici? Cituji z nedávného rozhovoru s Andrejem Babišem „už to není tak, že uděláme vše, co epidemiologové řeknou…“.
Udělal jsem určitou reorganizaci na základě zkušeností. Teď tým vede hlavní hygienička (Jarmila Rážová), která má pod sebou odborné skupiny. Skrze ni by měla jít finální stanoviska mně a pak na radu vlády pro zdravotní rizika.
Takže celá zodpovědnost za opatření padají na její hlavu?
Ano, ale má pod sebou skupiny, které řídí.
To je pro vás teď vcelku pohodlné, ne?
To bych neřekl. Vždycky za to nese zodpovědnost ministr. Akorát potřebuji mít odborný názor, není úplně dobře, když se ukáže, že odborníci nemají shodný názor. Pak se dostávám i já do složité situace. Je tady od toho sekce paní hygieničky, ale stejně zodpovědnost ponese v konečném výsledku ministr, což jsme viděli v minulém týdnu, když jsem to schytal. To k tomu ale patří.
Předminulý pátek bylo přes pět set nakažených, ve středu skoro čtyři sta. Může se už mluvit o druhé vlně? Profesor Prymula nedávno uváděl, že hranice pro druhou vlnu je 300 až 400 případů denně, a to se děje.
Čísla jsou vysoká. Když to řeknu velmi upřímně, tak asi musíme počítat s tím, že podobně vysoká zůstanou a možná se budou zvyšovat. To však není případ jen Česka.
Dobře a ta druhá vlna?
Když se na to podíváme, tak reálně neskončila ani první vlna. Ze začátku jsme hovořili o nějakých třech stech až čtyřech stech případů, ale tady byl nějaký původní předpoklad, že léto bude klidné a na podzim přijde druhá vlna. Virus ukazuje, že není zkrátka sezonní, nezáleží na počasí, stále se šíří a je infekční. Nedá se tak asi úplně hovořit o nějaké první nebo druhé vlně.
Jak to vypadá s vakcínou proti chřipce? Česko dostane skutečně jen 850 tisíc vakcín, nebo toho bude nakonec víc? Podle Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů, vakcína nebude stačit ani pro ty, kteří mají na očkování nárok zdarma (zdravotníci, lidé starší 65 let…)
Nakonec těch vakcín bude asi 870 tisíc. Jedná se o malý rozdíl, ale jenom ať to upřesníme. Je to složité, protože vakcíny nevyrábíme a jsme závislí na výrobcích. Velmi intenzivně jsem s nimi jednal. Problém je, že vakcíny na chřipku se objednávají na začátku roku, takže v době, kdy tu ještě téma covid nebylo. Bohužel trochu doplácíme na to, že jsme v minulosti neměli o očkování proti chřipce úplně zájem.
Pokud si dobře vzpomínám, vyzýval jste, ať se lidé nechají očkovat. To je trochu zvláštní vyzývat lidi k očkování, když vakcína pro ně nebude?
To jsme ještě nevěděli, kolik bude přesně vakcín. Bohužel i výrobci a všichni, kdo v tom systému jsou, tedy i praktičtí lékaři, vycházeli z toho, že v minulém roce byla proočkovanost někde kolem sedmi a půl procenta. Bohužel výrobci pak museli část nespotřebovaných vakcín dokonce spálit a jejich ochota teď navýšit dodávky z osmi procent na dvacet není taková. V tomto směru není Česko schopné dělat více.
Takže bude pořadník podle důležitosti – chronicky nemocní, zdravotníci a pak zbytek?
Ano, na tom jsme se shodli s praktickými lékaři.
O tom, kdo vakcínu dostane, rozhodne praktik?
Bude to otázka toho, kdo přijde dřív. Praktik není schopný říct, že tu vakcínu někomu nedá. Takovou asi nemá ani pravomoc. Musíme vycházet ze stavu, jaký je. Nejsme schopni si vakcínu vyrobit takže jediné, co můžeme dělat, je, přesvědčovat dodavatele. Jak říkám, nechci, aby to vyznělo zle, ale doplácíme na to, že jsme v minulých letech o očkování zájem neměli.
Když to tedy shrnu, kdo přijde dřív, tak vakcínu dostane.
Tak to bohužel je. Těžko s tím můžeme něco dělat. Informovali jsme praktické lékaře, aby dali vědět svým pacientům, kteří jsou v rizikové skupině. Kolik lidí se reálně nakonec nechá očkovat, to teprve uvidíme.
A vakcíny proti koronaviru? Jak to s nimi vypadá? V České republice se má vyrobit miliarda dávek vakcíny, která se má u nás i zkoušet.
Vakcína, která se má zde vyrábět, je jen jedna z mnoha. Některé jsou už ve třetí fázi testování, tedy klinické fázi, kdy se zkouší na lidech. Řekněme, že jsou před koncem vývoje, byť zcela není jasné, zda vakcína bude účinná a bezpečná.
Česko má už podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí ohledně takzvané oxfordské vakcíny.
Oxfordská vakcína má velmi slibné výsledky. Tam už máme určitou předobjednávku, ale budou tady další a případně budeme objednávat, jak bude potřeba
Nastavili jsme si, že v první fázi chceme proočkovat 3,5 milionu lidí. Což jsou právě zranitelné skupiny či zdravotníci. Ti by měli být prvotně očkováni. Jedná se celkově o sedm milionů dávek, protože bude dvoudávkové schéma.
Kdy chcete první dávky naočkovat?
Pokud vše půjde dobře, tak první menší dodávka by měla dorazit na konci roku. Ty větší dodávky v polovině roku příštího.
Oxfordská vakcína proti koronaviru má velmi slibné výsledky. Tam už máme určitou předobjednávku