Izraelské startupy Inovace v genech
Před 72 lety tu byly převážně jen pouště a bažiny. Ale i díky jim je teď Izrael lídrem ve světě inovací. Spolupracujeme s izraelskými firmami na zvýšení kybernetické bezpečnosti. Vít Lichtenstein zástupce Škoda Auto DigiLab v Izraeli
Hledá v Izraeli startupy, jejichž technologie vylepší škodovky. Ale nejen to, Škoda Auto DigiLab s pomocí izraelských nápadů zefektivňuje i výrobu.
„Spolupracujeme s izraelskými firmami na zvýšení kybernetické bezpečnosti. Nyní testujeme senzory, díky nimž se zvýší bezpečnost provozu,“říká zástupce Škoda Auto DigiLab v Izraeli Vít Lichtenstein. Dalším příkladem je stanice Chakratec pro elektromobily, která umožňuje rychlé nabíjení i tam, kde výkon sítě nedostačuje. Momentálně se zkouší v Praze.
Škoda Auto DigiLab a Škoda Auto spolupracují už na 25 projektech z Izraele. Některé se teprve vyvíjejí, jiné už slouží řidičům. A je z čeho vybírat. V Izraeli, zemi menší než Česko, je nejvíce startupů na počet obyvatel – zhruba 6 000. Jsou tu startupy pro medicínu, kyberbezpečnost, logistiku, kontrolu výroby, umělou inteligenci, robotizaci…
„Už od samotného vzniku Izraele byla nutnost inovací hnacím motorem. Třeba kvůli nedostatku vody jsme vymysleli desalinaci a pro zemědělství kapkovou závlahu,“vysvětluje Lital Kipermanová, vedoucí inovací v Peresově centru pro mír a inovace.
„Peres říkával, že v Izraeli, který nemá žádné přírodní zdroje, jsme se naučili cenit si naší největší výhody: našich myslí,“podotýká.
Právě vizionářská rozhodnutí Šimona Perese, bývalého premiéra i prezidenta, udělala z malé země technologického giganta. Bílá budova na břehu moře návštěvníky nejen seznamuje s historií izraelských inovací, ale také rozvíjí Peresův odkaz.
Druhým základním kamenem izraelského úspěchu je různorodost. „Jsme země, do níž se vracejí Židé z celého světa s různými životními vjemy. Je známo, že společnosti založené na přistěhovalcích bývají podnikavější, protože potřebují překonat tolik překážek,“vysvětluje Lital Kipermanová.
„Zásadně Izraeli pomohla imigrace v 90. letech, kdy přišli inženýři ze zemí bývalého Sovětského svazu,“dodává Vít Lichtenstein. V devadesátých letech navíc začala izraelská vláda do inovací významně investovat. Uri Levine, zakladatel řady úspěšných startupů, vidí ještě jeden důvod: „Izraelci se nebojí neúspěchu.“
Horká půda pod Izraelem je třetí příčinou. Historici v knihách popisují, jak nově vzniklý stát v roce 1948 musel improvizovat, aby ubránil svou existenci. Vyráběli zbraně na obranu takřka ze všeho, co bylo po ruce. Inovace z armády se pak v pozměněné verzi dostávají i civilistům. Třeba PillCam, mikrokamera pro endoskopii, vznikla z technologie pro rakety izraelské armády.
Pomůže v autě i při nákupech
„Skoro všichni, i ženy tady musí do armády. Tam s technologiemi získají zkušenosti a ty pak třeba rozvíjejí ve startupech,“říká Vít Lichtenstein. Danya Golanová ze startupu 3d Signals, který svým produktem umožňuje výrobcům přejít na průmysl 4.0., poznamenává: „Díky službě v armádě se mladí lidé naučí rychle rozhodovat a improvizovat.“
Dokládá to i příběh 3d Signals. Vymysleli jedinečný algoritmus pro sledování provozu v továrnách. Jejich systém pro zefektivnění výroby funguje tak, že se na stroje přichytí senzory a informace z nich se pak přenášejí do počítače. Podle Golanové po dvou letech vývoje upravili technologii tak, aby vyšla vstříc požadavkům partnera v Německu. Dnes produkt 3d Signals pomáhá i v Itálii, Španělsku a USA. Hlavně v době koronaviru mají úspěchy. „Manažeři díky našemu systému mohou sledovat i z domova přes počítač stav všech strojů a výroby,“uvádí Golanová.
Izrael podporuje vývoj technologických inovací různými způsoby. V Peresově centru se snaží speciálními programy a workshopy nadchnout pro vědu i malé děti. „Na Univerzitě v Haifě jsme neměli jen teorii, ale prakticky jsme zkoušeli vést obchodní jednání,“popisuje Vít Lichtenstein rozdíly ve vzdělávání. „V Česku se o to snaží, ale té praxe je stále málo,“dodává. Podle 3d Signals není nutné, aby startupy dostávaly od vlády přímou finanční podporu. Chtějí však, aby peníze šly do vzdělávání, aby bylo co nejkvalitnější.
Startupy v Izraeli nezakládají jen mladí nadšenci, ale i zkušení experti kolem 40 či 50 let, kteří za sebou mají úspěšnou kariéru v korporátních společnostech. Inspiruje je právě třeba 55letý Uri Levine. Ten je mimo jiné spoluzakladatelem aplikace Waze, největší komunitní navigace pro motoristy, kterou koupil Google za 1,1 miliardy dolarů (24,4 miliardy korun). Převratný je i jeho nejnovější Refundit. K hledání nových řešení ho podle něj vede touha zlepšit svět a frustrace z každodenních problémů.
„Nenávidím dopravní zácpy, a tak jsem přemýšlel o tom, jak by mě řidič jedoucí přede mnou mohl upozornit na aktuální dopravní situaci a doporučit rychlejší a bezpečnější způsob, abych se dostal do své cílové destinace. To je právě příklad aplikace Waze,“vysvětluje Levine. Jak řekl MF DNES, k založení Refundit, který s pomocí jednoduché aplikace digitalizuje tax-free nákupy v Evropě, ho zase přivedlo únavné papírování, čekání ve frontách v obchodech a na letištích.
Někdy chucpe, ale s výsledky
„Všechny izraelské startupy mají informace v angličtině,“říká Lichtenstein. Těm, kteří by u nich chtěli hledat inovace, se ale znalost hebrejštiny hodí. „Je dobré znát místní komunitu, vše je pak pružnější, byť Česko má v Izraeli dobré jméno. Ostatně Škoda je tu nejprodávanější evropská značka, loni se v Izraeli prodalo 19 500 jejích aut,“prohlašuje. Sám prostředí startupů poznal ještě před tím, než začal pro Škoda Auto DigiLab v Izraeli pracovat.
Podle Lichtensteina jsou dva druhy startupů. Ty první, které hotový produkt ještě nemají a pomáhá jim v Tel Avivu to, že zde sídlí řada investičních firem, které do nich vloží peníze. On se ale soustředí na startupy, které už mají výsledný produkt, anebo jsou vhodné pro strategické partnerství. Škoda Auto DigiLab už od začátku ví, jaké požadavky by měla inovace splňovat. Pak nastává fáze testování a teprve po ní implementace.
„Viděl jsem hodně startupů s dobrými nápady, ale musím mít také jistotu, že vše dotáhnou do konce,“vysvětluje to, proč je dobré orientovat se ve startupové komunitě. „Vždy zpozorním, když říkají, že nic nebude problém, že všechno zvládnou,“dodává.
Sám by českým firmám, které chtějí lovit inovace v izraelských vodách, doporučil najít si partnera, který žije v Izraeli. „Ten člověk ví, jak zde věci fungují,“dodává. Pomoci mohou obchodní komory, česko-izraelská ČISOK v Praze anebo izraelsko-česká ICCCI v Tel Avivu, která se zaměřuje na průmysl 4.0.
I samotné obchodní jednání bývá odlišné. Izraelci nechodí kolem horké kaše. Jsou velmi přímí, obleky se nenosí a s tituly se neobtěžují. „Do celého konceptu méně oficiálního přístupu zapadá i to, že se oslovují křestními jmény,“uvádí Lichtenstein.
Izraelci podle něj mají v obchodu agilní přístup. „Prostě je jejich prostředí naučilo prosadit se. Někdy je to chucpe, ale má to výsledky,“dodává.