Konec plastů na jedno použití. Už za rok
Některé plastové výrobky budou od příštího roku v EU zakázané. České ministerstvo kvůli tomu připravilo zvláštní zákon.
Zákaz plastových brček, příborů, talířků, míchátek a polystyrenových potravinových krabiček se blíží. Nový zákon má některé jednorázové výrobky z plastu zcela zakázat a další alespoň omezit a má začít platit od července 2021.
Seznam zakázaných výrobků (viz box) je celoevropský a jde zároveň o hitparádu nejčastějších plastových odpadků znečišťujících světové oceány. Jde o takzvané oxo-rozložitelné plasty, které se na vzduchu rozpadají na mikroplasty. „To se ukázalo jako slepá ulička, protože se mikročástečky plastu dostávají do potravinového řetězce. Zatím není jasné, jaký dopad to může mít na lidské zdraví,“říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jehož resort nyní zákon o jednorázových plastech posílá do připomínkového řízení. Zákaz se vztahuje i na takzvané bioplasty, které se bez speciální technologie samy biologicky nerozloží.
EU pro začátek na seznam zařadila takové výrobky, které půjdou dobře nahradit. „V Poslanecké sněmovně už to trénujeme, v bufetu jsou k dispozici místo plastových příborů dřevěné,“podotýká Brabec.
Tyčinky na čištění uší už dnes lze koupit v papírovém provedení, plastové tácky se dají nahradit papírovými. U polystyrenových nádob na teplé jídlo či polévku zatím odpovídající náhrada není zřejmá.
Tyto výrobky by se do EU neměly dostat ani přes e-shopy ze třetích zemí. „Kontrolují to celníci a zboží na našem území zakázané nepustí na trh,“říká Jan Maršák, ředitel odboru odpadů na MŽP.
Chcete si koupit čerstvou rybu? Plastovou tašku na odnesení najdete uvnitř. Tento a další podobné vtipy na plastový odpad plovoucí ve světových oceánech a mořích dobře ilustrují podstatu nové evropské směrnice o omezení jednorázových plastů. Pravidla musejí do července příštího roku dostat do své legislativy i všechny státy EU včetně Česka.
V Česku se podle odhadů spotřebuje 300 milionů plastových brček, 60 milionů plastových příborů či 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu. Nový zákon o „omezení dopadů vybraných plastových výrobků na životní prostředí“přináší vedle zákazu vyjmenovaných výrobků také další omezení.
Bič na plastové lahve na pití
Veškeré plastové nádoby na nápoje do tří litrů budou muset mít víčko přichycené k nádobě – například plastovým ouškem. To aby neodpadlo hned po otevření nápoje. Týkat se to bude i tetrapakových krabic s víčkem. Vymyslet, jak to udělat, mají výrobci čas až do července 2024, odkdy má nová povinnost platit.
Plastové nápojové flašky také musí každá země třídit – do roku 2025 to musí být 77 %, což už Česká republika konkrétně díky žlutým popelnicím splňuje, do roku 2029 to pak bude muset být 90 %. Podle ministerstva to Česko zvládne i bez povinného zálohování PET lahví, o kterém se v poslední době vedou veřejné debaty.
Další povinnost ohledně lahví se týká jejich složení – v roce 2025 se budou muset PET láhve vyrábět nejméně z 25 % ze starých zrecyklovaných PET lahví (tzv. recyklát). Od roku 2030 se pak bude muset recyklát používat ze 30 %, a to u všech druhů plastových nápojových lahví, nejen PET.
Novinkou bude také povinné značení, které se bude týkat vložek, tamponů či vlhčených ubrousků, ale také tabákových výrobků s filtry nebo půllitrů na pivo a limo či kelímků na kafe – ty jsou uvnitř potažené neviditelnou vrstvičkou plastu. Výrobce na věc uvede, že je vyrobená z plastu, a kam ji má spotřebitel po použití vyhodit.
Dlouhodobě má EU ambici spotřebu veškerých jednorázových výrobků snížit, ale dosud tápe, jak na to. „Konkrétní číselný cíl zatím není, budeme Evropské komisi zatím jen reportovat spotřebu těchto výrobků,“uvedl Jan Maršák z MŽP. Některé iniciativy přicházejí odspodu, od prodejců, kteří například na festivalech nabízejí pivo ve vratných kelímcích z tvrdého plastu. Případně na vánočních trzích v Německu narazí spotřebitel na vratné hrníčky na svařák.
V Česku podle ministra Richarda Brabce dobře zafungovala ekonomická motivace spotřebitelů u plastových tašek, které jsou povinně zpoplatněné od roku 2018. „Jejich spotřeba klesla během půl roku o 80 %. Zvažujeme zpoplatnění některých jednorázových obalů s plastem jako jednu z variant snížení jejich spotřeby,“uvedl. Podle něj se však u mikrotenových sáčků na pečivo nebo u plastových krabiček na lahůdky bude těžko hledat náhrada, která by měla požadované vlastnosti, vyhovovala hygienickým požadavkům nebo která by nepřišla zákazníka nepřiměřeně draho.
K novým povinnostem vybraných výrobců bude patřit také financování úklidu. Tabáčníci, kteří používají do výrobků cigaretové filtry (co do počtu jich v oceánech plave asi nejvíc), budou muset rozdělovat obcím peníze na úklid a likvidaci pohozených špačků. Podobně to mají mít také výrobci balonků a vlhčených ubrousků. Všichni výrobci jednorázových výrobků s plastem pak budou muset financovat osvětové kampaně na zacházení s výrobkem po jeho použití – například že nemají hygienické vložky nebo vlhčené ubrousky splachovat do kanalizace.
Důležitým, nicméně zatím nejméně propracovaným opatřením, které se řeší na evropské úrovni, je tzv. ekomodulace. Je to snaha ekonomicky motivovat výrobce, aby používali jen materiály, co se dají dobře zrecyklovat nebo co se v přírodě biologicky rozloží. Například kdo vyrábí z kombinovaných plastů, odváděl by sankční poplatek.