Čína zbrojí, zdvojnásobí jaderný arzenál
Čína má početnější námořnictvo než USA, má jasnou převahu v raketách s dostřelem do 5 500 kilometrů a v protivzdušné obraně. Do roku 2049 chce být celkově silnější.
Zatímco Amerika strávila dvacet let ve slepé uličce honěním teroristů v Afghánistánu a Iráku, Číňané dohánějí a ve třech směrech dokonce přetrumfli americkou vojenskou moc. A do roku 2049 chtějí vstoupit jako supervelmoc, která USA vojensky předčí nebo se jim alespoň vyrovná. To je hlavní vzkaz dvě stě stran dlouhé výroční zprávy Pentagonu o čínské armádě.
Není to pro Američany optimistické čtení: zpráva uvádí, že zatímco USA vedly na Blízkém východě válku soustředěnou na speciální jednotky, Čína si vybudovala větší námořnictvo, než mají USA. Američané mají 293 plavidel a ponorek, Čína jich má už nyní 350.
Svázané ruce smlouvou
Po skončení studené války se pro USA stala absolutní dominance na světových mořích páteří jejich strategické situace. Ke špatné zprávě o přečíslení Číňany je tady ještě horší dodatek, který ve zprávě není: zatímco USA musí uplatňovat svoji moc na všech oceánech, ve Středozemním a Černém moři či Perském zálivu, Číňané se soustřeďují především jen na západní Pacifik, což jejich tamní sílu ještě koncentruje.
Existuje však i dobrá zpráva: Čína nemůže USA konkurovat v kategorii letadlových lodí. Problém však je, že minulý týden Čína úspěšně otestovala dvě střely proti letadlovým lodím, jednu s dostřelem 1 800 kilometrů a druhou o dosahu dokonce 4 000 kilometrů.
Právě v tom spočívá druhá oblast, v níž mají Číňané nad USA převahu. Zatímco Amerika nesměla mít na základě slavné a ve své době průlomové smlouvy mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem střely středního a krátkého doletu (to je od 500 do 5 500 kilometrů), Čína mezitím dospěla a úplně klidně si ty odpalované ze země opatřila, protože ji žádná podobná smlouva neomezovala. Podle pentagonské zprávy jich má 1 250.
Laicky řečeno, americké námořnictvo je tak nyní vystaveno úderu v místech, odkud ho není schopno v takové síle vrátit. Americe to ztěžuje i obranu jejich spojenců v oblasti, především Tchaj-wanu.
Do kategorie těchto zbraní patří i hypersonické střely, v nichž je Čína spolu s Ruskem zřejmě dál než USA. Střely se pohybují pětinásobnou rychlostí zvuku, přičemž na rozdíl od balistických střel, jejichž dráha je daná, a tudíž snadno propočitatelná, mohou měnit směr, takže obrana je obtížnější. Protože jsou rychlé, mohou letět nízko, čímž ztěžují možnost zachycení na radarech.
A třetí oblastí, v níž Čína podle zprávy předehnala USA, je její deštník protiraketové a protiletecké obrany, jenž je kombinací vlastních a ruských systémů.
Změna doktríny
Kromě toho zpráva uvádí, že Čína chce do deseti let zdvojnásobit svůj jaderný arzenál. Podle zprávy má nyní něco málo přes dvě stě hlavic. Mimochodem, dosud se uvádělo, že jich je víc. Čína včera nicméně prohlásila, že číslo uvedené Pentagonem
není pravdivé. Nedávno čínský list Global Times napsal, že Čína v krátké době zvýší svůj arzenál na tisíc hlavic.
V porovnání s USA, jež mají 3 800 aktivních hlavic, je to stále málo. Ale významný je posun ve strategii. Dosud bylo jejich smyslem pouhé odstrašení, tedy možnost provést odvetu jen v případě zásahu atomovou zbraní. To znamenalo, že Čína nepoužije atomové zbraně jako první. Nyní jsou čínské jaderné síly budovány k úderu v situaci, že by se zdál nepřátelský útok neodvratný nebo v běhu.
Za studené války to tak dlouho fungovalo mezi USA a SSSR, byla to jedna z odstrašujících brzd ve filozofii vzájemně zaručeného zničení. Proto Čína stejně jako tehdejší supervelmoci buduje „jadernou triádu“, tedy odpalovací zařízení jaderných zbraní z ponorek, letadel a pozemních sil. Loni na podzim představila svůj první strategický bombardér schopný tankovat za letu.
Podtrženo a sečteno: jak uvádí pentagonská zpráva, „doba zbrojních závodů velkých mocností“je zpátky se vším všudy.