Kratší cesta k pacientům
Záchranná služba plánuje kromě stavby své centrály také tři nové výjezdové základny
PRAHA Průměrná doba, za kterou se dostane sanitka k pacientům ve vážném stavu, je v Praze osm minut. To je celkem příznivý údaj v porovnání se zákonným dvacetiminutovým limitem. Přesto jsou oblasti, kde je co zlepšovat.
Metropole se nejvíc rozvíjí na periferii, kde přibývají obyvatelé. A s větší hustotou zalidnění okrajových částí Prahy i přilehlého území Středočeského kraje souvisí i větší dopravní zátěž. V hustém provozu si často složitě hledají cestu i sanitky, které spěchají za lidmi, kteří potřebují rychlou lékařskou pomoc.
Jednu z nových výjezdových základen plánují záchranáři v Suchdole. „V části Dejvic, Podbaby a Suchdola záchranka komplikovaně dodržuje dojezdové časy, takže jsme ve spolupráci s městskou částí Praha 6 hledali místo, kde by šlo základnu umístit,“vysvětluje starosta Suchdola Petr Hejl (STAN).
Sanitky, strážníci i hasiči
V novém suchdolském objektu, který vznikne na pozemcích ve vlastnictví hlavního města, bude také část vyhrazena pro zázemí hasičů a městské policie. „Už je v přípravě stavební povolení, my jsme zpracovali úvodní studii, která vycházela z podobných objektů jinde. Požadavky jsou přesně dané a nějaká architektura třeba jako u rodinného domu se moc vymýšlet nedá,“vysvětluje Hejl.
Kromě Suchdola získá záchranná služba nové základny v Běchovicích a Klánovicích, také tam budou pod jednou střechou i hasiči.
Ani Troja, ani Palmovka
Záchranná služba má i své administrativní a technické zázemí. Z hlediska fungování organizace by bylo nejvhodnější, kdyby získala jeden objekt, do kterého by se sestěhovala pracoviště, která jsou umístěna v různých částech metropole.
Během posledních let přitom zkrachovaly dva pokusy o umístění sídla záchranné služby. Nejvyšší správní soud (NSS) v roce 2018 zamítl kasační stížnost městské části Praha-Troja, která nesouhlasila se zvažovaným umístěním administrativní budovy pražské záchranné služby poblíž vyústění tunelu Blanka a Trojského mostu. Z projektu nakonec sešlo stejně jako z vize umístit sídlo záchranné služby na Palmovku, kde se nabízelo opuštěné torzo rozestavěného objektu, který měl původně sloužit radnici Prahy 8. Očekávání záchranné služby ale nejsou nějak přemrštěná.
Záchranáři by v metropoli měli získat nový objekt v Praze 9 mezi Poliklinikou Prosek a Libereckou. Budova má po peripetiích snad definitivně nahradit hned několik pracovišť záchranné služby. „Cílem je, abychom na jednom místě centralizovali všechny naše provozy, které jsou různě rozmístěné po městě. Jde například o naše Vzdělávací a výcvikové středisko, které je v Holešovicích, a na jiném místě je autodoprava. Náš dispečink na Korunní je na hranici svých kapacitních a technologických možností, sklady jsou zase v Braníku,“vysvětluje mluvčí záchranné služby Jana Poštová. Podle ní by bylo ideálním stavem, pokud by se podařilo všechny zmíněné provozy umístit do nové budovy pod jednu střechu.
Záchranáři kvůli svým požadavkům připravili dokument, ve kterém jsou očekávání od nového objektu přesně definována. Tyto podklady už byly hotové, když byla aktuální příprava projektů v Troji a na Palmovce. „Část těch věcí je samozřejmě přenositelná i pro další lokalitu. I když se něco mění kvůli novějším technologiím a postupům,“říká mluvčí záchranky.
Požadavky na novou budovu se podle ní nezměnily kvůli probíhající pandemii koronaviru. V tomto smyslu je podle ní záchranka připravená. „Naše výjezdové skupiny s sebou vozí vybavení, které je dostatečné i pro práci s pacienty, kteří mají ebolu,“říká Poštová.
Nejdůležitejší podle ní je, aby vzniklo zdravotnické operační středisko. „Lidé, kteří tam pracují, jsou jako první v kontaktu s pacientem. A oni si opravdu zaslouží nové pracoviště,“vysvětluje Poštová.
Část objektu v Korunní, který záchranná služba využívá, nelze dále rozvíjet a vyžaduje přesun do větších prostor. „Jsme tu přes dvacet let a už se nemáme kam posouvat. Je to místo, kam se lidé dovolají, když vytočí tísňovou linku 155,“vysvětluje Poštová.
Kromě prostornějšího pracoviště je pro záchranáře důležité i jeho technické vybavení. „Na jednu dvanáctihodinovou směnu slouží v Praze šest až devět operátorek a operátorů,“říká Poštová. Zlepšit by se podle ní mělo také výcvikové a simulační centrum záchranné služby. „Máme vizi, že by se v simulačním centru střídaly výjezdové skupiny. To by ale bylo možné až ve chvíli, kdy k tomu budeme mít dostatečný počet zaměstnanců. Oni by trénovali, ale zároveň by byli služební zálohou pro případ nějakých mimořádných situací,“vysvětluje Poštová.
Pozemek pro nové sídlo záchranky nabídla Praha 9. „Iniciovali jsme to už před třemi lety. Už tehdy se nám jevilo, že varianty sídla záchranné služby v Troji či na Palmovce nikam nevedou. A nejde o to, v jaké je kdo koalici, záchranná služba musí fungovat,“říká místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).