Praha ruší ples hlavního města
Magistrát letos nebude pořádat ples hlavního města. Důvodem je šíření nemoci covid-19. Na magistrátním výboru pro kulturu a cestovní ruch to řekla radní Hana Třeštíková (Praha sobě). „V koaličních stranách byly názory rozdílné, ale převážil názor zrušit ples, protože situace pro to není úplně ideální,“řekla Třeštíková. V loňském roce se ples konal 30. listopadu v Obecním domě. (ČTK)
PRAHA Loni dosáhlo Kongresové centrum Praha nejlepších výsledků ve své historii, teď očekává kvůli koronaviru ztráty v řádu stovek milionů. Podle ředitelky Kongresového centra Lenky Žlebkové je ohrožena pozice Prahy mezi kongresovými destinacemi. „Stát musí kongresovou turistiku nějak podpořit, jinak Praha přijde o kvalitní kongresovou infrastrukturu, kterou si léta budovala,“říká.
Loňský rok byl jak pro Kongresové centrum, tak i kongresovou turistiku v Praze rekordní. Proč byl rok 2019 tak úspěšný?
Tržby a výnosy šly nahoru během posledních pár let. Tržby Kongresového centra Praha vzrostly loni oproti roku 2018 o dvanáct procent. Díky tomu jsme byli na rekordních tržbách 549 milionů korun. Ekonomice se dařilo, povedlo se nám získávat velké mezinárodní kongresy, a proto byl loňský rok velmi úspěšný. Měli jsme dobře našlápnuto i pro rok 2020. Výhled byl takový, že se nám podaří mít i dvacetiprocentní nárůst, protože jsme měli na letošek potvrzeno hodně velkých kongresů. No a do toho nám v březnu přišel covid a celá situace se náhle totálně změnila. Já jsem čtyři roky zastávala pozici obchodní a marketingové ředitelky, 1. března jsem nastoupila na pozici generální ředitelky, začaly být konečně vidět výsledky práce a do toho přišla pandemie.
Zůstaňme ještě u loňského roku. Praha byla loni na devátém místě celosvětově, co se týče počtu konferencí a kongresů. V čem je, přesněji byla Praha pro tyto akce tak lákavá?
Těch faktorů je několik. V 90. letech byl o Prahu zájem především díky atraktivitě destinace jako takové, Praha byla zajímavá tím, že je historickým městem. Postupem času vznikala po celé Praze nová kongresová infrastruktura, přibývaly hotely a konferenční zařízení, i Kongresové centrum se modernizovalo. A stoupající kvalita infrastruktury samozřejmě láká další klienty. Tím nejpodstatnějším je to, že máme opravdu skvělou komunitu lékařů, vědců a profesorů, takzvaných ambasadorů. Ti jsou ve většině případů tím hlavním lákadlem k tomu, abyste kongres do destinace dostal.
Kongresy tedy do měst jezdí za konkrétními osobnostmi?
Ne přímo za nimi, ale ta osobnost to musí lokálně zaštítit jak z pohledu organizace, tak hlavně z hlediska vědeckého programu. Když si vezmeme třeba kongres stomatologů, tak jsou to právě naši stomatologové, kdo musí zabezpečit část odborného programu a při kandidatuře prokázat, že stojí za to, aby ten kongres byl právě u nás. Že tu účastníci mohou čekat špičkový a atraktivní program. Podobně je na tom třeba IKEM, který je špičkový v transplantacích, máme tady spoustu unikátních projektů, a to je přesně ten motiv, proč dát mezinárodní kongres do Prahy. Kongresy spočívají v přenosu poznatků a potkávání se s odborníky.
Ale teď je situace jiná. V březnu přišel koronavirus, vy jste do května nemohli fungovat vůbec, teď jste v omezeném režimu...
Když se na začátku léta situace zlepšila, byli jsme mírně optimističtí. Doufali jsme, že bychom mohli v září nějaké konference uspořádat, ale to se přes léto zvrhlo a situace je tam, kde byla v půlce května.
Takže s akcemi na podzim nepočítáte?
Na jaře jsme téměř všechny akce z jara a léta přesunuli na příští rok a asi třicet procent akcí se zrušilo úplně. U podzimních akcí jsme zrušili ty mezinárodní, ale ty lokální nám zůstávaly. Teď už rušíme i ty lokální. Je to pro nás tragické.
Jak se s takovým propadem vyrovnáváte? Hledáte nějaké náhradní aktivity?
Těžko, když není žádná poptávka. Kdybychom to brali tak, že jsme zavřeli a teď máme příležitost udělat restart a otevřít znovu od začátku, tak by to nebylo tak špatné. Jenže když stále není žádná poptávka, jsme v těžké situaci. Vedli jsme dlouhé diskuse a hledali, kam se
byznys bude vyvíjet. Je jasné, že velký důraz bude na technologie a virtuální konference a online prostředí. Takže jsme hned na jaře postavili virtuální studio, které k online konferencím nabízíme. V červnu jsme například pořádali hybridní konferenci, kdy sto lidí bylo na místě a tři sta lidem se to virtuálně přenášelo. To se snažíme rozvíjet. Ale když to srovnám s výnosy pronájmů velkých mezinárodních akcí, tak je to několikanásobně méně.
V jaké ekonomické situaci jste nyní?
Díky dlouhodobým nájemcům nejsme úplně na nule a máme alespoň jeden segment, který víceméně funguje. Fungují nám také třeba tržby z parkingu. Ale dopad očekáváme na úrovni poklesu padesáti procent. Teď to ovšem vypadá, že se situace opět zhoršuje, takže může být na konci roku pokles až sedmdesát procent v tržbách. To je o nějakých 350 milionů méně.
Dosáhli jste na nějakou pomoc od státu? Co by z vašeho pohledu kongresové turistice pomohlo?
My za nějakou pomoc bojujeme a snažíme se zviditelnit význam kongresů i dopady, které to na nás má. Nás krize zasáhla vlastně ještě před vlnou omezení, protože mezinárodní akce se začaly rušit už na začátku března. A budeme zároveň ti poslední, komu se limitující opatření zruší. Ten obor přitom není nevýznamný. Musíme si uvědomit, že současná situace nemá vliv jen na naše zaměstnance, ale třeba i na pekaře, cateringové firmy, dodavatele technologií a spoustu dalších služeb. Podporu určitě potřebujeme, ale bohužel od státu se nám kromě programu Antivirus, který měl pomoci ochránit pracovní místa, žádné pomoci nedostalo. Doufáme, že se dobereme toho, že náš obor dostane nějakou přímou podporu. Usilujeme o nějaký samostatný fond a také o zmírnění omezení a zrušení zákazu velkých akcí.
Může pomoci i hlavní město? Vedení Prahy totiž ještě před koronavirem mluvilo o tom, že kongresová turistika je pro město zásadní, protože sem láká takové turisty, o které má Praha zájem.
Myslím si, že hlavní město z principu nemůže pomoci tak, jak by mohl stát. Žádoucí by byla určitě podpora kongresů do budoucna, což se ale děje už delší dobu. Město s kongresovou turistikou počítá už delší dobu a začlenilo ji do své strategie rozvoje cestovního ruchu. Snaží se dělat maximum. Ale hlavní podpora je potřebná na národní úrovni.
Dá se předpovědět, jak se budou kongresy vyvíjet do budoucna?
Ten obor se jako celek určitě změní, respektive model konferencí bude jiný. Bude obrovský nárůst hybridních konferencí i těch čistě online. Z dlouhodobého hlediska počet kongresů stále stoupal i přes různé dřívější krize. Osobní kontakt na těch akcích je nenahraditelný. Já se tedy domnívám, že v nějaké formě se kongresy vrátí. To, že to už nebudou velké celosvětové akce s tisíci účastníky, je asi možné. Na druhou stranu ale možná současná situace umožní, že bude moci akce sledovat více lidí. Teď to bylo tak, že jen málo konferencí program streamovalo. Kdo nepřijel na konferenci, tak zkrátka nic neviděl. Organizátoři se novinek v podobě online přenosů báli, teď to bude nutnost. Obsah konferencí se tak dostane k širší skupině lidí. To je pozitivní. Ale zároveň platí, že se lidé budou chtít také potkávat.
Myslíte si, že Praha udrží svoji silnou pozici mezi kongresovými destinacemi?
To závisí nejen na Praze, ale i na tom, co udělá stát. Jestli obor podpoří, nebo ne. Když ho nepodpoří vůbec, tak se ta kvalitní infrastruktura, o které jsme mluvili, úplně zničí a Praha o svoji pozici může přijít.
Už několik let se připravuje dostavba Kongresového centra, které má získat novou výstavní halu. Zasáhne současná krize nějak do tohoto plánu?
Příprava projektu běží zatím podle plánu a budeme postupně vyhodnocovat situaci. Finální rozhodnutí padne asi v lednu příštího roku, takže ještě máme snad dostatek času. Teď čekáme na stavební a územní rozhodnutí a budeme soutěžit zhotovitele. Do té doby máme prostor to celé přehodnotit. Nechceme se té myšlenky vzdát, protože projekt je to skvělý. Změní celé veřejné prostranství kolem Kongresového centra, které má šanci stát se další ikonou Prahy. Teď záleží hlavně na tom, zda najdeme novou náplň plánované hale.
Ta původní měla být jaká?
V rámci mezinárodních kongresů máte vždy velkou doprovodnou výstavu. Z té se financuje kongres jako takový. A my neměli dostatečné prostory pro ty největší kongresy. Na doprovodné výstavy jsme mohli použít jen foyer Kongresového centra, a to bylo pro velké kongresy malé. Tím jsme v konkurenčním boji prohrávali a některé z největších kongresů jsme do Prahy nikdy nedostali. Proto jsme novou halu chtěli postavit.