Jak běloši ničí hnutí BLM
Udělali si z protestů vlastní představení, a když přenosové vozy odjely, ztratili zájem. To spolu s násilím sráží podporu BLM.
Podpora hnutí Black Lives Matter v Americe, která ještě nedávno dosahovala do záviděníhodných výšin přes šedesát procent, už klesla na úroveň čísel před květnovou smrtí George Floyda.
A ironií je, že za propadem hnutí, jež bojuje proti „systémovému a systematickému rasismu“bělochů vůči černošské menšině, který se podle BLM projevuje policejní brutalitou při zákrocích vůči černochům, jsou běloši. Pokrokáři, kteří ho podpořili, ale rychle ho zase nechali na holičkách.
Čísla hned několika průzkumů hovoří jasnou řečí. Asi nejvýraznější je měření ve státu Wisconsin, který je hodně středový, a tudíž velmi přesně odráží nálady Ameriky. Ještě v půlce června podporovalo hnutí BLM 61 procent obyvatel a nepodporovalo ho 38 procent. V srpnu už to bylo 48 procent na jedné i druhé straně. Způsobili to běloši: v červnu stáli na straně BLM jasně v poměru 59 pro a 38 proti, nyní se poměr dokonce obrátil. Je to 45:51.
To odpovídá i jiným celostátním měřením, jež byla pořízena během léta. Například průzkum agentury YouGov ukazuje skóre podpory a nepodpory Black Lives Matter 47:48. A běloši to viděli v poměru 41 pro a 51 proti.
Běloši vychladli
Ve většině průzkumů se ukázaly tři trendy: celková podpora poklesla, menšiny vytrvaly a názor nezměnily, ale běloši vychladli.
Čerstvý průzkum agentury Ipsos pro americký veřejnoprávní rozhlas NPR to ukazuje jasně: protesty podporují dvě třetiny černochů, o něco více než polovina Hispánců, ale jen třetina bělochů. Přitom ještě v červnu je ve starším měření Ipsos podpořilo dokonce 45 procent republikánů, tedy skoro polovina.
Otázka dne: Proč běloši odpadli? Důvody jsou tři. Excesy při protestech, k tomu mnohem nečekanější vysvětlení, jímž jsou běloši sami. A přispěla i televize. Vezměme to odzadu.
Americké televize už nepokrývají protesty ani zdaleka s takovou vervou jako v červnu. Počet zpráv o rasových problémech a protestech se v kabelových televizích, jako jsou CNN, MSNBC a Fox News, od té doby scvrknul na čtvrtinu. Profesor Michael Teslar z University of California k tomu věcně napsal: „Dopad událostí na veřejné mínění trvá přesně tak dlouho, jak dlouho se udrží v kolektivním povědomí. Bez udržované mediální pozornosti může dopad letošních protestů na mínění bělochů zcela vymizet.“
Profesor historie Hassan Kwame Jeffries dodal: „Dějiny učí, že pozornost bělochů pro věc černochů odvane, jakmile odjedou přenosové vozy.“
Další věc je, že když se teď do protestů vložili běloši, předělali si je po svém. Roky se hnutí Black Lives Matter stranili, ale najednou bylo šik. Je suis BLM… K protestu menšiny, která se považuje za oběť většiny, se přidala právě i ta většina. Jak napsal deník Los Angeles Times: „Na vilách v luxusní čtvrti vlají vlajky BLM. Na oknech kaváren jsou plakáty BLM. Profily uživatelů na Twitteru a Tinderu doplnily jejich hashtagy BLM.“
Toto až nevěrohodně náhlé procitnutí – bílí Američané by museli být až do smrti George Floyda slepí a hluší, protože podle výsledků starších průzkumů si „systémového a systematického rasismu“a policejní brutality takřka nevšimli – doplnil náhlý zájem celebrit, velkých firem jako Uber či Airbnb a sportovních organizací na podporu hnutí BLM. Bylo náhle správné stát se pasažérem ve vlaku za rasovou spravedlnost. Z velké části to byla i nutnost diktovaná těmi, kteří volali, že „kdo mlčí, souhlasí s rasismem“. Tím se ale podpora BLM stala formalitou a gestem.
Černošský filmař a aktivista AJ Lovelace
řekl: „Ti lidé přišli na protesty, aby mohli říct, že tam byli. Bílé dívky hučely do policistů a pak se rozplakaly, když jim odpověděli.“
Násilí a nesmysly diskreditují
Zatímco černoši protestovali, protože se cítili utlačováni, někteří běloši si uspořádali „pouliční vystoupení“, jak to nazval AJ Lovelace. Příklad: bílá žena se před policisty svlékla a posadila se před nimi s roztaženýma nohama, což pak vysvětlila slovy, že „hnutí za rasovou spravedlnost ve mně oslovilo velmi hluboká feminní místa“a „nahota je politická“. Los Angeles Times to nazval „groteskní ukázkou bílého privilegia“.
Experti tvrdí, že zatímco černoši vždy vybuchují až kvůli konkrétní neudržitelné věci, běloši demonstrují za abstraktnější cíle, jako je ekonomická nerovnost či změna klimatu.
A třetí věcí, jež sráží podporu hnutí Black Lives Matter, jsou samozřejmě výstřelky okolo. Nepokoje a rabování spolu s výroky, že jde o součást reparací za otroctví, či nápady stáhnout film Policajt ze školky, protože ukazuje policisty v příliš dobrém světle, znejistí řadu konjunkturálních podporovatelů BLM. To, že násilí a nesmysly diskreditují snahy dosáhnout rasové spravedlnosti, si myslí tři čtvrtiny Američanů.
Klasický příklad: před několika dny obklopil dav demonstrantů Black Lives Matter ženu sedící na zahrádce washingtonské restaurace. Agresivně se velmi zblízka domáhal, aby zdviženou pěstí vyjádřila podporu BLM. Žena se jmenuje Lauren Victorová, a jak teď napsala do listu Washington Post, sama chodí na demonstrace. Ale takhle na povel se odmítla přidat. „Tohle bylo zastrašování,“uvedla. Kdosi natočil video, které mělo za dva dny dvanáct milionů zhlédnutí. Propagandisticky to byla katastrofa.
Dav skandoval jako fotbalový kotel a bylo slyšet slova: „Bílé mlčení je taky násilí!“Paradoxně agresivní demonstranti, kteří natlačili Victorovou až ke zdi, byli mladí běloši.