Greenpeace ven z komise!
Uhelná komise má vydat v září tři scénáře, jak ukončit energetické využívání uhlí v Česku. Sice ještě nic nevyhlásila, ale ekologisté už zahájili dělostřeleckou přípravu: ať bude ve scénářích cokoliv, bude to špatně.
Do hnědouhelného Dolu Vršany vniklo osm aktivistů Greenpeace a okupovali těžební stroj. Demonstrovali tím požadavek na okamžité zastavení těžby a spalování uhlí v ČR. Greenpeace přitom mají svého zástupce Jana Rovenského v Uhelné komisi, z vládní vůle vzniklém tělese, které hledá nejrychlejší a nejschůdnější způsob, jak dosáhnout téhož. Něco se vám nezdá? No ovšem, od Greenpeace je to sprosťárna nejhrubšího zrna. Rovenský by měl komisi opustit rozhodně dříve, než Česko opustí uhelnou energetiku.
Další aktivistické organizace sdružené do Zeleného kruhu v Uhelné komisi zastupuje Jiří Koželouh, domovem v Hnutí Duha. Také on na konci srpna zveřejnil požadavek na okamžité ukončení uhelné energetiky. Za příčinu rychlého ekonomického úpadku uhlí označil stoupající ceny emisních povolenek a rostoucí náklady na ochranu zdraví. Obojí, a to první zejména, se přitom děje právě na nátlak aktivistů.
Ti dále tvrdí, že přechod na zemní plyn by byl klimatickým zločinem, jediné řešení je prý přechod na obnovitelné zdroje. „Třetina uhelných elektráren se dá odstavit prakticky hned, na úkor dosavadního obřího vývozu elektřiny z ČR. Elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez uhelných elektráren a s dvojnásobným množstvím obnovitelných zdrojů. Doložilo to podrobné modelování soustavy od renomované konzultační společnosti Energynautics,“argumentují ekologisti. Tvrdí, že náhrada uhlí obnovitelnými zdroji je možná díky „drastickému snížení cen“potřebných technologií. „To, co to blokuje, jsou zájmy firem, které mají z uhlí zisky,“tvrdí Koželouh.
Sny od Energynautics
Je příjemné vědět, že firmě bývalého předsedy klimatického panelu OSN se konečně rozhýbaly obchody s povolenkami. Nedozvíme se však asi nikdy, jak povolenky konkrétně napomohly snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře.
Po ekonomické stránce nesedí aktivistický argument, že i když rentabilita uhelné energetiky klesá, firmy se drží svých zisků. Jako komerční subjekty by měly být mezi prvními, kdo od uhlí uteče, ne takové snahy brzdit. Zvláště, když obnovitelné zdroje drasticky klesají na ceně. Jenže na účtech spotřebitelů k žádnému drastickému pohybu v tomto směru nedochází. A nejen tam. Po snížení dvouletých drastických dotací státu na výstavbu obnovitelných zdrojů a na jejich výrobu se další instalace prakticky z roku na rok zastavily. Tak drastický ústup od drasticky levných zdrojů uhelná energetika tedy opravdu neplánuje.
Několik pozoruhodných scénářů modernizace a ekologizace uhelné energetiky je již k dispozici. Byly vypracovány pro ministerstvo průmyslu pro potřeby aktualizace státní energetické politiky. U dvou tzv. zelených, které počítají s rychlým a úplným ukončením spalování uhlí, se po roce 2030 uvažuje o dovozu elektřiny. A to dokonce větším, než jsou nynější obří vývozy (zhruba 12 TWh, podle scénářů by mohl import dosahovat až 15 TWh ročně).
Koželouh upozorňuje na model fungování energetické soustavy od Energynautics. Tento model (pro rok 2030) předpokládá mj. zmenšení zdrojů na hnědé uhlí o 79 % a na černé o 53 %, žádné nové zdroje jaderné, zdvojnásobení instalovaného výkonu v plynových elektrárnách, 7,5násobek výkonu ve větrných elektrárnách, 2,5násobek ve fotovoltaických elektrárnách a bezmála zdvojnásobení zdrojů na biomasu a bioplyn. Vše proti skutečnosti roku 2017. Autoři studie tvrdí, že to bude fungovat bezpečně a spolehlivě s rezervou.
Modely jsou užitečná věc, praxe ještě užitečnější. V Arizoně, Nevadě, Novém Mexiku a v Kalifornii, státech na jihozápadě
USA, které jsou pro obnovitelné zdroje považovány za nejvhodnější, letos v létě elektřina došla. Tisíce domů jsou tam střídavě od proudu odpojovány. Kalifornský guvernér Gavin už v půlce srpna žádal občany, aby nepoužívali elektřinu především ve večerních hodinách. „Obnovitelné zdroje energie nedokázaly poskytnout státu dostatek elektřiny během nejvyšší poptávky a potřebovaly pomoc z jiných zdrojů (především uhlí),“napsal. Larry Behrens, regionální zástupce firmy Power The Future, k tomu řekl: „Rodiny si na střídavé vypínání elektřiny budou muset zvyknout, protože zelená nařízení vytvářejí požadavky, které se nepodřizují potřebě obyvatel ani přírodě.“
Energynautics tvrdí, že počasí je v modelu přítomno. Modeluje ho pro rok 2030. Předpovídat počasí deset let napřed a na celý rok asi není moc přesné. Pak ovšem v modelu chybí také to, kde se vezme potřebná elektřina, kdyby chyběla, když podobně na tom budou všechny okolní státy, neboť jsou v té stejné EU. A za jak drastické ceny by se tak obří import dal pořídit.
Jinou neznámou je elektromobilita. Model uvažuje jen o malém nárůstu celkové spotřeby elektřiny (o 7 % za 13 let). Pokud se ujmou unijní programy na podporu elektromobilů, pak nezbývá než zadat do modelu vztah „čím více elektromobilů, tím lepší počasí“. A pak to vyjde hladce a krásně jako nedělní křížovka.
Podle ministra životního prostředí a šéfa uhelné komise Richarda Brabce jsou varianty úplného ukončení uhelné energetiky do roku 2030 a dovoz elektřiny varianty nepřípustné. Naštěstí. A proti tomu, a také proti těm ziskům, přece musí aktivisté bojovat!
Na jihozápadě USA, který je považován za nejvhodnější pro obnovitelné zdroje, letos v létě elektřina došla.