Stokoruna na jídlo za 97,90
Stravenkové firmy bojují o velké zaměstnavatele. Dokonce i zápornými provizemi
Zavedení stravenkového paušálu se blíží, takže velké stravenkové firmy zkoušejí novou strategii pro přežití. Ve veřejných soutěžích na dodávku jídelních poukázek pro státní a veřejné instituce se předhánějí, kdo nabídne větší slevu. Jsou dokonce ochotné dodávat stravenky za cenu nižší, než je její nominální hodnota. Vydělávaly by tak pouze na provizích od restaurací.
Ministerstvo zdravotnictví aktuálně soutěží čtyřletou zakázku na stravenky pro devět tisíc zaměstnanců v hodnotě 43 milionů korun. Vítěz zatím nebyl vybrán, podle informací MF DNES se sešly nabídky, které ministerstvu stokorunovou stravenku nabízejí za cenu 97,90 až 99 korun.
Bitvu mezi čtyřmi firmami, které dodávají jak papírové, tak elektronické stravenky, lze očekávat také u čtyřleté zakázky pro Správu železnic. Hraje se o astronomických 1,122 miliardy korun za dodávku stravenek pro jejích 17 tisíc zaměstnanců.
Vítěz to ale nebude mít lehké. Musí totiž po celou dobu trvání smlouvy udržet mohutnou síť nejméně 25 tisíc provozoven, jež budou brát papírové stravenky, a 15 tisíc zařízení, kde bude možné platit těmi elektronickými. Jejich počet může klesnout maximálně o pět procent.
Provize platí pouze malí
V tendru na čtyřletou dodávku stravenek pro státní Agenturu pro podnikání a inovace (spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu), vysoutěženém v srpnu za necelých osmnáct milionů korun, už je rozhodnuto. Dodávku stravenek pro 140 zaměstnanců zajistí Up Česká republika a stravenky dodá agentuře o půl procenta levněji, než je na nich vytištěno.
Ještě větší slevu vysoutěžila letos v červnu Tiskárna ministerstva vnitra, která od Up dostane 90korunové stravenky za 88,92 koruny, tedy s 1,2procentní slevou. Zakázka má přitom hodnotu jen 1,7 milionu korun a smlouva bude platit pouhý rok.
Francouzská společnost Up nabízí ve výběrových řízeních často nejlepší podmínky s cílem zajistit si větší podíl na trhu a tím pádem budoucí byznys. „Konkrétní podmínky vzájemné spolupráce včetně cenových parametrů jsou řešeny vždy individuálně, a to už od počátku našeho 25letého působení na českém trhu. Proces ... neovlivňují jen aktuální návrhy legislativních změn,“říká David Rýc, mluvčí Up Česká republika.
Půlprocentní slevu nabídla firma už loni v prosinci ministerstvu obrany pro Vojenský útvar v Brandýse nad Labem (175 osob, hodnota 6,7 milionu korun, zakázka na dva roky) nebo letos v srpnu Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy (odebere do konce roku 2021 stravenky v hodnotě až 30 milionů korun). Ta si ve smlouvě navíc vymínila tříměsíční výpovědní lhůtu, takže jí nic nebrání v průběhu roku operativně přejít na paušál.
Není to přitom tak dávno, co stravenkové firmy naopak od zaměstnavatelů požadovaly za stokorunovou stravenku zaplatit 104 korun. Provize jim měla pokrývat výrobu cenin a náklady na distribuci. Jenže s blížícím se zavedením stravenkového paušálu se stravenkáři bojí, že podniky raději lidem budou vyplácet stravné v penězích k výplatě. Novela zákona o daních z příjmů, která to umožní, se bude schvalovat ve Sněmovně ve druhém čtení v září a mohla by začít platit od příštího roku.
„V rámci individuálního obchodního vyjednávání ve výjimečných případech přistupujeme i k záporné provizi pro klienty. Jedná se v našem portfoliu o naprosté výjimky, které jsou podmíněny nadstandardním odběrem nebo nákupem v kombinaci s našimi dalšími produkty,“říká Tereza Knířová, mluvčí Sodexo Pass Česká republika. Má na mysli volnočasové poukázky (na sport a kulturu). „(Záporné provize)… nejsou běžné, jen v rámci snahy o získání strategického zaměstnavatele ve výběrových řízeních,“uvádí tisková mluvčí Lidl Iveta Barabášová.
Zápornou provizi od stravenkářů nedostává automaticky každý, je třeba ji vysoutěžit. Při namátkovém pohledu do registru smluv například městská akciovka Distribuce
tepla Třinec s patnácti zaměstnanci objednává u společnosti Sodexo stravenky, za které připlácí dvě procenta.
„Strategií společnosti Edenred je spíše udržovat provize kolem nuly, ale přilákat klienty digitálními řešeními,“uvedla mluvčí firmy Daniela Pedret. Záporné provize jsou podle ní jen výjimkou u největších klientů a veřejných institucí. „V žádném případě tyto výjimky nebudou mít dopad na partnerské provozovny a jejich obchodní podmínky,“ujišťuje.
Zoufalý boj o život
Provize, které stravenkáři vybírají od zaměstnavatelů, se otřásly poprvé v roce 2017. Tehdy na trh vstoupila společnost Lidl stravenky, jež nastavila provize všem stejně – za dodávku stravenek zaměstnavatelům neúčtuje nic a restauratérům proplácí stravenky s 2,5procentní srážkou.
Tři největší stravenkáři – Sodexo, Edenred a Up Česká republika – od hospodských či obchodníků strhávají podle informací z trhu až šest procent podle velikosti smluvního partnera. Teď, když začínají zaměstnavatelům za stravenky platit, bude celá jejich provize ležet už jen na občerstvovnách a obchodech. A řetězci Lidl z jeho plošné provize zbude ještě méně než dosud.
Budoucnost stravenek v souběžné existenci s paušálem je přitom nejistá. Zaměstnanci mají raději peníze na účtě a pro stravovací zařízení není zrovna lákavé přijímat ztrátové stravenky místo peněz. Zvláště poté, co je zasáhla koronavirová krize.