Opravdu úsporný dům postavíte jen z přírodě blízkých materiálů
Snižování spotřeby energií se ve stavebnictví stalo heslem doby. Od Nového roku legislativa povoluje v případě nové výstavby už jen domy s téměř nulovou spotřebou energie z neobnovitelných zdrojů. Jak takový dům postavit?
Základní věc je maximální snížení energetické náročnosti budovy, tedy snížení spotřeby energie na vytápění, větrání a přípravu teplé vody. Toho docílíme především dobře tepelně zaizolovanou obálkou budovy, nuceným větráním s rekuperací a izolačními okny s trojskly.
„Při výstavbě je nutné opravdu pečlivě kontrolovat především správné napojení konstrukčních detailů – třeba balkonů či prosklených fasád, kterými může unikat teplo. Nebo optimální zatěsnění spojů u elektroinstalace a dalších detailů, jež by mohlo být rizikové z hlediska kondenzace vody a růstu plísní,“zdůrazňuje potřebu precizního stavění Petr Valeš, produktový manažer developerské společnosti JRD.
Zelená elektřina
Nicméně i tak bude dům a lidé, kteří v něm žijí, nějakou energii spotřebovávat. „Právě proto se mluví o budovách s téměř nulovou spotřebou primární energie (nZEB), kde například elektřina je dodávána běžně ze sítě,“vysvětluje Martin Volf, zástupce vedoucího oddělení Architektury a životního prostředí Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.
I spotřebu elektrické energie lze samozřejmě řešit z obnovitelných zdrojů. „Stačí dostatek fotovoltaických panelů s bateriovým úložištěm, které pokryjí potřebu elektřiny,“připomíná Volf a dodává: „Jde pak o tzv. ostrovní provoz, kdy je spotřeba z vnějších zdrojů opravdu úplně nulová.“Jinou variantou je požádat o dodávku „zelené“energie z obnovitelných zdrojů svého dodavatele elektřiny a efekt je stejný.
Teplo, voda, chlad
„Při výběru vhodného zdroje tepla záleží na individuální situaci. Pro malý rodinný dům splňující v úvodu uvedené stavební požadavky se standardní tepelné čerpadlo příliš nevyplatí, protože by se nedala zajistit jeho rychlá finanční návratnost, ale ekonomický smysl zde již dává instalace tepelného čerpadla s menším výkonem, které vytápí i ohřívá vodu,“říká Petr Valeš.
„Velmi úsporný rodinný dům potřebuje malý topný výkon pouze v několika málo dnech v roce, takže mu postačí například jednoduché elektrické topení (přímotopy), kotel na dřevo, peletky nebo jiné obnovitelné palivo,“míní Volf.
Situace se mění ve chvíli, kdy se u budovy zvyšuje tepelná ztráta a potřeba teplé vody: tedy s její rostoucí velikostí. „U bytového domu již mají tepelná čerpadla podstatný ekonomický význam,“uvádí Valeš.
U vody i u potřeby chlazení je nejlepší udělat historický krok zpět a využít dávno známých principů. Velká část spotřeby vody se dá pokrýt vodou dešťovou nebo přečištěnou odpadní (tzv. šedou). „Znamená to potřebu znásobeného rozvodu vody v domě a i nějakou péči o vlastní zařízení, ale vyplácí se to,“je přesvědčený Martin Volf.
Chlazení je podle něj nejlepší předejít. Základem je dobré stínění z vnější strany oken, výhodou je inteligentní stínicí systém, který reaguje na podmínky venku a například zatáhne žaluzie na domě, pokud majitelé nejsou doma a slunce svítí. „Pokud by přece jen mělo být chlazení navrhováno, pak dává smysl použití tepelného čerpadla v kombinaci se splitovými jednotkami, které umějí i topit, nebo s chladicími a topicími stropy,“uvádí Volf.
Širší úhel pohledu
Pokud se bavíme o provozní energetické náročnosti, jsou z materiálového hlediska nejvýhodnější ty materiály, které co nejlépe izolují. „Používají se polystyreny, minerální vlny, polyuretanové nebo fenolické pěny a jiné izolace,“vypočítává Volf.
Na energetickou náročnost staveb se lze dívat ještě z jiného úhlu – z hlediska energie spotřebované na výrobu stavebních materiálů. Odborníci v takovém případě mluví o tzv. svázané energii. „Bavíme-li se o domech s téměř nulovou spotřebou energie, tak je z definice jasné, že samotným provozem takové domy téměř nic nebudou spotřebovávat. O to větší množství energie se bude muset spotřebovat při zpracování ropy při výrobě polystyrenu nebo tavení čediče při výrobě minerální vlny,“říká Volf, podle něhož nejde jen o tepelné izolace. „Existují systémy, které řeší obálku budovy pomocí jednovrstvého zdiva. Ovšem chceme-li lépe izolovat, musíme pak takovou stěnu udělat adekvátně silnější, a tedy vypálit v továrně větší množství hlíny, spotřebovat k tomu větší množství energie, dopravit větší hmotnost na stavbu...“popisuje Volf.
Pokud bychom tedy na výstavbu pohlíželi tímto pohledem, jsou výhodnější zejména přírodě blízké materiály jako dřevo, dřevovláknité materiály, sláma, konopné nebo lněné produkty a další materiály, jejichž zpracování tolik energie nespotřebovává, případně recyklované materiály, například celulózová tepelná izolace.