Jsme nechtění průkopníci, lituje šéf fotbalu

Když v pátek dlouho nepřicházely testy na covid, udělalo se mu fyzicky špatně, až si musel sednout. Fotbalový šéf Martin Malík přemítal: „Osud k nám přece nemůže být tak krutý.“Zápas se Slovenskem se nakonec hrál, jenže vzápětí přišla další pohroma.

Už jste se dal na modlení?

Už se nešlo ani modlit, game over, konec. Zasáhla hygiena, reprezentaci rozpouštíme, pondělní Skotsko nebude. Nebyla jediná možnost, kam jinam ten termín přesunout.

Česko by prohrálo 0:3 kontumačně. Co finanční ztráty?

To nikdo neví. Nás to natvrdo trefilo jako první, jsme nechtění průkopníci. Když vidím průběh celého příběhu, jsem přesvědčený, že nikdo nezná univerzální opatření, jak se tomu dalo zabránit.

Nejdřív nakažený masér, pak manažer. Hráči byli ovšem negativní a chtěli zůstat.

Vztekali se: Mně nic není, chci hrát. Stejně tak si vážím, jak se zachovali kluci, kteří se narychlo stěhovali do Olomouce. To samé fanoušci, od kterých mám vzkazy: Normálně bych na zápas nekoukal, ale večer budu – a je mi jedno, jak to dopadne.

Co když nám Skotsko naloží?

Možná za ten názor dostanu od fotbalových srdcařů, ale já tvrdím, že kluci vyhráli už svým přístupem, že do toho jdou. Kvůli Česku. Považuju za neuvěřitelné, že se večer hraje.

Vážně jste nic nepodcenili?

Je snadné identifikovat slabá místa. K jedenadvacítce se jeden pozitivní člen nedostal, což ťukám na dřevo. U áčka to nevyšlo, i když jsme udělali všechno podle protokolu UEFA. Abyste byli neprůstřelní, museli by být všichni dva týdny před výkopem v izolaci, což je nereálné.

Proto se ptám: má cenu v covidové éře udržovat reprezentační zápasy? Zvlášť v Lize národů.

Jestli UEFA zjistí, že reprezentační zápasy přinášejí neřešitelné problémy, ztratí jednu opěrnou nohu. Tím pádem fotbal dostane obrovskou ránu, která se projeví ekonomicky. Musí se hrát.