Extremismus: proč právě v Lipsku?
Proč se v bohatém saském městě stále opakují násilné výtržnosti levicových extremistů?
Vpůlmilionovém saském Lipsku už je to téměř tradicí: k násilným střetům levicových radikálů s policií tu dochází pravidelně, naposledy nyní o víkendu. A to i přesto, že Lipsku se ekonomicky daří, zejména ve srovnání s ostatními městy bývalého východního Německa. I když právě to může být ten důvod.
S tím, jak se do města, občas přezdívaného „nový Berlín“, stěhuje stále více lidí, je stále akutnějším problémem nedostatek dostupného bydlení. Právě tímto směrem jsou násilné akce levicových extremistů namířeny. Tedy alespoň teoreticky.
Poslední kolo výtržností začalo minulý pátek a trvalo celý víkend. Důvod? Policie měla na žádost majitele a následné rozhodnutí soudu vyklidit dům ve východní části Lipska nedaleko centra, který obsadili squateři. Ti na policisty házeli dlažební kostky a zapalovali popelnice a auta. Patnáct lidí bylo zadrženo, dva policisté zraněni.
Demonstrace byla údajně namířena proti gentrifikaci a nedostatku dostupného bydlení ve městě. Těmto motivům málokdo věří a násilnosti řada politiků – s výjimkou postkomunistické Levice – ostře odsoudila. „O řešení problematiky bydlení těm lidem vůbec nejde,“uvedl premiér Saska Michael Kretschmer (CDU). Podobně se vyjádřil starosta Lipska Burkhard Jung zvolený za socialisty (SPD): „Útoky na policisty a zapalováním barikád nové byty nevzniknou.“A pochopení nemají extremisté ani u levicově orientovaných Zelených. „Násilí není nástroj k politickému vyjednávání a takové protesty tu nemají co dělat,“nechala se slyšet poslankyně za Zelené Monika Lazarová, která sama z Lipska pochází.
Saský ministr vnitra Roland Wöller kvůli incidentům z minulého víkendu a stále se stupňujícím útokům na policisty požaduje zvýšení dosavadního trestu pro útočníky. Minimální hranice tří měsíců nepodmíněně by se podle něj měla zvednout dvojnásobně.
Kolem levicových extremistů se dosud spíš opatrně našlapovalo, a to i v nejvyšších patrech německé politiky. Převládal postoj, že násilí páchané z této strany je společensky jaksi přijatelnější než srovnatelné násilí, za nímž stojí radikálové krajní pravice. Postupně nicméně dochází ke změně vnímání: útoky a násilné výtržnosti začínají být posuzovány podobně bez ohledu na to, jaká ideologie za nimi stojí.
„Levice je vinna“
Zmocněnec spolkové vlády pro východní spolkové země Marco Wanderwitz z řad křesťanských demokratů (CDU) navíc po třídenních bojích v Lipsku poukázal na souvislost levicově extremistické scény s postkomunistickou Levicí. Propojení radikálů s touto parlamentní stranou je podle něj „evidentní“.
„Levice je s levicovým extremismem spojena úplně stejně jako AfD s extremismem pravicovým,“řekl Wanderwitz s odkazem na Alternativu pro Německo, o níž se v této souvislosti často mluví a jejíž některé členy kvůli možnému napojení na pravicové extremisty sleduje německá kontrarozvědka.
Vedle Hamburku a Berlína patří Lipsko mezi největší základnu levicových extremistů v Německu. Mezi východoněmeckými městy je to výjimka.V bývalých východoněmeckých zemích v současnosti převažují příznivci krajní pravice – v saském Lipsku je to naopak.
Ačkoli i tři desetiletí po sjednocení země přetrvávají ekonomické rozdíly mezi bývalým východem a západem, Lipsko na rozdíl od mnoha jiných východoněmeckých měst zažívá nebývalý rozvoj. Nejen mezi mladými lidmi je to žádané místo: platy jsou tu sice nižší, zato kvalita života slušná a nájmy relativně nízké. Tedy alespoň donedávna. Zatímco člověk si tu vydělá zhruba 86 procent toho, co na obdobné pozici na západě země, s bydlením je to stále obtížnější. Odtud tedy střety ohledně neoprávněně obsazených budov, ničení developerských stavenišť a strojů, stejně jako osobní napadání všech, kdo se jen vzdáleně pohybují kolem. Odstrašujícím příkladem byl loňský útok na spolupracovnici realitní kanceláře před jejím vlastním bytem.