Roušky v obchodě, práci i v paneláku
Nová nařízení pro celé Česko: Roušky povinně ve vnitřních prostorách
Outlet u pražské Ruzyně, který leží už na území Středočeského kraje, láká pražské zákazníky na nákupy bez ochrany úst: „Tady je Bezrouškov!“Ode dneška tato svérázná marketingová kampaň pozbývá platnosti. Roušky ve vnitřních prostorách, tedy i při nákupech, musí nosit povinně nejen Pražané, ale celé Česko.
„Kvůli zhoršující se epidemiologické situaci jsme se shodli, že od čtvrtka zavedeme povinnost nosit roušku ve vnitřních prostorách budov v celé ČR,“oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Nařízení se týká nejen úřadů či veřejných vnitřních prostor, ale i soukromých firem. Výjimku mají jen pracovníci kanceláří nebo továren, kteří mohou udržovat dvoumetrové odstupy a při práci zůstávají na jednom místě.
Roušky budou povinné ve společných prostorách škol. Ve třídě je děti mít nemusejí. Stejně tak zákazníci při konzumaci u stolu v restauraci nebo sportovci.
A zakrytá ústa a nos budou muset mít podle ministerstva zdravotnictví také lidé na chodbách činžovních domů a rovněž hotelů či ubytoven.
„Je to to nejmenší, co můžeme v tuto chvíli udělat z hlediska prevence. Budeme muset počítat s tím, že se čísla zvyšují a budou zvyšovat,“řekl včera Vojtěch s tím, že vnitřní prostory jsou největším rizikem – od začátku školního roku bylo zasaženo už 144 škol, roušky budou povinné i na koncertech či hokejových zápasech.
Vojtěcha za „katastrofickou komunikaci“a „znehodnocení covidového semaforu“kritizovaly opoziční strany. KDU-ČSL či Piráti na druhou stranu se zavedením roušek souhlasí. „Jen přišlo pozdě,“dodal šéf lidovců Marian Jurečka.
Dušek vs. Prymula
Jde v celkovém náhledu opravdu o vážnou situaci, je na čase mluvit o exponenciálním nárůstu? Nebo se naopak přirozeně promořujeme a musí se tak dít dál, aby totálně nezkolabovala ekonomika a společnost jako taková?
Překonání hranice tisíce nakažených je pro některé experty varovné. Pro jiné jen statisticky logickým faktem, hlavní důvod: počet hospitalizovaných sice mírně roste – ale jejich podíl z celkově nakažených jsou necelá 3 procenta. Na jaře to bylo 12 procent a stále šlo o celkem kontrolovanou situaci. „Z hlediska analýzy dat není počet nově pozitivních za den určující,“sdělil MF DNES šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Jsme na hranici exponenciálního nárůstu, lidé situaci podcenili. Rozvolnění byla rozsáhlejší, než být měla,“říká epidemiolog Roman Prymula.
Jenže musíme žít. Ekonomicky. I sociálně. Dušek k datům přistupuje s logikou statistika: „Nárůst nakažených byl určující v březnu, dubnu, kdy celá společnost byla uzavřená a my těmito čísly měřili šíření viru v populaci. Nyní máme společenské kontakty skoro na 100 procent, tak šíření viru není překvapivé a rostoucí počet nově diagnostikovaných je vlastně logický a téměř přírodní jev,“vysvětluje.
„Roušky jsou prevence, aby počet nakažených neeskaloval a nezatížil zdravotnický systém,“dodává hlavní epidemiolog IKEM Petr Smékal s tím, že možná byla chyba od roušek v létě totálně upustit. „Jsou preventivní opatření a jako takové se musí použít včas,“souhlasí další epidemiolog Rastislav Maďar.
1 500 a více denně
Podle odhadů poroste počet nakažených dál, na 1 500 denně a více. „Umím si představit i vyšší číslo, pokud bych třeba covid-19 přirovnal ke chřipce,“říká Dušek. „Jdeme do období kulminace respiračních onemocnění obecně, kdy za sezonu nějakou formou takových onemocnění mohou projít až statisíce lidí. Zásadní je skutečná nemocnost. Dopad na veřejné zdraví, na akutní a intenzivní péči...“vysvětluje Dušek a zároveň varuje: „Virus může nabrat sílu, kterou měl na jaře, a proto jsou preventivní opatření zásadní.“
Podíl hospitalizovaných, jak již bylo zmíněno, dosahuje necelých tří procent. Což je téměř zanedbatelné číslo. Virus přes léto ochabl, nejspíš zmutoval do lehčí formy.
I když třeba podle anesteziologa Martina Balíka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pro oslabení viru stále nemáme dostatečná relevantní data: „Já si spíše myslím, že se mění infekční dávka. Když je teplo a je více ultrafialového záření, je dávka menší. To znamená, že se s tím lidé za tohoto počasí spíše poperou, než když bude vlhko a větší zima. Poté se virus namnoží do vyšší infekční dávky a postižení pacientů může být větší,“varuje před možným podzimním průšvihem lékař, který jako první v Česku podal pacientovi remdesivir.
A Maďar dodává: „Počty případů budou pravděpodobně nadále stoupat a s tím i počty těžce nemocných.“Statistiku totiž lze samozřejmě číst i s veškerou strohostí čísel. Tedy – denní nárůst nakažených je přes deset procent, za posledních 14 dní vzrostl počet hospitalizovaných o stovku a počet vážně nemocných se zdvojnásobil...
Pořád se motáme v zamlženém kruhu predikce budoucnosti, což třeba krásně prezentoval ředitel protiepidemiologického odboru plzeňské hygieny Petr Pazděra. „Situace je opravdu znepokojivá,“řekl v jedné větě při rozhovoru pro Radiožurnál – a v další dodal: „... ale otázkou je, jestli bychom k onemocnění covid-19 neměli přistupovat jako k dalším respiračním onemocněním...“
Není to druhá vlna
I když každý den přináší rekordní počty nakažených, podle expertů přesto nelze mluvit o druhé vlně. Pořádně neskončila ta první.
Klíčový je pojem „exponenciální nárůst“. Tedy: rapidně rychlý až nekontrolovaný nárůst nakažených. „Ještě se nejedná o exponenciální nárůst,“říká statistik Dušek. „Šíření, které pozorujeme, je ‚lineární‘, velká ohniska se daří zvládat a v dalších lokalitách jsou počty sice vyšší až vysoké, ale neeskalují v čase nahoru. Krásně je to vidět na Karviné, kde zvládnutí ohnisek nevedlo k eskalaci počtů nakažených.“
Statisticky zajímavé je i reprodukční číslo R, tedy počet lidí, které infikuje jeden nakažený. Zatímco na začátku pandemie bylo i přes 3, nyní je podle Duška 1,2 až 1,3. „Není to nijak vysoká hodnota, která odpovídá onomu lineárnímu šíření,“vysvětluje Dušek.
Přes to všechno hygiena nestíhá trasovat, zvláště v Praze. WHO doporučila navýšení trasování, včera premiér Andrej Babiš řekl, že se chystá projekt sebetrasování, jakési covidové „udělej si sám“. „Lidé, kteří dostanou od laboratoře zprávu, že jsou pozitivní, by v aplikaci na webu vyplnili formulář a kontakty, a potom by to pro hygienu bylo lehčí,“řekl Babiš.
Aby toho všeho nebylo málo, oznámily včera laboratoře Oxfordu, které spolupracují na vývoji vakcíny s firmou AstraZeneca, že přerušují testování očkování, protože u jednoho z dobrovolníků se objevily zdravotní komplikace. Právě této vakcíně se nejvíce věří...
S přispěním Karolíny Novotné