Z Prahy do Německa či Belgie jen s testem
Německo a Belgie chtějí po Pražanech test na covid.
Počet nakažených strmě stoupá, stejně jako Česká republika v žebříčku nejrizikovějších zemí. A nárůst nakažených – především v Praze – znepokojil české sousedy v čele s Německem, které zařadilo hlavní město do červené zóny. Pro cesty z Prahy do Německa bude nutný negativní test na koronavirus. Kdo ho mít nebude, musí do karantény a nechat se otestovat. Mimopražských pendlerů se to zatím netýká.
Stejné podmínky pro lidi z Prahy stanovila Belgie. Naopak sousední Slovensko a Rakousko žádné omezení cestování pro Čechy neplánují. (kva)
Je to únavné, nekonečné. A nejspíš to bude ještě horší. Omezení cestování. Evropské země, jako třeba Německo či Belgie, se při regulacích orientují hlavně podle dat. Dodatečná vysvětlení expertů, či dokonce politiků často neberou v potaz.
A čísla hovoří jasně. Česko je nyní mezi špičkou evropských zemí s nejvyšším nárůstem nakažených covidem-19. Nejvýrazněji se aktuálně dotkne koronavirový bič pražských obyvatel. Kdo u sebe nebude mít negativní test a zamíří do Německa či Belgie, bude muset do karantény.
Německo ode dneška vyžaduje po lidech přijíždějících z Prahy test ne starší než 48 hodin nebo nástup do karantény a otestování v zemi. Na zařazení české metropole mezi rizikové regiony se dohodly německá ministerstva zahraničí, zdravotnictví a vnitra.
Zatím není zcela jasné, jak přesně se bude určovat, že daný člověk přijel z Prahy. Co když dlouhodobě žije a pracuje v hlavním městě, ale trvalé bydliště má na Moravě? A naopak – co když Pražan žije ve skutečnosti úplně jinde?
Slovensko a Rakousko: volno
Dobrou zprávou naopak je, že Slovensko a Rakousko zatím cestování Čechů nijak neomezí. „Je to i kvůli českým pendlerům, kterých je v Rakousku hodně,“vysvětlil včera Sebastian Kurz poté, co se ve Vídni sešel s českým premiérem Andrejem Babišem a slovenským protějškem Igorem Matovičem.
Zároveň dodal, že právě výměna pendlerů mezi Českem a Rakouskem může působit komplikace. V jeho zemi rovněž rychle stoupá počet nakažených, stejně jako na Slovensku. „Nálada obyvatel našich zemí je podobná, na tom jsme se s kolegy shodli,“řekl premiér Babiš.
„Teď jde především o to, jak najdeme balanc mezi ochranou zdraví pro naše občany a nějakým ekonomickým výhledem, který by zabezpečil to, abychom z této krize co nejdříve odešli,“dodal s tím, že obě země měly na jaře vynikající výchozí pozici v boji s koronavirem. S tím souhlasil i Matovič: „Z první vlny jsme vyšli jako premianti Evropy. Myslíme si, že obyčejná rouška chrání životy a pravděpodobně i ve druhé vlně bude klíčový nástroj.“
Čekání na evropský semafor
Nejvíce ze všeho teď nástup znepokojivých podzimních čísel symbolizuje slovo chaos. Evropa bude mít problém. Řešením by mohlo být sjednocení covidového semaforu, o kterém uvažuje Evropská unie. „Vidíme projekt evropského semaforu jako dobrý, ale měl by přijít rychle,“řekl Kurz. „Potřebujeme rychlou koordinaci, co se týče cestování nebo rizika,“zdůraznil.
Podle Babiše je to dobrá iniciativa, ale přichází trochu pozdě. „Důležité je, abychom našli nějaká společná pravidla. Zaznamenal jsem, že ve Francii chtějí zkrátit karanténu na sedm dní. Měli bychom to zkusit, alespoň se snažit najít společné věci,“řekl. Sedmidenní karanténu ale už dříve označil za nesmysl epidemiolog Roman Prymula: „S tím absolutně nesouhlasím, nejsou na to data,“uvedl.
Praha uprostřed oranžové
„V první vlně jsem byl pro tvrdý režim,“pokračoval včera k cestování přes hranice Matovič. „Dovolenými jsme si to promíchali. Ale zavírat hranice mezi zeměmi, které mají podobně nakažených, je neefektivní,“dodal.
Nakažených v Praze nejvíc přibývá mezi mladými do třiceti. Pražská hlavní hygienička včera MF DNES neuměla říct, jestli brzy Praha zčervená nejen u Němců a Belgičanů, ale i v rámci českého covidového semaforu. „Děláme mimořádná opatření. Přestože jsme je nechtěli rozšiřovat a chtěli jsme, aby měli obyvatelé čas si zvyknout na nová opatření a přijmout je, tak aktuální situace nás vede k tomu, že budeme muset zrevidovat toto rozhodnutí,“řekla s tím, že Praha je uprostřed oranžové zóny.
Jde o to, jak najdeme balanc mezi ochranou zdraví pro občany a nějakým ekonomickým výhledem, který by zabezpečil to, abychom z této krize co nejdříve odešli.