Manévry běloruské opozice
Bělorusové se snaží odříznout vládu od příjmů. Někteří neplatí poplatky nebo hypoteční splátky
MINSK Bělorusové, kteří už měsíc demonstrují proti znovuzvolení prezidenta Alexandra Lukašenka, hledají další způsoby, jak vyjádřit svou nespokojenost s režimem.
Vedle pouličních protestů, řetězů solidarity či studentských stávek se někteří lidé snaží prosadit i jakési vnitřní sankce, které by zasadily vládě i citelné ekonomické rány. Na populární sociální síti Telegram se proto domlouvají na takzvaném ekonomickém bojkotu, který by měl zasáhnout přímo státní pokladnu.
„Dočasně jsem pozastavil platby za služby a splátky za moji hypotéku u jedné ze státních bank,“řekl v rozhovoru se serverem Politico čtyřicetiletý finančník Alexandr Mucha z Minsku, který se do podobného bojkotu zapojil. Sám nyní nakupuje prakticky jen potraviny, ale i takové nákupy dělá prý na trzích a u prodejců, kteří neplatí daň z přidané hodnoty.
K takovému postupu nabádá prohlášení na kanále Nexta, který se v době přísné cenzury místních médií stal jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o dění v zemi a zároveň i platformou pro koordinaci opozičních akcí.
Správci kanálu vyzývají občany, aby za zboží a služby platili především v hotovosti nebo aby poplatky za komunální služby, pokuty nebo daně zaplatili se zpožděním. Vládu prezidenta Alexandra Lukašenka tak chtějí odříznout od stabilního příjmu, který drží režim nad vodou.
Země přitom již koncem srpna pocítila první hospodářské otřesy, když některé ze státních bank hlásily nedostatek domácí i zahraničí valuty. Neblahé důsledky měly demonstrace i na běloruský rubl, jehož cena nicméně po rekordním propadu v posledních dnech opět stoupla.
Politická krize trvá v zemi od 9. srpna, kdy se konaly prezidentské volby, jež už pošesté v řadě vyhrál Lukašenko. Lidé v ulicích považují výsledek za zfalšovaný, prezident však ustoupit demonstrantům nadále odmítá. V zemi nyní pokračuje tvrdý postup především vůči vůdčím představitelům opozice. Policie si včera přišla pro Maksima Znaka, dalšího člena vedení takzvané koordinační rady, která si klade za cíl zajistit poklidné předání moci v zemi.
Posledním členem prezidia rady, který zůstává na svobodě na území Běloruska, je tak spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Ta se politického boje aktivně neúčastní a působí spíše jako morální opora, včera si přesto stěžovala na anonymní telefonáty a tlukot na dveře jejího domu. Na její podporu se proto k domu spisovatelky vydalo několik západních diplomatů včetně českého velvyslance, kteří tak chtěli zajistit, že ji policie nezatkne.
Tažení bez lídrů
Vládní režim se přitom dokázal za necelý měsíc od vzniku koordinační rady „zbavit“šesti ze sedmi členů jejího vedení. Dva z nich – Volha Kavalkovová a Pavel Latuška – svou vlast z donucení úřadů opustili. Ostatní skončili ve vazbě.
Média včera mimo jiné potvrdila, že ve vazbě je i Maryja Kalesnikavová, která nově čelí obvinění z pokusu o státní převrat. Tu se údajně bezpečnostní složky rovněž pokoušely z vlasti vyvézt, na hranicích s Ukrajinou však roztrhala svůj pas, a policie ji proto vzala do vazby.
Aktivistka zůstala v Bělorusku jako poslední z trojice žen, které před volbami vyburcovaly běloruské veřejné mínění.
Jejich vůdkyně a volební oponentka Lukašenka Svjatlana Cichanouská odjela po nátlaku do litevského exilu.