České no-go zóny: brněnský Cejl
MF DNES navštívila obávaná zákoutí Brna. Nejhorší jsou Cejl a Rocky bar u nádraží.
Já mám klid, na mě si netroufnou. Vědí, kam patřím,“potáhne z cigarety mladík a nepřítomně se zadívá do dáli. „Táta byl nájemný vrah Hájek. Uřezával lidem hlavy,“dodá mrazivě rozvážně. S ledovým klidem vypráví o muži, který pracoval jako zabiják pro zavražděného kmotra Mrázka a v devadesátých letech například zastřelil nepohodlného novináře Václava Dvořáka. Od roku 2001 je nezvěstný.
Mladík s ledvinkou přes ramena stojí pár metrů od Grandhotelu Brno a hlavního vlakového nádraží, naproti autobusovému nádraží na okraji nechvalně známé brněnské čtvrti Cejl. Ghetta, kterému se místní vyhýbají a policisty tu vidíte jen projet. A řešit těžké bitky.
Je půlnoc a stejně jako spousta dalších mladých lidí, kteří jsou evidentně zfetovaní, údajně na někoho čeká. Ve skutečnosti nejspíš kšeftuje s drogami – zastaví se u něj žena a vyptává se, „jestli něco má“.
Opodál nervózně do parapetu okna poťukává dlouhými růžovými nehty mladá, zhruba pětadvacetiletá blondýna. Také na někoho čeká, ale ve skutečnosti se živí prostitucí. Do toho tu korzují sem tam skupinky Romů, narkomanů se psy, bezdomovců i podivných individuí, během pár minut projdou pětkrát tam a zpátky.
Z Rocky baru tu a tam vyjde Ukrajinec, Rumun nebo Albánec na cigaretu na chodník. „Tady se to obden popere. Mlátí se tu dvacet lidí najednou nebo pět na jednoho, jsou to úplný vymydlený hovada. Vždy přiletí pět šest policejních aut, lidi z nádraží na to nevěřícně koukají, ale my to už ani nevnímáme, je to tu roky fakt denně. Místo aby to policie řešila, raději tu číhá, kdo zajede do zákazu na nádraží, a pokutuje,“říká taxikář naproti přes silnici.
Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny, kterým se lidé raději vyhnou, kde se krade, fetuje, přepadává a jen málokterý z případů lidé ze strachu nahlásí.
„Tady je to stezka odvahy. I policajti se sem bojí,“usměje se jeden z deseti Romů z Cejlu, kteří postávají u čtyř na okraji silnice zaparkovaných aut. Na zákazu, což nikdo neřeší. V tu chvíli tudy proletí policejní octavia s majáky.
Zatím poslední velký incident se tu stal před týdnem v noci z pátku na sobotu. Devatenáctiletého mladíka, který šel s pěti kamarády, tu dohnala parta jiných mladíků a na ulici ho dokopala tak, že skončil v nemocnici ve vážném stavu s krvácením do břicha.
„Není to žádný problémový kluk, teď půjde do prváku na vysokou školu a vracel se s kamarády z třídního srazu. Po incidentu bude mít trvalé následky, zatím stále leží na jednotce intenzivní péče, kde jej hned v noci operovali,“popisuje sestra mladíka, se kterou se reportéři sešli. Incident, který skončil zraněním, byl vlastně bezprostředním důvodem, proč se redaktoři MF DNES do Brna vydali. Na Cejlu, zvaném brněnský Bronx, je zároveň vidět, že přes různé sliby politiků se v ghettech nic nemění. Život tu plyne stejným tempem desítky let.
Asi nejobávanějším místem celé lokality je Rocky Sport Bar mezi Cejlem a hlavním nádražím a jeho okolí. „Naše hlídky tam řeší desítky věcí měsíčně.
V dvouměsíční statistice to vycházelo na osmdesát případů. Od drobnějších, jako rušení nočního klidu, přes žebrání, znečišťování okolí, pití alkoholu až po konflikty,“popisuje mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem. Strážníci zdejší kriminalitu vysvětlují tím, že jde o centrum města a dopravní uzel. Lidé, kteří tu v ghettu nebo na ulici žijí, to však vidí jinak. Rocky Bar má prostě drsnou klientelu. „Sem do baru chodí strašná svoloč. Cikáni tu kradou, fetovali a prodávali tu drogy rovnou u stolu, kolikrát jsme je vyváděli s jehlou v ruce. Teď sem chodí Ukrajinci nebo Rumuni, kteří se v jedné vteřině objímají a v druhé se domlátí do krve. Já jsem raději za deset Ukrajinců než jednoho Cikána. Oni se sice večer co večer pomlátí, ale vždy na ulici venku,“vypráví provozní problematického Rocky Baru.
Do Rocky Baru míří i šedesátiletý Rudolf H., Rom, který byl osmatřicetkrát trestaný a odseděl si přes třicet let. „Do Rocky Baru chodí samí alkoholici a problémoví. Romáci už tam většinou ani nejdou, fakt jen málokdo. Bojí se, že tam bezdůvodně dostanou přes držku od Ukrajinců,“popisuje muž. Rudolf H. seděl za krádeže nebo ublížení na zdraví.
Romové z okolí s ním souhlasí. „Tam chodit jedině ozbrojený, roky to tu každý ví, že je lepší tam nechodit,“říká rázně jeden z nich.
Je to přitom paradox. Pár metrů od Rocky Baru stojí Grandhotel Brno. Je vystavěn z mramoru, má evropské vlaječky u vchodu a stojí před ním drahá auta. Před ním je hlavní stanoviště
autobusů RegioJetu. „Jsme si vědomi, že v blízkosti baru je situace, co se týče bezpečnosti, hodně problematická. Pořádáme pravidelné porady se zástupci policie a městské policie a na nich toto a další problémová místa řešíme,“říká vedoucí oddělení vnějších vztahů radnice Brno–střed Kateřina Dobešová.
Policejní statistiky a mapy kriminality realitu příliš neodrážejí. Například lidé, kteří byli přepadeni či okradeni v okolí baru, totiž incidenty hlásí jen ve zlomku případů.
Pro představu, jak závažné případy se v Cejlu a okolí odehrály: v roce 2009 se tam stala dvojnásobná vražda vietnamského manželského páru, ve stejném roce se tady na ulici popralo na sedmdesát Romů, v roce 2018 tu dva mladíci brutálně zkopali jiného podnapilého chlapce nebo v polovině července tu muž brutálně zbil a zkopal dvaatřicetiletou ženu za bílého dne. Kamery strážníků vše na parkovišti nedaleko baru natočily.
Policie: Povoláváme posily
V lokalitách typu Cejlu se bojovat s problémy daří policistům jen těžko. „Máme seznam lokalit, kde jsou v případě potřeby posilovány či upravovány výkony služby. Některé oblasti mohou být posíleny dlouhodobě, jako například Šluknovský výběžek,“říká mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Petra Hubková z vládní Agentury pro sociální začleňování o no–go zónách píše, že tam vládne přísná hierarchie. „Kriminalita v sociálně vyloučené lokalitě mívá často svou specifickou podobu. Nejčastěji si ji můžeme představit jako pyramidu, na jejímž vrcholu stojí ti, kteří zneužívají složité životní situace lidí žijících v sociálním vyloučení. Jde o lichváře, drogové dealery, podvodníky, kuplíře. Většina obyvatel sociálně vyloučených lokalit pak bývá oběťmi,“píše v jednom z dokumentů Hubková.