Spor Bruselu s „hříšníky“ohrožuje rozpočet
Unie peskuje Polsko či Maďarsko, ale prohřešky jinde až tak moc neřeší
Země, jako je Itálie či Španělsko, postižené už první vlnou koronavirové krize, vyhlížejí, kdy začnou z Bruselu proudit peníze na obnovou ekonomik. Mělo to být v polovině příštího roku. Teď ale hrozí, že si počkají.
Vyplácení peněz ohrožuje pat ve sporu o unijní rozpočet. Hádka se točí už pár dnů kolem fondu koronavirové pomoci, který obsahuje 750 miliard eur, i příštího sedmiletého unijního rozpočtu ve výši 1,1 bilionu eur.
Evropská sedmadvacítka stojí na křižovatce. A nikdo neví, jak dál.
Vše vypadalo dobře do chvíle, kdy se v rozpočtovém návrhu objevila podmínka spojující peníze s respektováním demokratických pravidel, jako je nezávislost soudů.
Představitelé Maďarska a Polska to odmítli. O výklad pojmu „právní stát“se přou s Bruselem už celé roky.
„Dokonce ani během velmi privátních rozhovorů se zatím nepodařilo najít řešení,“citoval bruselský list Politico vysoce postaveného evropského diplomata.
Oba státy argumentují, že o podmínce nebyla žádná zmínka, když byl rozpočet v červenci schvalován. „Evropský parlament a současné německé předsednictví červencovou dohodu změnily,“říká mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. Za případné veto tedy podle něj nemůže Maďarsko, ale ti, kdo pro něj vytvořili podmínky.
Strážci unijních hodnot jsou naopak přesvědčeni, že vyplácení peněz musí být s demokratickými zásadami provázáno. Unijní kasu je podle nich třeba chránit před zneužíváním.
„Pokud respektujete právní stát, nemáte se čeho bát,“vzkázal oběma zemím Manfred Weber, šéf lidovců, nejsilnější skupiny v europarlamentu. Vyčetl oběma „hříšníkům“, že blokují celé Evropě krizové financování v čase těžké krize.
Dvojí metr
Množí se hlasy, že takové jednání nejde tolerovat. Bývalý šéf Evropské rady Donald Tusk, který předsedá evropským lidovcům, už dlouho navrhuje vyloučení strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. „Odpůrci našich základních hodnot nemají právo být chráněni,“napsal nyní na sociální sítě.
Maďaři a Poláci se ale jen utvrzují v pocitu, že je bruselský diktát omezuje. Polský ministr spravedlnosti
Zbigniew Ziobro mluví o „politickém zotročování“.
Přestřelka trvá roky. Z Bruselu zní, že Budapešť omezuje nevládní organizace, akademické svobody i pluralitu médií. Místopředsedkyně Komise Věra Jourová mluvila o „nemocné demokracii“.
Na Polsku zase vadí hlavně reforma justice, která podle mínění Bruselu podkopává nezávislost soudů.
Jenže v řadě unijních zemí přitom mají obdobné problémy, které Brusel tolik netrápí.
Debatovali o tom třeba protestující Katalánci, když je v ulicích mlátili policisté – a z Bruselu přílišné výhrady nezněly. Problematická je i španělská justiční reforma, která podle kritiků, jež cituje list El País, ohrožuje soudy. A například středomořská Malta vyšetřuje už roky vraždu investigativní novinářky, stopy míří až k premiérovi.
Tajemstvím není ani katastrofální rozsah korupce v zemích, jako je Bulharsko či Rumunsko. Pokárání z Bruselu sice každý rok přijde, ale ve srovnání s varováním Polsku to nezní příliš dramaticky. Většinou jde o konstatování, že Brusel situaci bedlivě sleduje.
Proto zmíněné země proti rozpočtové podmínce ani žádné výhrady nemají.
Španělská ministryně ekonomiky Nadia Calvinová ujistila, že její země s podmínkami příštího rozpočtu souhlasí. A rumunský premiér Ludovic Orban ocenil, že „vláda práva“je pojistkou před zneužitím peněz daňových poplatníků.
Čas do konce roku se nicméně krátí. Už od 1. ledna by měl platit nový víceletý rozpočet. Shodnout se přitom na něm musí všechny země.
Jak to bude?
Řešení budou zřejmě hledat evropští lídři již při videokonferenci tento čtvrtek. Původně měla jednání dominovat koronavirová pandemie, teď se patrně prosadí i související téma zablokované postkoranovirové obnovy. A když jednání nikam nepovedou?
Od ledna by začalo formálně platit provizorium vycházející z letošního rozpočtu.
Polský deník Gazeta Wyborcza přitom informoval o možnosti, že zbytek Unie přebuduje celý mechanismus tak, aby plánovaný fond fungoval bez účastni Polska a Maďarska.