Všichni si polepší stejně
Rozhovor s premiérem Andrejem Babišem
Po letech diskusí by už dnes Sněmovna mohla rozhodnout, zda bude zrušena superhrubá mzda. Rozpočtový výbor Sněmovny doporučil přijmout návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na snížení daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy. „Díky tomu si polepší všichni stejně, protože u všech snižujeme daň stejně,“odmítá Babiš kritiku, že díky jeho návrhu si nejvíce polepší lidé s vyššími příjmy.
Stihne se, aby byla superhrubá mzda zrušena k 1. lednu 2021?
Doufám, že ano. Zrušení superhrubé mzdy a následné snížení daně z příjmů na hodnotu 15 procent povede k všeobecnému zvýšení mezd všech zaměstnanců. Navrhuji to především proto, že je to forma, jak skutečně zvýšit příjmy všech zaměstnanců v současné situaci, které jsme sice podpořili nepřímo prostřednictvím zaměstnavatelů, ale snížení daně z příjmů fyzických osob dostane přibližně 4,35 milionu zaměstnanců přímo na výplatní pásku.
Ve které výplatě lidé poprvé pocítí zrušení superhrubé mzdy?
Předně mluvíme o snížení daně z příjmu pro fyzické osoby z 20,1 % na 15 %, což je zhruba o 6,5 až 7 % čisté mzdy. Lidé je dostanou v lednové výplatě roku 2021, takže první zvýšení jim na účty přijde v únoru příštího roku.
Rozpočtový výbor zaujal doporučující stanovisko k návrhu na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % z hrubé mzdy a u příjmů zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně sazbou 23 procent, která se nemění. Pro představu, kolik, bude-li norma přijata, ušetří člověk s platem třicet tisíc?
Člověk s platem třicet tisíc dostane navíc 1 521 korun měsíčně. Ročně je to 18 252 korun. Celkově dostanou zaměstnanci v příštím roce ve výplatách 85 miliard korun navíc.
V rozpočtovém výboru naopak neuspěl šéf ČSSD Jan Hamáček s návrhem, aby sazby daně z příjmu byly 19 a 23 procent a zároveň se zvýšila sleva na dani na poplatníka na 27 240 korun. Čím si to vysvětlujete, že neuspěl?
Jeho návrh nezjednodušuje daňový systém, zvedá daně živnostníkům a všem zaměstnancům dává méně peněz než můj návrh. Hnutí ANO v minulosti nezvyšovalo daně a ČSSD je naopak historicky vždy chtěla navyšovat. V rámci koronavirové krize ale musíme dát lidem jistotu a podpořit je tak, jako jsme to dělali od mého vstupu do vlády v roce 2014. Živnostníci mají kvůli pandemii omezené podnikání a my jim přece v této situaci nemůžeme zvedat daně. Chci věřit, že ČSSD živnostníky už nepovažuje za parazity, ale stále je vidět, že je nemá v lásce. Jejich návrh považuji v této situaci za asociální.
Čím si vlastně vysvětlujete, že předseda Hamáček podal proti vašemu návrhu svůj návrh? Neměli jste na návrhu s 15 procenty v létě shodu?
My jsme společně vystoupili na tiskové konferenci 28. srpna poté, co jsme se s ministryní financí Alenou Schillerovou na tom domluvili a můj návrh společně odprezentovali. Kolega Hamáček pravděpodobně nenašel podporu pro tuto dohodu v rámci poslaneckého klubu ČSSD ani v grémiu ČSSD, i když to původně slíbil.
Chci věřit, že ČSSD živnostníky už nepovažuje za parazity.
Dá se říct, že v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s ČSSD soupeříte?
Není to soupeření. Je to názorový střet, kdy hnutí ANO v minulosti chtělo daně kromě hazardu, cigaret a alkoholu vždy snižovat, a ČSSD naopak navyšovat. Zároveň je pravda, že od krajských voleb mám pocit, že se atmosféra v koalici změnila k horšímu a ČSSD změnila taktiku. Často na nás útočí a nedrží dohody. Jejich ministři často komentují, řeší problematiku našich ministrů, a přitom k tomu nemají žádné kompetence, protože na svých resortech mají vlastních problémů víc než dost.
Pro patnáctiprocentní daň z příjmu z hrubé mzdy nehlasovala v rozpočtovém výboru ODS, ač se velmi blíží jejímu původnímu návrhu patnáctiprocentní rovné daně. ODS nesouhlasí s tím, že Babiš zároveň navrhl také rozvolnění rozpočtových pravidel. Je to nutné?
Proto, abychom mohli zrušit superhrubou mzdu a snížili zaměstnancům daně, to nutné je a my si to můžeme dovolit. Od mého nástupu na ministerstvo financí jsme na rozdíl od ODS, TOP 09 i ČSSD snižovali zadlužení státu. A byl jsem jediný ministr financí, který státní dluh snižoval jak absolutně, tak i poměrně vůči HDP. Od roku 2014 do roku 2017 jsem snížil dluh o 60 miliard korun a vůči HDP ze 40,6 % na 31,8 %. Ministryně Schillerová v tom navíc pokračovala, když do konce roku 2019 tento ukazatel snížila ještě na 28,5 %. Chovali jsme se zodpovědně, a proto si teď můžeme dovolit se dočasně zadlužit. Příčina tohoto zadlužení je pandemie, jinak bychom v trendu snižování státního dluhu pokračovali. Zpráva Eurostatu z 22. října potvrzuje, že máme dlouhodobě jedny z nejlepších veřejných financí v EU. Máme jedno z nejnižších zadlužení a jeden z nejlepších výhledů veřejných rozpočtů. Prostě nejsme tak zadlužení jako jiné státy EU, což nám teď čerstvě potvrdily i globální ratingové agentury Standard & Poor's a Fitch. Podle komentáře Fitch návrh rozpočtu pro rok 2021 ukazuje na fiskální konsolidaci a naznačuje, že zadlužení země se po roce 2021 stabilizuje.
Váš návrh na zrušení superhrubé mzdy povede k výpadku příjmů v rozpočtu ve výši 85 miliard korun...
... nemáte ta čísla správně, paní redaktorko. Dopad na veřejné rozpočty bude podle propočtu ministerstva financí 79,2 miliardy, z toho 52,1 miliard na úrovni státního rozpočtu, na úrovni 6,5 tisíce obcí 20 miliard a na úrovni krajů 7,1 miliardy. Díky změně každopádně budou mít zaměstnanci o 85 miliard korun na výplatě čistého více. To není málo a nakonec tyto peníze skončí v nákupech služeb a zboží a to podpoří ekonomiku právě v těch odvětvích, která byla nejvíce postižena koronavirovou krizí a která měla nejvíce omezené aktivity. To omezí krachy podniků, propouštění a umožní rozvoj firem. Okamžitě se tento stimul také projeví zvýšením inkasa DPH z těchto nákupů o 6 miliard.
Jak vykompenzujete ztráty krajům a obcím?
Musím zdůraznit, že v roce 2020 jsme daňové ztráty obcí a krajů bohatě kompenzovali, když příspěvek obcím byl 1 250 korun na obyvatele v celkové výši 13,4 miliardy a včetně dalších dotací jsme obce podpořili celkovou částkou 29,8 miliardy korun. Krajům jsme zaplatili v roce 2020 celkem 21,6 miliardy korun, kdy jsme zaplatili odměny záchranářům, zaměstnancům sociálních služeb, pracovníkům krajských nemocnic poskytujících lůžkovou péči a opravy silnic 2. a 3. třídy. Příjmy obcí se od roku 2013 do roku 2019 zvýšily o 104,3 miliardy korun a příjmy krajů od roku 2013 do roku 2019 o téměř 100 miliard korun. V červnu 2020 měly kraje na účtech včetně příspěvkových organizací 79,3 miliard korun a obce 267,1 miliard korun.
Prezident Miloš Zeman přišel s návrhem, a vy s tím počítáte, aby se superhrubá mzda zrušila pouze dočasně na dva roky. Proč? Co bude pak?
Nechci skrývat, že můj návrh je nečekaný. Platit má jen dva roky především proto, že po dvou letech by se – podle současných úvah – měla ekonomika postupně zotavovat ze současné koronavirové krize a potom bude možné nově znovu vyhodnotit situaci a provést případné úpravy. To ale už bude úkol nové vlády, která vznikne z příštích parlamentních voleb. Dva roky byl společný návrh, který vyplynul z mojí diskuse s panem prezidentem. Návrh na snížení daně z příjmů zaměstnancům o 6,5 až 7 procent čisté mzdy bude platit dva roky, v roce 2021 a 2022.
Ministryně financí Alena Schillerová se nechala slyšet, že snížením daní chce nakopnout ekonomiku postiženou covidem. Kde je ale jistota, že lidé budou víc utrácet, když dostanou víc peněz?
Musíme lidi přesvědčit. V minulosti se nám to dařilo, protože lidé věděli, že za nás se výrazně navýšily mzdy a důchody. V roce 2013 byl průměrný důchod 10 962 korun, v roce 2021 dosáhne na 15 377 korun, čímž překročíme náš závazek dosáhnout průměrného důchodu ve výši 15 tisíc korun. Důchodci dostanou v prosinci slíbený jednorázový příspěvek ve výši 5 tisíc korun, i když ODS, KDU-ČSL a STAN dělaly všechno pro to, aby důchodcům tyto peníze nedaly.
Je všeobecně známo, že tyto strany důchodce nemají rády a dělají vše pro to, aby neměli větší příjem, jako to bylo v roce 2010, kdy jim nedaly vůbec nic, nebo jako v roce 2014, kdy jim přidaly směšných 45 korun. U mezd to bylo podobné. V roce 2013 byla průměrná mzda 25 035 korun, v příštím roce se očekává, že přesáhne 35 tisíc. Podle mě má stát co nejvíce peněz nechávat v peněženkách občanů. Ať si sami rozhodnou, za co je utratí. A logicky, když bude mít člověk jistotu příjmů, tak se ty peníze nebude bát utrácet.
Superhrubá mzda se týká milionů lidí. Řádově jednotek milionů se ovšem týkají i důchody. Nebylo by načase řešit i důchodovou reformu?
Důchodová reforma se tady řeší desítky let a nikdo ji nikdy nevyřešil. Představa, že důchodovou reformu vyřešíme nějakým jedním opatřením, je naprosto mylná. Důchodová reforma se musí řešit v postupných krocích. A my jsme řekli, které považujeme za realizovatelné v nejbližší době.
Také jsme řekli, že problém je v příjmové stránce. Příjmová stránka by se měla řešit kombinací zdrojů od zaměstnavatelů, státu a zaměstnanců. Důchodová reforma je úkolem paní Maláčové (ministryně práce a sociálních věcí), která zřídila obří důchodovou komisi, kde sedí snad 45 lidí. Její návrh několika alternativ ale nerespektoval naše doporučení, řešil jen výdajovou stránku, a ne příjmovou. Logicky takový návrh není realizovatelný a je nepřijatelný.
Od krajských voleb se atmosféra v koalici změnila k horšímu. ČSSD změnila taktiku. Útočí na nás.
Jak se tedy k penzím postavíte?
Naše vláda se věnovala hlavně tomu, abychom narovnali historický dluh, který jsme vůči našim důchodcům měli, a abychom jejich příjmy navyšovali tak, jak se sluší a patří. Důchody jsou nedůstojné. Začaly růst až s mým příchodem na ministerstvo financí. Nejvíce přidala samozřejmě moje vláda, pomohli jsme nejstarším lidem nad 85 let o 1 000 korun měsíčně. V roce 2020 si důchodci polepšili v průměru o 900 korun měsíčně. Pravice za čtyři roky od roku 2009 do roku 2013 navýšila důchody o 934 korun a my je od roku 2014 do roku 2021 včetně navýšíme o 4 415 korun. A to nepočítám jednorázové příspěvky. Důchody jsou nejvýznamnější výdajová položka rozpočtu a k 31. říjnu 2020 byly výdaje na důchody 421,3 miliardy, což je meziroční navýšení o 28,9 miliardy.
Kvůli rušení superhrubé mzdy býváte obviňován, že si tím jen chcete koupit voliče před volbami do Sněmovny, které nás čekají příští rok. Jdete do toho s tímto záměrem?
Rušení superhrubé mzdy mělo naše hnutí v programu a máme to i v programovém prohlášení vlády. Pokud by nepřišla koronavirová krize, tak bychom tento úkol právě podle programu splnili. Nicméně za této situace jsme dospěli k názoru, že je potřeba lidem příjmy ještě více podpořit. Od vstupu do vlády jako ministr financí jsem vždy prosazoval snížení daní a za období od roku 2014 do roku 2020 jsme snížili daně celkem v rozsahu 147,5 miliardy korun.
Nebylo by ale při současné výši státního dluhu nasnadě spíš daně zvyšovat a dluh co nejdříve vyrovnat?
Nebudeme lidem zvyšovat daně, jako to dělala pravice. Když jsem šel do politiky, tak jsem slíbil, že chci dělat politiku pro všechny občany. A nejen pro své voliče, jako to dělají tradiční strany jako ODS, TOP 09 nebo ČSSD. Hnutí ANO je pro všechny lidi, a proto prosazuji 15procentní daň. Ta totiž finančně pomůže všem: zaměstnancům, živnostníkům, firmám a taky hlavně zaměstnavatelům, kteří v období pandemické krize nemusí navyšovat platy ze svých omezených zdrojů, ale zaplatí to za ně stát.
Příští rok by měl být schodek rozpočtu 320 miliard korun. Má vláda plán, jak a z čeho tento dluh umořit?
Paní redaktorko, jsme v jedné z nejsložitějších situací za posledních 30 let, ale zároveň jsme na krizi připraveni, protože jsme od roku 2014 státní dluh snižovali, takže na to máme recept. Státní dluh navyšuje pandemie covidu–19. Stejně tak je tomu ve všech zemích Evropské unie a skoro ve všech zemích světa. Tento dluh budeme splácet stejně jako v letech 2014 až 2019, kdy jsme zadlužení snižovali. A to navyšováním HDP a z toho plynoucími většími příjmy do rozpočtu a inkasem z evropských fondů, kde ve všech programech máme mít k dispozici 960 miliard korun. V té částce jsem já sám svou urputností vybojoval ve srovnání s původním návrhem 42 miliard korun navíc.
Řada zaměstnanců, kteří chodí dál do práce, podporu podnikatelům od státu kritizuje. Nechápou, proč mají dotovat ze svých daní lidi, kteří si v časech dobrých mohli díky svým podnikům našetřit a ne teď křičet, že jsou na pokraji krachu. Kdy skončí podpora firem a živnostníků kvůli covidu?
Já si myslím, že bychom měli být hlavně solidární. Ne každý byl na krizi takových rozměrů připraven. Pokud vám někdo ze dne na den zavře kompletně provozovnu, tak je to fakt rozdílné oproti tomu, když vám kvůli krizi klesnou tržby o
15 až 20 procent. Třeba Praha byla do určité míry na cestovním ruchu závislá. Snažíme se prostě pomáhat všem a teď i zaměstnancům, což byla jediná skupina, která žádnou podporu během jarní části pandemie nedostala.
Také si musíme přiznat, že tato krize změnila podmínky pro podnikání v některých oborech – a to na mnoho let, ne-li trvale. Naše kapacity v cestovním ruchu postavené na rostoucím přílivu cizinců jsou nadměrné a není v našich silách je trvale udržovat při životě státními dotacemi z rozpočtu. Tak to prostě je – tak funguje tržní ekonomika a my nemůžeme síly tržní ekonomiky nějak „přetlačit“. Proto i státní podpora musí být jak časově, tak i svým rozsahem omezena.
Zatímco firmy jsou kvůli koronavirové krizi nuceny šetřit, stát dost utrácí. Nebylo by vhodné, aby stát také udělal nějaká úsporná opatření?
Snažíme se samozřejmě šetřit, i když u některých ministrů to je neznámý pojem. Ministryně financí navrhuje zmrazit platy státních úředníků, tedy všech, kromě učitelů. Za toto volební období jen ministerstvo financí propustilo přes 1 200 úředníků, na Úřadě vlády to bylo 263 úředníků a v optimalizaci státní správy budeme v příštím roce pokračovat – například jen ministerstvo financí v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitostí propustí dalších 500 úředníků. Šetříme i v ceně investic. Snížila se cena za kilometr dálnic. Jeden kilometr české dálnice se ještě v roce 2008 stavěl v průměru za 342 milionů korun. V současnosti je cena o 55 procent nižší a kilometr tak vychází na 152 milionů.
Kde dál bude vláda hledat úspory?
Hlavně v provozních nákladech, rezervy jsou určitě i v počtu státních zaměstnanců vzhledem k pokračující digitalizaci. My teď musíme utlumenou ekonomiku investicemi nakopnout. Nemůžeme ji naopak utlumovat. Od roku 2023 předpokládáme zase navyšování příjmů z titulu růstu HDP. Až ze všech problémů budeme venku, tak zase začneme spořit, ale teď musíme hlavně investovat do infrastruktury, investovat do lidí, abychom podpořili jejich spotřebu, a pokusit se omezovat státní aparát.
Před časem probíhala diskuse o zmrazení platů politiků. Jak to s tím vypadá?
Zmrazení platů politiků již projednali poslanci ve druhém čtení a definitivní schvalování zákona bude ještě v listopadu. Já rozhodně zmrazení platů podporuji stejně jako poslanecký klub hnutí ANO. Je to správné. Politici mají jít v této složité situace příkladem. Nevím, proč by se jim měly zvyšovat platy. Není k tomu důvod. Ve Sněmovně se teď stejně pracuje v omezeném režimu a ty peníze navíc poslanci fakt nepotřebují.
Dlouhou dobu se vede diskuse, zda mají politici dostávat náhrady. Nepřemýšlíte, že byste je zrušili a šetřili tímto směrem?
Dobrý nápad. Doporučím to ministryni Schillerové, aby to navrhla, protože za ty náhrady si třeba jeden pan bývalý premiér koupil byt. To je podle mě fakt přežitek a nechápu, proč by politici měli dostávat příspěvek na kancelář nebo na bydlení.
Podle Aleny Schillerové by se až příští politická reprezentace měla začít bavit o zlevnění ceny práce, tedy snížení odvodů. Proč se o tom nezačnete bavit už nyní? I to by přece mohlo přinést lidem i firmám spory.
Vždyť vám to pořád vysvětluji. Na jaře jsme udělali řadu opatření, která nás přišla na 200 miliard. Opatření,
která pomáhala firmám, podnikatelům a živnostníkům. Šlo o programy anticovid, kurzarbeit, karanténa, ošetřovné, pětadvacítka a tak dále. Prostě o spoustu podpůrných opatření, ale žádná z nich se netýkala přímé finanční podpory zaměstnanců a těm chceme pomoci teď. Pokud někdo argumentuje, že jsme měli spíše snižovat sociální nebo zdravotní pojištění, tak je to nesolidární argumentace. To by totiž zaměstnanci nikdy nepocítili na výplatní pásce. Firmy by si asi pomohly, ale nikde není jistota, že by se se zaměstnanci rozdělily.
Byl toto jediný důvod, proč nedošlo ještě ke snížení odvodů?
Přišli bychom také o zdroje na zdravotnictví a důchody. Tato krize ukázala, jak moc potřebujeme dobře fungující zdravotnictví – a to něco stojí. Jak bychom řešili rostoucí potřeby zdravotnictví a především sociální péče v situaci, kdy naše obyvatelstvo stárne a my musíme zajistit důstojné podmínky pro jeho život? Jen pro ilustraci, náklady na stravu pro jednoho klienta sociálních ústavů jsou 170 korun a nezměnily se od roku 2014. Zkuste z těchto peněz zajistit pět jídel denně. Tam třeba máme dluh, ale nemůžeme řešit všechno a hned.
Ministerstvo práce navrhlo čtyři varianty zvýšení minimální mzdy od ledna ze současných 14 600 korun – o 400, 900, 1 400 či 1 800 korun. Vláda nakonec rozhodla, že minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15 200 korun měsíčně. Ke které variantě jste se klonil vy?
Předně, podle ekonomů je navyšování minimální mzdy nebezpečné zvlášť v době, kdy stát čeká velká vlna nezaměstnaných. Jde o to, aby velké navýšení minimální mzdy nezhoršilo finanční kondici některých, především malých firem. Komu by to pomohlo, jestliže by tyto firmy nebyly schopny dále zaměstnávat lidi? Paní Maláčová si asi myslí, že ČSSD ve volbách.
Příjmy lidí s minimální mzdou se zvýší i snížením daně z příjmu na 15 procent. S růstem minimální mzdy by se musely zvýšit i zaručené mzdy v jednotlivých tarifních stupních. I nízké navýšení pro menší a střední podniky může být v současné době likvidační. Minimální mzda za vlády ODS v letech 2008 až 2013 stagnovala na osmi tisících, což bylo nedůstojné, a teprve od roku 2014 se zvyšovala pravidelně. Když jsem se v roce 2014 stal ministrem financí, tak byla minimální mzda 8 500 korun a k lednu roku 2020 je 14 600 korun. Zvedla se tedy nejvíce v historii naší země. Zaměstnavatelé nechtějí minimální mzdu navyšovat vůbec. Myslím, že navýšení mírně nad míru inflace je adekvátní.
Tato krize změnila podnikání v některých oborech – na roky dopředu či trvale.
Za náhrady si třeba jeden pan bývalý premiér koupil byt. To je fakt přežitek.