Má to Trump vzdát, či ne?

První velký pohled na to, co si po volbách myslí USA: aby Trump uznal porážku, chce zatím méně než polovina lidí, i někteří demokraté se drží zpátky.

WASHINGTON Zdá se, že myšlenky Američanů se opět ne zcela potkávají s tím, jak náladu v USA líčí média. Zatímco z jejich popisu to vypadá, že země chce, aby Donald Trump okamžitě vše zabalil a uznal porážku, v prvním velkém povolebním průzkumu si to myslí jen 46 procent voličů. To není rozhodně málo, ale taky to znamená, že tento postoj paradoxně nemá ani podporu všech příznivců Joe Bidena.

Navíc mezi účastníky průzkumu bylo jen 38 procent voličů Trumpa, což znamená disproporci. Bidenových voličů se zúčastnilo 53 procent, přestože ve volbách získal 51 procent, zatímco Trump měl 47,3 procenta hlasů.

Průzkum agentury Morning Consult pro časopis Politico, jenž je prvním velkým povolebním měřítkem nálad v USA, také ukazuje, že Američané jsou střízlivější než jejich politici a sdělovací prostředky.

To ale neznamená, že by měli snahu přiřknout Trumpovi dodatečně vítězství. A to se týká i části těch, procent lidí si myslí, že by to Donald Trump měl ihned vzdát.

kdo ho volili. Lidé si myslí, že i kdyby vyplavaly nějaké podvody – v Georgii už našli několik tisíc nezapočítaných hlasů –, nezmění to výsledek ani celkové vyznění voleb. Takže nyní bod po bodu.

Nejdřív jak vidí americký volič prezidentovo zpochybňování výsledků a zdráhání uznat, že prohrál, jež demokraté a média líčí jako zásadní poškozování demokracie v zemi.

Lidé to berou s větším nadhledem. To, že Trump by měl uznat porážku „ihned“, si myslí šestačtyřicet procent registrovaných voličů. Tento názor zastává 73 procent demokratů – překvapuje, že linii nedrží víc než čtvrtina z nich, kromě toho si to myslí i 43 procent nezávislých a sedmnáct procent republikánů, což je také překvapivé, protože i v tomto případě dává nečekaně dost lidí přednost vlastnímu názoru před zájmem svého kandidáta.

A pak je tady další skupina, která už není tak hrr: dvaatřicet procent registrovaných voličů si myslí, že Trump by měl uznat porážku, pokud nebude schopen jasně doložit svá tvrzení o masových podvodech. Skoro polovinu z těchto lidí tvoří republikáni.

Následuje skupina skalních, podle nichž nemá Trump uznat porážku nikdy. Těch je dvanáct procent a nejzajímavější na ní je, že jsou v ní i Bidenovi příznivci – celkem tři procenta.

A nyní to podstatné: byly letošní volby čisté a svobodné? Moc lidí o tom nepochybuje. Pro třiačtyřicet procent z nich byly férové rozhodně, pro devatenáct procent z nich pravděpodobně. Naopak pro čtrnáct procent pravděpodobně poctivé nebyly a devatenáct procent si je jistých, že nebyly. To je tedy poměr 62 : 33. Zbytek neví.

Co z toho vyplývá? Že pro lidi to byly, pokud jde o poctivost, volby skoro jako každé jiné, byť na nižším stupni žebříčku kvality. Zatímco za nejčestnější z poslední doby považují lidé volby z roku 2012 mezi Barackem Obamou a Mittem Romneym, vidělo to tak 72 procent účastníků průzkumu, minulé volby i přes řeči o „ruském vměšování“považuje za poctivé 54 procent lidí, což je jen o procento míň než volby v roce 2000, kdy po handrkování o Floridu poprvé zvítězil George Bush mladší.

A teď otázka pro ty, kdo si mysleli, že volby nebyly poctivé. Kdo z toho těžil? Odpověď: osm procent si myslí, že Trump, 82 procent Biden. Zbytek netuší.

I další série otázek byla pro ty, kdo nevěří ve férovost voleb. Lidé mohli odškrtnout každou položku, která za tím podle nich byla, a dopadlo to tahle: zahraniční vměšování zaškrtlo 16 procent, korespondenční hlasování umožnilo falšování – 39 procent, podvodné hlasy – 72 procent, média neměřící kandidátům stejným dílem – 54 procent, internetové dezinformační kampaně – 32 procent, hacknutí volebního systému za účelem změny výsledků – 45 procent, nátlak na voliče – 31 procent, falšování seznamů a voličských lístků – 70 procent.

Přesto volbám většina lidí věří. Rozhodně jim důvěřuje 43 procent, spíše jim věří osmnáct procent, spíše ne třináct a rozhodně ne osmnáct procent. Tento poměr odpovídá i množství lidí, kteří nevěří, že by se výsledek voleb mohl ještě převrátit.

Průzkum měl celkem 283 stran a došlo v něm i na věci, které by lidé, jichž se týkají, radši neslyšeli. Ukázalo se například, že tři procenta dotázaných netuší, že existuje jakýsi viceprezident USA jménem Mike Pence. Ale stejné procento nikdy neslyšelo ani o jeho pravděpodobné nástupkyni Kamale Harrisové či dosavadní demokratce číslo jedna Nancy Pelosiové. Tři procenta, to je deset milionů Američanů...