Rychlovlaky do Polska: teď se rozhodne
Bude-li spojení k severním sousedům ekonomicky výhodné, potěší lyžaře nebo lázeňské hosty.
Do Pardubic vlakem z Prahy za 40 minut nebo rychlejší cestování do Krkonoš. Podoba dalšího vysokorychlostního spojení tentokráte směřujícího z Prahy do polské Wroclawi začíná dostávat konkrétnější obrysy. Trať, jejíž rychlejší část chystaná až na 350 kilometrů v hodině povede podél dálnice D11 směrem k Hradci Králové, je už čtvrtou z pěti plánovaných vysokorychlostních tratí, která se překlopila do fáze studie proveditelnosti. Ta má kromě ekonomické efektivity projektu vybrat i nejvhodnější variantu a posoudit, v jakých městech má cenu pro rychlovlaky stavět nádraží, a tedy vybalancovat přepravní proudy lidí směřujících do měst po trase a celkovou dobu dojezdu. Mezi Hradcem a Polskem zpracovatel studie prověří celkem šest možných variant vedení chystané vysokorychlostní železnice.
„Z Hradce Králové k hranicím Polska je zapotřebí respektovat předepsané přechodové body: Královec/Lubawka, Meziměstí/Mieroszów a Petříkovice/Okrzeszyn,“uvedla mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová. Dvě z šesti prověřovaných tras kopírují stávající konvenční železniční trati. Prvním je spojení z Hradce Králové k polským hranicím u Královce vedoucí přes Jaroměř a Červený Kostelec. Druhá zvažovaná trasa vede východněji a polskou hranici překračuje u Meziměstí.
V obou případech Správa železnic počítá s modernizací částí stávající trasy tak, aby jí mohly vlaky projíždět až 250kilometrovou rychlostí.
Zbylé čtyři varianty pak počítají s výstavbou trati o stejných parametrech na zelené louce. Liší se přitom místem, kde by měly překročit polskou hranici. Konkrétně jde o přechody Petříkovice, nebo opět u Královce směrem na polskou Lubawku. Obě trasy pak budou hodnoceny ve dvou variantách. Tedy pouze pro osobní dopravu, nebo pro dopravu smíšenou, kdy kromě osobních vlaků budou trať využívat i nákladní dopravci. Kudy přesně ale zmiňované trasy povedou, zatím není pevně stanovené a koneckonců vybrání nejvhodnějších tras je i úkolem pro zhotovitele studie, který vzejde z nedávno oznámeného výběrového řízení.
Šance pro Poděbrady a Trutnov
Zatímco trasa druhé poloviny budoucího rychlého spojení není definitivně dána a bude záviset i na domluvě s polskou stranou, na druhém konci u české metropole je už nyní jasno. Rychlovlaky zde budou vyjíždět směrem na Poříčany, kde se plánuje jeden z pilotních projektů vysokorychlostní železnice. Ten by se měl začít stavět v roce 2025 a být tak prvním místem, kde se na české železnici bude možné svézt rychlovlakem. To ale nebude platit o zbytku spojení, které si na dokončení počká ještě několik dekád. „Studie proveditelnosti se bude zpracovávat 18 měsíců, poté bude nutná aktualizace materiálů zásad územního rozvoje v jednotlivých krajích. Výstavba VRT Praha – Hradec Králové – Wrocław začne v roce 2025 pilotním úsekem Praha – Poříčany. Následná výstavba VRT směrem k Hradci Králové a do Polska se v současnosti předpokládá okolo roku 2040,“uvedla Pistoriusová.
Protože rychlovlaky do Polska budou používat stejný počáteční úsek jako spoje na Brno a dále na Vídeň nebo Budapešť, počítá se i u nich se zastávkou Praha-západ, která vznikne nedaleko Nehvizd. Další zastávkou na trase rychlovlaků by mohly být Poděbrady. Právě zvážení připojení této zastávky, která je předběžně plánována u křížení dálnice D11 se silnicí I/38 na jih od lázeňského města, je další otázkou, na kterou má odpovědět nová studie.
Napojení na vysokorychlostní trať bude mít rovněž Hradec Králové. Tam by ale neměla vzniknout samostatná stanice pro rychlovlaky jako v Poděbradech, počítá se zde se sjezdem na dnešní konvenční trať. Další sjezd je plánován u Trutnova.
Tendence k prodražování
Základní síť pěti vysokorychlostních tratí by podle vládního plánu měla vyjít na zhruba 650 miliard korun. Hned první spojení z Prahy přes Ústí nad Labem a dále pod Krušnými horami do Drážďan během studie proveditelnosti oproti původnímu plánu finančně nabobtnal. Zvýšení ceny o zhruba 60 miliard na necelých 200 miliard donutilo ministerstvo dopravy poněkud osekat projekt, který se během zpracování studie rozšířil mimo jiné o odbočku do Mostu. Letos v září proto úřad studii schválil pouze v základní trase s tím, že pro posouzení odbočky, která by měla obsloužit Podkrušnohoří včetně například Karlových Varů, vznikne další samostatná studie. U trasy do Polska je proto Správa železnic už opatrnější a předpokládanou cenu stavby před ukončením studie proveditelnosti raději nekomentuje.