Ani tón bych už nezměnila
Katarína Knechtová, bývalá zpěvačka slovenské kapely Peha, zkoumá na albu Svety prostřednictvím velkolepě zprodukovaného popu mužský a ženský pohled na život.
Zpěvačka miluje kapelu Depeche Mode. „Takže její bubeník Christian Eigner byl můj vysněný producent,“svěřuje se Knechtová.
Má název alba Svety nějaký hlubší význam?
Deska je pojmenovaná po skladbě, která už je nějakou chvíli venku a je jakýmsi synonymem naší vnitřní rozpolcenosti a duality. Každá žena v sobě má část muže a naopak. Každý jsme jiný, různorodý, neseme spektrum emocí a zkušeností, což se odráží v našem životě.
Desce jste věnovala dlouhé přípravy, hovoříte o ní jako o své nejkomplexnější práci. Je přesně podle vašich představ, odráží vaše muzikantské myšlení?
Deska vznikala průběžně čtyři roky, čili je to tak trochu časosběrné album. A vůbec poprvé za svou sólovou dráhu jsem měla ohromně svobodný prostor. Kdykoli jsem měla dobrý materiál, nápad a mohlo se jít do studia, šlo se natáčet. Album je tím pádem dotažené a nezměnila bych na něm ani tón.
Spolupracovala jste znovu s Christianem Eignerem, bubeníkem Depeche Mode. Jak vypadá práce se členem slavné kapely?
Poprvé jsem s ním spolupracovala už na desce Tajomstva, kde se náš vztah posunul do přátelské roviny. Asi před dvěma lety, kdy se Christian Eigner vrátil z turné, jsem mu poslala svoje demonahrávky a prosila jsem ho o jeho názor. Některé věci se mu hned zalíbily a chtěl na nich dělat. Samozřejmě jsem byla nadšená. Pracuje se s ním skvěle, Eigner je absolutní profesionál. V tomhle případě jsme oba chtěli zvukově zachytit návrat ke zvuku osmdesátých let, což se nám myslím na albu Svety ve finále podařilo.