V Praze se dýchá lépe. I díky změně klimatu
Praha se dlouhodobě řadí mezí regiony s nejvíce znečištěným ovzduším. V posledních letech se však kvalita vzduchu v hlavním městě zlepšuje.
PRAHA Minulý rok došlo podle zjištění Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) k dalšímu významnému snížení zdraví nebezpečných látek v ovzduší metropole. Ke zlepšení životního prostředí v Praze trochu nečekaně přispěla i klimatická změna, která se projevuje především zvýšením teploty vzduchu ve městě.
„Teplejší zimy přispívají k lepší situaci v Praze, alespoň pokud jde o polétavý prach nebo látky vznikající při hoření organického materiálu, které jsou produkované převážně místními topeništi,“vysvětluje meteorolog Václav Novák z ČHMÚ v Praze.
V zimních měsících, kdy lidé topí, totiž často bývají zdrojem znečištění malé částice polétavého prachu. Vznikají zpravidla při spalování pevného paliva, ale jejich zdrojem mohou být i automobily nebo požár. Ve větším množství způsobují choroby dýchacích cest, bývají i rakovinotvorné. V posledních letech však díky mírnějším zimám Pražané méně zatápěli, a tím došlo ke snížení obsahu těchto částic v ovzduší.
Lepší motory aut i lodí
Za lepším vzduchem v Praze však nestojí pouze pozvolná změna klimatu. „Vliv má rovněž pokračující obnova vozového parku a další opatření pro zlepšení kvality ovzduší, jako je modernizace zdrojů vytápění nebo modernizace na velkých zdrojích,“vysvětluje dále ovák. Objem látek znečišťujících ovzduší produkovaných dopravou v posledních letech klesá díky moderním motorům a rozvoji elektromobility. „Praha z důvodu vysokých emisí pocházejících především ze starších dieselových automobilů zavedla kontroly zaměřené na jejich technický stav,“říká náměstek primátora Petr Hlubuček, který má na starosti obor životního prostředí. „Praha dále usiluje o zavedení významnějšího omezení dopravy zřízením pražského mýtného systému pro vozidla s vysokými emisemi. Dochází také k výměně motorů lodí na Vltavě, aby splňovaly přísnější ekologické normy,“dodává Hlubuček.
Velké dopravní zatížení
I přes snižování emisí automobilová doprava Prahu stále neúměrně zatěžuje. Metropole je hlavním uzlem silniční sítě v České republice a navíc má v přepočtu nejvyšší počet aut na obyvatele. Vozidlo totiž vlastní sedm set patnáct lidí z tisíce Pražanů, což je nejvíce v celé zemi. V roce 2018 byla doprava původcem až padesáti šesti procent veškerého polétavého prachu ve městě a sedmdesáti pěti procent emisí oxidů dusíku.
Hlavním zdrojem tohoto plynu bývají vozidla a výrobní podniky, ve kterých ve velké míře probíhají spalovací procesy. Přítomnost oxidu dusičitého může způsobovat kyselé deště a vznik přízemního ozónu. V Praze bylo jeho maximální množství v ovzduší zaznamenáno v roce 2010. Od té doby jeho hodnoty klesají a minulý rok se dostaly na naměřené minimum. Emise do ovzduší Prahy nevypouští pouze motorová vozidla. V hlavním městě je v současné době registrováno asi 1 940 zdrojů znečištění životního prostředí.
Mezi největší znečišťovatele patří například cementárna v Radotíně, spalovna v Malešicích, výrobce pneumatik MITAS a Kámen Zbraslav. Dalším zdrojem nečistot jsou také recyklační linky stavebních odpadů a demoliční práce, emise vypouští též Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově. Podle ČHMÚ došlo v posledních dvou letech k poklesu téměř všech sledovaných emisí, až na oxidy dusíku vzniklé výrobou cementu v cementárně v Radotíně. Magistrát o věci se společností HaidelbergCement, která podnik provozuje, zatím nijak nejedná. „Vzhledem k tomu, že nedochází k překračování stanovených emisních limitů, není s provozovatelem zařízení v současné době vedeno řízení vedoucí ke snížení emisí oxidů dusíku,“říká Hlubuček.
Přítomnost ozónu roste
Jediná látka, jejíž množství v pražském vzduchu za poslední roky výrazně roste, je přízemní ozón. Vyskytuje se těsně nad zemí a způsobuje podráždění dýchacích cest, očí a bolesti hlavy. Vzniká za přítomnosti slunečního záření a výfukových plynů. Příznivé podmínky pro jeho vznik poskytlo loňské extrémně teplé léto, proto jeho naměřené hodnoty dosáhly v Praze prozatímního maxima. „Přízemní ozón není do atmosféry emitován žádným zdrojem, nýbrž vzniká složitými přírodními reakcemi,“říká Hlubuček. „S tímto ohledem je regulace množství ozonu v ovzduší velmi problematická. V letních měsících však využíváme kropicích vozů, které ochlazují ulice a zamezují tak vzniku přízemního ozonu,“dodává náměstek.