Klub za starou Prahu podpořil dostavbu Invalidovny
KARLÍN Není to zřejmě nejlepší možná varianta, ale propojení baroka a moderní dostavby, zvláště pokud je citlivě provedeno, může pražskou architekturu obohatit. I tak lze shrnout aktuální analýzu, kterou k rekonstrukci karlínské Invalidovny vytvořil Klub za starou Prahu (KSP).
Bouřlivou debatu vyvolal záměr Národního památkového úřadu (NPÚ) renovovat Invalidovnu a přidat k ní moderní stavební doplňky podle projektu architekta Petra Hájka. Kromě památkářů bude unikátní budova sloužit pro potřeby Pražského filharmonického sboru.
„Moderní dostavba architektonicky tak cenné historické budovy, jakou je Invalidovna, není řešením primárně žádoucím, ale v případě provozní nutnosti či výhody ani zapovězeným,“shrnula analýzu Kateřina Bečková, předsedkyně KSP.
Pragmatické je podle expertů plánované připojení dostavby k jižní straně historické areálu. Zde měla budova podle původního projektu z 18. století pokračovat, k dobudování však zejména kvůli finančním problémům nedošlo.
„Dostavba tak nebude rušit pohled na hlavní průčelí, ale zároveň dořeší nedokončené průčelí zadní. Oceňujeme, že dostavba je na hlavní objekt napojena jen dotekem přes tyto štítové zdi,“vysvětlují klady zástupci KSP.
Aktuálně tým architekta Petra Hájka vytvořil sníženou variantu citlivého místa, což je podle expertů vhodný krok. I barva a tvar dostavovaných ploch jsou spíše plusem. „Působí vůči pravidelné a zemité Invalidovně lehce a subtilně,“uvedla Kateřina Bečková.
Akce Invalidovna
NPÚ poté, co karlínský komplex převzalo, vyzvalo čtyři architektonické kanceláře ke zpracování konkurenčních nabídek na studii využití objektu. Z toho však vyplynula podle odborníků nová skutečnost, že koncertní a zkušební sály půjdou do objektu vestavět jen s komplikacemi.
Invalidovna totiž obsahuje především ubikace pro vysloužilé vojáky a nový sál s optimální akustikou by se musel vybourávat. To však znamená nerealizovatelný zásah. Proto architekti zvolili zmíněnou variantu dostavby objektu.
„Debata, která teď probíhá, je zbytečně zjitřená, některé dokumenty jsou vytrženy z kontextu,“uvedl k horečné diskusi o úpravě stavby architekt Petr Hájek. O Invalidovně se navíc začalo hovořit na počátku podzimu, v době zjitřené atmosféry kvůli rozjezdu další vlny covidové pandemie.
Limity památky
Památku převzal NPÚ před dvěma lety poté, co Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkoprávních (ÚZSVM) nenašel pro Invalidovnu kupce. Nabídka zněla na více než 600 milionů korun. Na možná rizika spojená s prodejem do soukromých rukou tehdy upozorňovali někteří odborníci i politici.
„Invalidovna přes 70 let chátrala, poté hrozilo, že bude v aukci prodána do soukromých rukou. Byť se někomu může studie s moderními přístavbami v zadní části objektu jevit jako kontroverzní, my jsme přesvědčeni, že pro Invalidovnu je to nejlepší řešení,“komentovala aktuální situaci Jana Hartmanová z NPÚ.
Náklady na rekonstrukci Invalidovny se aktuálně odhadují na 1,95 miliardy korun. Jedná se o největší investiční akci NPÚ. Podle předpokladů obnova proběhne do roku 2027. Invalidovna vznikala v letech 1731 až 1737 podle projektu významného architekta českého baroka Kiliána Ignáce Dientzenhofera.