Zvířata ze zoo postrádají lidi
Během slunečných podzimních dopolední jsme byli zvyklí vídat v Troji ještě před otevřením u pokladen zoologické zahrady frontu prvních nedočkavých návštěvníků. Už prázdné parkoviště u příjezdu dává poznat, že tentokrát je něco jinak.
TROJA Po jarní uzavírce je Zoo Praha letos bez návštěvníků kvůli koronaviru již podruhé. Přesněji od 9. října. Přesto ošetřovatelé i další zaměstnanci mají práce víc než dost. Podle mluvčí Lucie Dosedělové například část pokladních přešla na výpomoc do e-shopu – ten má nyní zhruba o sto procent více objednávek, protože se veřejnost uzavřenou zoo snaží podpořit mimo jiné nákupem různých značkových produktů s logem zahrady.
PES zoo nepomůže
Je znát, že hodně práce mají i další zaměstnanci. Uklízejí všudypřítomné padající listí, pečují o zvířata. „Musíme být připraveni okamžitě otevřít, pokud to bude možné,“vysvětluje mluvčí. A zatímco si mnoho jiných pochvaluje systém protiepidemických opatření a stupnici PES, zoologické zahrady nad ní tak nejásají.
„Jednoduše se na nás asi zapomnělo a PES nás vůbec nezmiňuje. Při jakém stupni této škály bychom mohli otevřít, vůbec netušíme,“říká Dosedělová. Dodává, že ředitel zoo Miroslav Bobek zaslal tento týden ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO) dopis, ve kterém se ptá, kdy otevření zoo připadá v úvahu. Žádná reakce zatím nepřišla. „Každý den proto musíme být připraveni, že třeba přijde nějaké nové vládní nařízení, na základě kterého budeme hned následující den otevírat,“vysvětluje mluvčí.
Zvířata se bez lidí nudí
Míříme k první zastávce u tučňáků. Jeden z nich přejíždí břichem po skleněné stěně bazénku, jako by chtěl průzor z vnitřní strany vyleštit, aby na něj bylo lépe vidět, až návštěvníci opravdu přijdou. Naopak klokani o kousek dál ve venkovním výběhu Darwinova kráteru jsou na poslední dny poměrně nečekanou lidskou návštěvou překvapeni.
Klokani rudokrcí a obrovští nás vítají strnulými pohledy, ty následně střídají různá gesta na objektiv. Připomíná to pózování profesionálních modelek v přítomnosti fotografa. „Stejně jako návštěvníci tady pozorují zvířata, také ona často pozorují návštěvníky. Chovatelé proto mají trochu více práce, například musí své svěřence zabavovat. Dáváme zvířatům více různých hracích prvků,“říká Dosedělová. Zrovna klokani si podle ní hodně vyhrají třeba s větvemi a listím.
Lidští návštěvníci chybějí také dalším zvířatům. Dokonce i těm, která jsou ve volné přírodě často pověstná svou plachostí. Například želvy se v původním prostředí schovávají do krunýřů. Jenže v Troji je přece jen všechno trochu jinak.
„Také jsou zvyklé, že návštěvníky pozorují. Naštěstí je chováme ve skupinách, takže se mohou zabavit i mezi sebou. Ale některá zvířata, jako želva sloní Antonio, jsou vyloženě exhibicionistická. Těm návštěvníci chybí více než ostatním,“říká vrchní chovatelka plazů Nataša Velenská. Avšak kupříkladu u komodských varanů se podle ní v zavřené zoo plachost a strach z lidí prohlubují.
Nevšední stravenka
Tato reportáž rozhodně není jedinou možností, jak zjistit, co se za plotem v Troji odehrává. Ze zvířat se stali youtubeři. Videokanál nazvaný „Krátce ze zoo“nabízí řadu zajímavostí i ze zákulisí péče o zvířata. Kameramany se stali ti, kteří za normálních okolností o svěřence jen pečují. Za to jim podle mluvčí patří velké poděkování.
Další novinkou z poslední doby, která má pomoci s výpadkem peněz vybraných na vstupném, jsou stravenky pro zvířata, díky kterým se zoo podařilo získat již hodně přes milion korun. Pro krmení zahrada využívá až 500 komodit nejvyšší kvality a nejnižší částka, kterou je možné prostřednictvím e-shopu Zoo Praha podpořit, je padesát korun.