Miliardová válka o očkování

Hodnota firem, které vyrábějí vakcíny proti covidu, raketově roste. Kdy jejich produkty pomůžou běžné populaci?

Byl to minimálně kontroverzní moment. V den, kdy Pfizer oznámil účinnost své vakcíny, prodal ředitel firmy Albert Boula většinu svých akcií. Ty tehdy jednorázově poskočily o 15 procent. Boula je prodal za letošní maximum a zbohatl o téměř šest milionů dolarů (133 milionů korun). Následovala smršť konspiračních teorií, že jde jen o důkaz připravenosti „covidového podvodu“, o velkou miliardovou hru farmaceutických firem, které v roce 2021 zavalí svět svými vakcínami proti koronaviru.

Ano, příští rok bude, doufejme, rokem očkování. A trhy podle toho vypadají. Jen za poslední dva týdny vložili dle čísel Bank of America investoři do akcií firem vyrábějících vakcíny proti covidu neuvěřitelných 71,4 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun). Malé biotechnologické firmy, které se spojují pro výrobu očkování s farmaceutickými giganty, zhodnocují vakcínové závody o stovky procent. Kdo jejich cenné papíry koupil minulý rok, mne si ruce.

Je vlastně logické, že šéf Pfizeru prodal své akcie právě teď. I když jeho čin možná ještě víc snížil důvěryhodnost očkování, které dehonestují odmítači na sociálních sítích, různorodé fake news a konspirační teorie. Mimochodem, podle posledního průzkumu by se očkovat proti covidu nenechaly dvě třetiny Čechů.

„Já očkování věřím. Na trh příští rok přijde několik vakcín. A věřím, že budou fungovat,“říká ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer. „Rychlost nemusí budit důvěryhodnost, ale je to naopak – rychlost je důsledkem moderních biotechnologií a všech dalších procesů, které se v tomto segmentu za poslední léta odehrávají.“

Mohl chvíli počkat...

„V PR oddělení firmy Pfizer za prodej akcií pana Boulu asi nepochválili,“říká Martin Dienstbier, biochemik a finanční analytik farmaceutických trhů z firmy DIANA Biotechnologies. „Může to totiž vypadat, že nedůvěřuje dalšímu úspěchu vakcíny a růstu firmy. Případně dokonce že při prodeji mohl zneužít tzv. insider informace.“Prodej byl ale podle Dienstbiera v souladu s pravidly.

„Byl zadán už v polovině srpna, kdy ještě nebyla ani zahájena klinická studie. Pak jen došlo k automatickému provedení příkazu, poté, co cena akcie vzrostla o 15 procent a dosáhla úrovně předem stanovené k prodeji,“vysvětluje Dienstbier s tím, že šéf Pfizeru sice za akcie dostal 5,6 milionu dolarů, ale to je pouhá třetina jeho celkových ročních příjmů. Za rok 2019 vydělal Boula asi 15,6 milionu dolarů (zhruba 346 milionů korun). Část odměn navíc vrcholní manažeři dostávají právě ve formě akcií firem.

„Každopádně ale souhlasím, že u takto mediálně sledovaného projektu, kdy se hraje i o celkovou důvěru ve vakcíny, by asi bylo vhodným gestem alespoň dočasně podobné prodejní příkazy přerušit,“říká Dienstbier.

„V tomto ohledu může být lepším příkladem třeba Ugur Sahin, CEO a spolumajitel partnerské firmy BioNTech, která vakcínu původně vyvinula: ten neprodal ani akcii,“dodává. Přitom by se Sahinovi asi z obchodního hlediska nikdo nedivil.

BioNtech je německá firma, která se na začátku roku spojila s obřím Pfizerem, jenž „umí“distribuci a výrobu. Od začátku roku zaznamenala společnost BioNTech na burze Nasdaq nárůst o více než 230 procent. Její tržní hodnota je nyní asi 25 miliard dolarů. Založili ji Němci, původem z Turecka, Ugur Sahin a Ozlem Türeci. Původním cílem BioNTechu bylo vyvinout účinnou imunoterapii proti rakovině. Na začátku roku přeřadila firma na covid vakcínu. A její zakladatelé teď patří mezi 100 nejbohatších Němců.

Vakcína BioNTechu a Pfizeru má mít dle nejnovějších zpráv z minulého týdne účinnost 95 procent (původně firma avizovala 90 procent.) Minulý týden oznámila účinnost své vakcíny 94,5 procenta také společnost Moderna. Firma z amerického Bostonu ji testuje na lidech už od jara. Hodnota společnosti od začátku roku narostla o 290 procent, aktuálně je skoro 39 miliard dolarů. Firma by brzy měla podepsat smlouvu na dodávku vakcíny s Evropskou komisí.

Terno? Hlavně menší firmy

Giganti ale tolik nerostou. Například patnáctiprocentní nárůst akcií Pfizeru byl jeho prozatímním maximem – přece jen, jde o zavedenou společnost na vrcholu (s tržní hodnotou 204 miliard dolarů).

Krátce po zmíněném oznámení navíc akcie padly k předchozím hodnotám. „Zatím vakcíny generují primárně zisky původním investorům menších biotech firem, jako je BioNTech či Moderna, které na vývoji vakcíny pracují a jejichž akcie teď investoři ve velkém skupovali. Odhaduje se, že celkem se tržní ocenění těchto firem od začátku krize zvýšilo o více než 100 miliard dolarů,“popisuje Dienstbier.

Pfizer v očkovacím závodě soupeří se zmiňovanou Modernou a také především se společností AstraZeneca, která spojila síly s Oxfordem a která účinnost své vakcíny (90 procent) oznámila první. Právě tyhle tři projekty vévodí současným dostihům, celkově je ale přes 200 kandidátských očkování. Investoři se nebojí riskovat, kupují akcie i těch nejmenších firem, které mají pramalou šanci být mezi prvními, či vůbec jakkoliv úspěšné.

Některé společnosti vypouštějí do světa dokonce vyloženě zavádějící informace – podobně jako třeba biotechnologická firma Inovio, která měla „zaručenou vakcínu“už v roce 2009 proti ptačí chřipce. Tehdy její hodnota po oznámení počátečních slibných výsledků vzrostla o 1 000 procent. Vakcína nikdy nevznikla. Stejně tak oznamovala firma vznik úspěšné vakcíny proti viru zika, měla dokonce pracovat i na „očkování proti rakovině“. Ve skutečnosti nikdy nepřinesla na trh jedinou vakcínu, což jí ale nebránilo zúčastnit se letošních koronavirových dostihů, přičemž příval pozitivních zpráv, kterými zásobovala média od ledna, vystřelil hodnotu firmy až o 963 procent.

Společnost dokonce tvrdila, že je součástí tzv. Operation Warp Speed, tedy amerického očkovacího vývojového programu. Když se novináři mluvčího firmy ptali, zda tedy jsou, či nejsou součástí programu, ten mlžil: „Záleží na tom, co si představujete pod pojmem Warp Speed.“Nyní akcionáři žalují firmu u soudu v Pensylvánii kvůli zavádějícím informacím, akcie spadly na dno, asi o 66 procent...

Zajímavostí je, že investoři minulý týden prodali zlato za čtyři miliardy dolarů, což je největší týdenní částka v zaznamenané historii. Oblíbená komodita časů politické a ekonomické nejistoty směřuje k největšímu ročnímu zhodnocení od roku 2010. Neutuchá přitom ani zájem o technologické firmy, které v lockdownu rostou téměř neustále, přičemž jen za minulý týden investoři napumpovali do tohoto sektoru 2,4 miliardy dolarů.

Všechno však souvisí se vším. Když Pfizer oznamoval vysokou účinnost své vakcíny, klesly akcie například Netflixu nebo komunikačnímu nástroji Zoom. A naopak o několik procent optimisticky stouply ceny akcií leteckých společností.

V Česku (snad) v únoru

Zatímco v březnu se celý farmaceutický průmysl „spojil“ku prospěchu lidstva, nyní už to samozřejmě tak růžové není. Investice jsou obří. A konkurence větší a větší. Hned druhý den po oznámení Pfizeru se v médiích objevili lidé, kteří popisovali vedlejší účinky jejich vakcíny.

„Náhoda to samozřejmě není, tito lidé byli určitě intenzivně vyhledáváni novináři. A garantuji vám, že u takto velkých studií byste i v případě, že by všichni dostávali jen placebo, našli řadu účastníků, kteří by po injekci reportovali nějaké nežádoucí účinky,“vysvětluje Dienstbier, jenž sám pracoval v laboratořích Oxfordu, kde vzniká jedna z vakcín.

„Doufám, že se případný konkurenční boj nepovede očerňováním produktů konkurence, což by mohlo vést k nedůvěře ve vakcíny jako takové,“říká vědec a byznysmen, podle kterého ve finále očkovací látka nemusí být takový „kšeft“, už kvůli zmiňovaným dostihům. „Vakcíny si budou na trhu konkurovat, a to bude držet jejich cenu poměrně nízko. Vakcína Pfizer, která bude nejspíš patřit k těm dražším, má stát v USA za dvě dávky asi 39 dolarů, tedy v přepočtu necelých 900 Kč, to je méně, než stojí třeba jeden PCR test. Navíc některé firmy, jako třeba Astra Zeneca, slíbily, že budou v průběhu epidemie vakcínu poskytovat zcela bez zisku – za cenu dokonce okolo čtyř dolarů (asi 100 Kč),“popisuje Dienstbier.

Pak bude zbývat jediné: přesvědčit lidi o nutnosti se očkovat. „Považuji za nešťastné, že už teď odmítají dvě třetiny Čechů vakcinaci, a doufám, že se to do budoucna podaří na základě objektivních pravdivých informací změnit,“věří Dienstbier.

Očkování v Česku by měly hradit pojišťovny. V první fázi pro 1,5 milionu obyvatel počítá ministerstvo zdravotnictví s náklady asi 670 milionů korun na vakcínu, její distribuci a očkování. „Cílem je dostat se zhruba na pětašedesáti- až sedmdesátiprocentní proočkovanost, protože potom máme vyhráno,“říká ministr zdravotnictví Jan Blatný. „Je možné, že první vakcíny by mohly do České republiky dorazit dokonce i před koncem roku. Já bych spíš řekl, že to bude leden, únor. Nejblíže reálnému použití jsou vakcíny firem Pfizer a AstraZeneca,“uzavírá ministr.

Vakcíny si budou na trhu konkurovat, a to bude držet jejich cenu poměrně nízko.