Kolonialismus do všech škol?
Němečtí aktivisté požadují více učení o minulosti
BERLÍN Malí Němci se ve školách sice učí o holokaustu, o německých koloniálních dějinách v Africe už ale příliš ne. Přestože téma kolonialismu je součástí učebních osnov, příliš často na ně nedojde. Nejméně od léta se tuto situaci snaží změnit aktivisté: německý dějepis má podle nich být víc „černošsky orientovaný“.
„To, co německé školy v současné době vyučují, není dostatečné,“domnívá se například autorka petice nazvané „Za výuku německé koloniální minulosti, černošských dějin a antirasismu“Abigail Fugahová.
„Není přece možné, že deset až třináct let chodíme do školy a o německé koloniální minulosti nic nevíme,“říká Fugahová, jejíž rodiče pocházejí z Ghany. I své vlastní vzdělání v Severním Porýní-Vestfálsku v této oblasti považuje za nedostatečné – podobně jako dalších téměř 96 tisíc lidí, kteří její výzvu od letošního června podepsali. A petic na podobné téma po internetu koluje víc.
I to je důsledek dřívějších protirasistických protestů, které koncem května ve Spojených státech a v menší míře také v Evropě vyvolala smrt černocha George Floyda. V předchozích letech vznikla také iniciativa „Společně pro Afriku“, sdružující sociální a charitativní organizace, které se prostřednictvím vlastních výukových materiálů snaží do škol prosadit širší výuku o koloniálních dějinách, a to zejména z „afrocentrického“pohledu.
„Už je to dávno“
Během období třiceti let na přelomu 19. a 20. století mělo Německo kolonie v Africe a západním Pacifiku. V německém držení byly mimo jiné oblasti na území dnešního Kamerunu, Toga a části Ghany, dnešní Tanzanie na východě kontinentu a Namibie na jihozápadě. Právě s Namibií souvisí i v posledních letech diskutovaná genocida desetitisíců lidí z etnických skupin Hererů a Namů mezi lety 1904 a 1908. Německá vláda se v roce 2004 za tyto činy omluvila, v roce 2015 je oficiálně uznala jako genocidu, zároveň ale odmítla požadavky na finanční odškodnění.
„Novodobé německé dějiny bývají pojímány především optikou událostí 20. století. Vzhledem k tomu, že Německo o své kolonie oficiálně přišlo už po konci první světové války, se tedy tématu kolonialismu dostává menší pozornosti než například ve Francii nebo Británii,“domnívá se učitel dějepisu Stefan Wendlik, který rovněž zastupuje profesní organizaci učitelů dějepisu v Sasku-Anhaltsku. Ve výuce tak podle něj dominují zejména témata nacismu, holokaustu a studené války.
Kolonialismus spadá podle učebních osnov do výuky v deváté třídě, kdy se probírá první světová válka. Kritika ze strany v Německu žijících Afričanů nebo jejich potomků se pak soustřeďuje zejména na to, že příliš mnoho prostoru ve výuce mají dějiny nikoli z perspektivy kolonizovaných Afričanů, ale z pohledu Evropy: například závody mezi jednotlivými státy, soupeřící o své „místo na slunci“, nebo jejich vzájemné tenze, které Evropu dovedly až ke světové válce – spíše než osudy Afričanů, kteří tím byli zasaženi.