Družstva chtějí stavět

Byty mohou stát o polovinu méně, tvrdí družstvo. Koalice ale slíbený projekt stále nepředložila

PRAHA Průměrná prodejní cena bytu v novostavbě byla v hlavním městě na konci třetího čtvrtletí 110 tisíc korun za metr čtvereční. Možnost zaplatit za nový byt kolem pětašedesáti tisíc korun za metr čtvereční tak působí jako čistá utopie. Jenže právě takovou cenu slibují velká bytová družstva v případě, že by se s podporou magistrátu rozjela v Praze družstevní výstavba.

Ta byla také jednou z priorit současné magistrátní vládní koalice. Jenže plány na podporu družstevního bydlení se v červnu zasekly na neshodách ohledně podoby projektu a její realizace se dále oddaluje.

„S trochou dobré vůle dokážeme pro Pražany stavět stovky bytů ročně za 60 až 65 tisíc korun za metr čtvereční. K bytům by se tak mohly dostat i mladé rodiny, senioři nebo lidé, kteří nedosáhnou na hypotéky,“říká Martin Kroh, předseda České společnosti pro bydlení a předseda představenstva Stavebního bytového družstva Praha. Bytová družstva zdůrazňují, že spolupráce družstev a obce už úspěšně funguje třeba v Pelhřimově, Dobrušce a Valašském Meziříčí.

Projekt podpory družstevní výstavby připravuje v koalici Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu / STAN). Podle jejího návrhu by měla Praha družstvům poskytnout právo stavby na svém pozemku. Družstvo poté připraví projekt, vezme si u banky úvěr a začne stavět. Radní v létě chtěla projekt prosadit v zastupitelstvu i přesto, že se na něm koalice neshodla.

„Praha by na tom měla vydělat“

Přes zastupitele však návrh neprošel. Pirátům a Praze sobě vadilo, že předložená podoba projektu nedovoluje, aby Praha na stavbě vydělala, jelikož by byl pozemek po splacení půjčky družstvu prodán za odhadní cenu bez marže. „Město by tak poskytovalo pozemky, aniž by dostávalo zpátky dostatek peněz na to, aby ten segment mohlo dál rozvíjet. Nakonec by městu pozemky došly a na další občany by nic nezbylo. Chceme místo toho vídeňský model, kdy pozemky přinášejí městu další hodnoty, za které se dají připravovat další projekty, abychom obsloužili co nejvíce obyvatel,“vysvětluje přetrvávající výtky k projektu zastupitel a předseda magistrátního výboru pro bydlení Pavel Zelenka (Praha sobě).

V říjnu zastupitelstvo radní Kordové Marvanové uložilo, aby projekt do konce letošního roku přepracovala a vzala v potaz dosavadní kritiku podmínek. Podle Zelenky se však zatím projekt nijak nepohnul. „Nevím, jestli paní radní pracuje na vypořádání připomínek, ale čekal bych, že nás jako koaliční partnery bude kontaktovat a pošle nám přepracované dokumenty. To se zatím nestalo,“říká. Kordová Marvanová ale ubezpečuje, že projekt opět navrhne na prosincovém jednání zastupitelstva a že je zpracován dobře.

„Teď by měl odbor projektového řízení svolat expertní schůzku, kde si odborníci, kteří projekt zpracovávají, vše po odborné stránce vyjasní s právníky a ekonomy a také společností Ernst and Young, která pro pana primátora vypracovala posudek, na jehož základě část koalice projekt spolkového bydlení nepodpořila,“říká Kordová Marvanová s tím, že město o hodnotu pozemků přicházet nebude.

Vlastní podporu družstevního bydlení už začaly připravovat nezávisle na magistrátu některé městské části. Praha 11 například zadala objemovou studii na konkrétní pozemek městské části, na kterém by mohl vzniknout dům se zhruba čtyřiceti byty. „Nejprve musíme zjistit, co na místě vlastně může stát a kolik tam může vzniknout bytů. Do tří měsíců budeme mít studii hotovou a od ní se budou odvíjet další kroky. Pokud to bude schůdné, začneme projektovat a zakládat družstvo. Stavět ale asi v tomto volebním období nezačneme,“shrnuje plány radnice místostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop (ANO).

Stavět mají i spolky

Město spustilo také druhý projekt dostupného bydlení, podobný družstevní výstavbě, a to koncept spolkového bydlení, který je v německy mluvících zemích znám pod pojmem „baugruppe“.

V Česku zatím taková forma výstavby neexistuje. Výhodou pro zájemce o bydlení má být možnost rozložit investici do několika desítek let a také nízké měsíční splátky v porovnání s hypotékou nebo nájmem. Model spolkového bydlení spočívá v tom, že skupina lidí založí spolek podle pravidel daných městem a přihlásí se do veřejné soutěže o městský pozemek. Ten poskytne město spolku na základě práva stavby s tím, že za něj v budoucnu od každého člena spolku získá protihodnotu odpovídající čtvrtině tržní ceny získaného bytu.

Spolek připraví projekt, najde stavební firmu a díky výhodnému úvěru, za který bude ručit město, dům postaví. Rozdíl oproti družstevní výstavbě je především v právním rámci a také v tom, že spolkové bydlení bude vhodnější pro menší pozemky. Město už má vytipované pozemky a připravuje potřebné dokumenty na spuštění celého projektu. „V blízké době by je měla schválit rada i zastupitelstvo a pak se začnou připravovat konkrétní soutěže a projekty,“dodává Zelenka.