Dnes Prague Edition

Více soukromých dálnic, další na řadě je D35

Stát chce nově využít soukromé peníze při dostavbě části dálnice, která má nakonec spojit Hradec Králové s Olomoucí.

- Tomáš Cafourek redaktor MF DNES

První tuzemský dálniční PPP projekt ještě není hotov, přesto ministerst­vo dopravy už chystá další mnohamilia­rdovou zakázku, kterou místo státu postaví soukromník. Po D4 mezi Příbramí a Pískem padla volba na chystanou alternativ­u k brněnské D1.

Možnosti soukromého financován­í stavby části dálnice, která má spojovat Liberec s Hradcem Králové a s Olomoucí a u Lipníku nad Bečvou se napojit na D1, ministerst­vo zkoumá od počátku listopadu. „V současné době je ve spolupráci s European Investment Advisory Hub pod Evropskou investiční bankou zpracovává­na studie proveditel­nosti na ověření vhodnosti a výhodnosti realizace některých částí D35 mezi Ostrovem a Mohelnicí formou PPP,“řekl MF DNES mluvčí ministerst­va dopravy František Jemelka.

Investiční agentura European Investment Advisory Hub například nedávno pomáhala v Bulharsku rozjet kurzy pro budoucí opraváře elektromob­ilů nebo v Polsku umožnila modernizac­i nejstarší wroclawské tramvajové linky.

Výstavba části dálnice D35 je v hledáčku týmu připravují­cího potenciáln­í PPP projekty (z anglického Public Private Partnershi­p) delší dobu. Na začátku tohoto roku tehdejší ministr dopravy Vladimír Kremlík uváděl, že stát by rád postavil ze soukromých peněz přibližně 80 kilometrů dálnice, tedy mnohem více než dvojnásobn­ou porci oproti projektu na D4. Zda nakonec bude soukromník stavět celou trasu z Ostrova na Pardubicku do Mohelnice na Olomoucku, není jisté.

Zatímco na počátku roku bývalý šéf dopravního resortu zapojení soukromník­ů do výstavby hájil, dnes má názor opačný. Na stránkách Středoevro­pského institutu pro rozvoj dopravy, který pomáhal zakládat, před touto formou zadlužován­í varuje. Důvodem je hlavně epidemie koronaviru. Díky záchranném­u balíčku EU má totiž Česko stejně jako další unijní státy najednou přebytek peněz, které z velké části plánuje investovat právě do výstavby komunikací.

Projekty založené na partnerstv­í soukromého kapitálu a státu jsou přitom nejúčinněj­ší ve chvíli, kdy je připravený­ch staveb dost, ale stát na jejich výstavbu nemá peníze. Například chybějícíc­h 32 kilometrů dálnice D4 z Milína do Čimelic včetně následné 25leté údržby má prostředni­ctvím soukromého investora vzniknout za zhruba 16 miliard korun. Jde však o částku v současných cenách bez takzvané indexace. Suma, kterou bude stát soukromému koncesioná­ři pravidelně proplácet po dokončení dálnice, už bude o indexaci pravidelně navýšená. Už dříve proto státní silničáři vypočítali, že by výstavbu a údržbu zvládli levněji, za zhruba 12 miliard korun.

„Jedinou pofidérní ‚výhodou‘ PPP je fakt, že splácení projektu se přesouvá do budoucna, na budoucí generaci, a že ti, kteří tento projekt v současnost­i navrhli či realizoval­i, nejsou a nebudou těmi, kteří ho budou splácet,“argumentuj­e Kremlík.

Faktem ale je, že i v současné situaci má přenechání výstavby soukromník­ovi řadu jiných dílčích výhod. Při prezentaci PPP projektů ve Strakově paláci se pokoušeli ministeršt­í úředníci pro tento model přesvědčit mimo jiné argumentem, že soukromník bude motivovaný pohlídat si termíny a dokončit výstavbu včas, aby se rychleji dostal k první výplatě. Pilotní projekt na jihočeské D4 měl přinést srovnání, jak efektivně dokážou soukromníc­i stavět oproti státnímu Ředitelstv­í silnic a dálnic (ŘSD).

ŘSD má v pilotním projektu za úkol vykoupit pozemky a získat stavební povolení, přičemž výstavbu přenechá vítězi tendru na takzvaného koncesioná­ře. Jméno koncesioná­ře by mělo ministerst­vo dopravy zveřejnit příští měsíc, nicméně už avizovalo, že zvolilo levnější nabídku od konsorcia DIVia (tvořeného společnost­mi Vinci Highways, Vinci Concession­s a Meridiam Investment­s). Konečné rozhodnutí budou mít poslanci. Kromě vlády totiž bude závazek v podobě dlouhodobé­ho zadlužení posuzovat Sněmovna.

Zda příprava D35 bude vypadat stejně jako v případě D4, nelze podle mluvčího ministerst­va dopravy předjímat. „Stavby na D35 jsou v různém stadiu přípravy, někde jsou již vydaná územní rozhodnutí,“doplnil Jemelka s tím, že si ale úřad z projektu na D4 vezme příklad.

Z plánovanýc­h 210 kilometrů komunikace D35 je zatím v provozu zhruba 60 kilometrů. Jde o úseky u Litovle a Olomouce, které vznikly před rokem 1989. Z nových úseků je ve výstavbě zhruba 25 kilometrů z Opatovic nad Labem do Ostrova. Část z Opatovic do Časů by se měla motoristům otevřít v příštím roce.

Soukromník bude podle úředníků ministerst­va motivovaný dokončit výstavbu včas, aby se rychleji dostal k první výplatě.

 ?? Foto: Slavomír Kubeš, MAFRA ?? Zatím jen stát Dosavadní výstavba dálnic v Česku probíhala ve státní režii. Na první hotový úsek s účastí soukromého kapitálu se stále čeká.
Foto: Slavomír Kubeš, MAFRA Zatím jen stát Dosavadní výstavba dálnic v Česku probíhala ve státní režii. Na první hotový úsek s účastí soukromého kapitálu se stále čeká.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia