Praha řeší změnu Petřína
Zastupitelé městských částí připravují koncepci pro obnovu skalnatého vrchu v centru města
PRAHA Neštěstí není dílem náhody. Podle předsedkyně výboru pro územní rozvoj Prahy 5 Zuzany Hamanové (STAN) kostel svatého Michala v zahradě Kinských, která je součástí Petřína, shořel kvůli tomu, že je celé území zanedbané.
„Na zahradě, která je v naší městské části, jsou celkem dvě ruiny. A já bych byla ráda, kdyby se začalo něco dělat s oběma,“říká členka zastupitelstva Prahy 5. Podle ní je na tom nejhůře bývalá restaurace U jezírek. „Bylo by fajn, kdyby magistrát dokázal s majitelem pozemek vyměnit nebo ho odkoupit,“dodává Hamanová. A přála by si, aby se do této části Petřína vrátila paměť místa. „Není tam bezpečno, území by opravdu pomohlo, pokud by tam místo rozvalin, kde se zdržují bezdomovci, byla kromě obnoveného kostelíku i fungující restaurace nebo kavárna,“dodává.
Územní studie zatím nebude
Řešení pro celý Petřín, který sahá od Holečkovy ulice až po zahradu ambasády USA či Úvoz a od strahovských kolejí po Újezd, se již na jaře ujal Institut plánování a rozvoje (IPR). „V současné chvíli připravujeme pro Petřín pouze koncepci rozvoje, nikoli územní studii. Tedy něco jako soubor pravidel, jak přistupovat k jednotlivým zahradám, jak řešit problémy, kterým Petřín čelí. Na jaře a v létě tohoto roku se scházela odborná pracovní skupina, která vytvořila zadání,“vysvětluje mluvčí institutu Marek Vácha.
Petřín, který je ve správě magistrátu, sousedí například se Strahovským klášterem a s Nemocnicí Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. V pracovní skupině, která se zabývá celým územím, je proto i zástupce vedení nemocnice. Největší část území, kterou se bude koncepce zabývat, se táhne od Hladové zdi směrem k Malé Straně v Praze 1.
„Pro nás je prioritou, aby si Petřín zachoval svou rekreační funkci a zároveň aby bylo respektováno, že jsou tam vzácné přírodní enklávy,“ říká starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN). Podle něj se nesmí zapomenout ani na národní kulturní památku – Lobkovickou zahradu. „K rekonstrukci zahrady je nutné se postavit čelem, aby bylo možné sladit všemožné dotčené zájmy. Hlavní město se společně s IPR té iniciativy řešení území Petřína zhostilo i proto, že se o něj magistrát stará. Zatím žádná definitivní verze koncepce není. Až to bude možné, tak se k tomu dokumentu vyjádříme,“vysvětluje starosta Prahy 1.
Podloží z jílu je jako skluzavka
Kromě toho, že je Petřín součástí památkové rezervace, je také chráněným archeologickým územím a v jeho podzemí se skrývá tikající časovaná bomba. Ta se projevila například v roce 1965 – kvůli sesuvu půdy v oblasti Nebozízku byl tehdy na zhruba třicet let přerušen provoz lanové dráhy. Doprava byla obnovena mimo jiné po náročném odvodnění podloží pomocí podzemních štol.
Problém spočívá ve spodních vrstvách. Jsou z břidlice a jílu, a tak se do podloží nemůže vsakovat voda. Po vydatných deštích se proto v 60. letech sesunuly vrchní promáčené vrstvy z pískovců a opuky. Podle geologů není pravděpodobné, že by se něco podobného mohlo opakovat, všechny odvodňovací štoly je však nutné zachovat. „Odvodněním
se míra nebezpečí podstatně snížila. Rizikem by například bylo, pokud by se někde v okolí do podzemí vsakovala voda z kanalizace či děravého vodovodního potrubí,“říká Petr Kycl z České geologické služby.
Jeho kolega Jan Čurda dodává, že štoly na Petříně nejsou ze stejného důvodu jen u Nebozízku, ale jejich budování předcházelo například i výstavbě Strahovského kláštera.
„Pokud nepočítám klášterní štoly, tak jich je na Petříně celkem 22 a najdeme je i v zahradě Kinských. Co se týká kláštera, tak jeho Velká zahradní štola je dlouhá 365 metrů a Hlavní kanalizační štola měří 227 metrů. Nejhlubší petřínské štoly jsou 25 metrů pod úrovní terénu,“vysvětluje geolog.
Bez štol by se svah sesouval
Podle Čurdy je důležité udržovat všechny štoly v oblasti Petřína funkční a neměly by v nich být ani prorůstající kořeny, které by časem mohly vést k ucpání. Způsobilo by to další sesuvy půdy nebo statické narušení staveb. Jak to dopadne, pokud se část štol zasype, zjistili ve Strahovském klášteře na začátku 20. století. „Mezi lety 1902–1908 nechali premonstráti některé štoly zasypat. Podzemní vody, které neměly kudy odtékat, se pod klášterem začaly hromadit a vyvolalo to statické poruchy zdiva,“varuje geolog.
Pro nás je prioritou, aby si Petřín zachoval svou rekreační funkci.