Děti deptá život v době viru
Hodně českých žáků pociťuje v době současné pandemie koronaviru frustraci
Nuda, smutek, frustrace a vztek. I takové pocity zažívají české děti v období pandemie koronaviru. „Synovi hodně chybí kamarádi. Všímám si, že je smutný. I když se snažíme ho zabavit jinak, tak si sem tam stěžuje, že se nudí a rád by se se spolužáky viděl,“potvrzuje Markéta Landová, matka jedenáctiletého Jakuba.
Její zkušenost potvrzuje říjnový průzkum televizní stanice Cartoon Network společně s výzkumnou agenturou Quantilope GmbH. Z průzkumu, který se zaměřil na děti mezi šesti a dvanácti lety, vychází, že příčinou negativních pocitů je právě omezený kontakt s vrstevníky a blízkými, ale i absence školního prostředí, které je za běžné situace pozitivně motivuje.
Změn v chování dětí si kromě rodičů všímá i Linka bezpečí. Ta v říjnu zaznamenala více než dvojnásobný počet kontaktů od dětí, které kvůli koronaviru zachvátily úzkostné pocity. Děti se na Linku bezpečí obracely i s dotazy na mimořádná opatření.
Ve srovnání s dětmi z Německa, Polska, Rumunska a Maďarska vychází čeští malí školáci nejhůř v otázce frustrace. Že takový pocit v době nucené izolace a distanční výuky děti pocítily, kladně odpovědělo třicet procent dotázaných. Například v Německu pocítilo frustraci dvacet procent dětí, v Maďarsku jen osm procent.
Bezpečí? Rodiče a seriály
Na to, že pandemie a nucená izolace mohou negativně ovlivnit psychiku dětí, upozorňovala již v březnu Světová zdravotnická organizace. Zmínila mimo jiné, že velká část dětí bude častěji vyhledávat pomoc a pocit bezpečí u svých rodičů.
Právě čas s rodinou zmínily dvě třetiny dětí jako aktivitu, která jim nejčastěji pomáhala zlepšit náladu. Prakticky stejný počet školáků však před realitou a špatnou náladou utíkal k pohádkám a kresleným seriálům. Děti ocenily, že se u seriálů mohou uvolnit, smát se a neřešit problémy.
Škola mě dřív sice štvala, ale teď mi docela chybí. Hlavně to, že tam vidím spolužáky a můžeme si o přestávce hrát. Takhle jsem doma sám jenom s mamkou a někdy je mi z toho smutno,“popsal svoje pocity v době distanční výuky desetiletý Matěj.
Potvrdil tak výsledky říjnového průzkumu televizní stanice Cartoon Network a výzkumné agentury Quantilope GmbH, který zkoumal pocity čtyř tisíc dětí mezi šesti a dvanácti lety během epidemie koronaviru v Německu, Rumunsku, Maďarsku, Polsku a České republice.
České děti se během epidemie cítí znuděně, smutně, frustrovaně, ale i naštvaně, šestina dotázaných pociťuje samotu. Změn v chování svých potomků si všímají i rodiče. Jedna třetina rodičů zaznamenala negativní změnu. Stejný podíl si všiml změny pozitivní. Ve srovnání s dalšími zkoumanými zeměmi si tak české děti vedou o něco hůř. Například v Německu či Polsku podle průzkumu převažuje změna v chování k lepšímu.
Změn v chování dětí si všímají i pedagogové. „Vidím na hodinách, že jsou někdy smutnější. Vždy si povídáme, co je u nich nového a jak se mají. Těch, co by se už rády vrátily do školy, bylo každý týden víc. Chyběly jim i kroužky,“popisuje učitelka čtvrté třídy na základní škole v Liberci Jana Petráková.
Zvýšený stres a smutek dětí vnímá i Linka bezpečí. Ta za letošní říjen zaznamenala oproti běžnému provozu více než dvojnásobný počet kontaktů dětí s úzkostnými pocity. Ty pramení zejména z omezených styků s kamarády a širší rodinou i s chybějícím přirozeně motivujícím prostředím – školou. „Do dotazů od dětí se promítají témata protikoronavirových opatření a s tím spojených omezení a nejistot. A to hlavně u dětí, které končí nebo naopak začínají nějakou školu,“přibližuje mluvčí Linky bezpečí Regina Jandová.
Aby děti situaci zvládly, obracejí se nejčastěji na rodiče. V citovaném průzkumu rodinu a blízké jako zdroj pozitivní nálady uvedlo 65 procent dětí. Podobně velký počet z nich se s negativními pocity snaží bojovat sledováním videí a animovaných seriálů. Téměř polovina nalezla uspokojení ve venkovních aktivitách. Některé děti uvedly i poměrně překvapivé věci – náladu celým jedenatřiceti procentům z nich zlepšuje prý společné učení a vzájemné utěšování.
Málo šikany
Poměrně dobře se děti podle průzkumu vypořádávají vztahově s distanční výukou. Šedesát procent z nich si během hodin skrze monitor všimlo toho, že jsou k sobě všichni laskaví, dvaašedesát procent z nich vnímalo podporu učitelů a žáků dalším dětem. V otázce onlinové šikany si Česko ve srovnání s ostatními srovnávanými zeměmi vedlo dobře. Případů online šikany žáků si všimlo sedm procent českých dětí cítí během pandemie lepší náladu po čase stráveném s rodinou. procent českých dětí, šikany vyučujících šest procent. Pro srovnání: v Polsku si šikany žáků všimlo patnáct procent dětí, v Německu dokonce dvacet.
Na to, že zejména pro děti budou pandemie koronaviru a s ní spojená omezení náročné, upozornila Světová zdravotnická organizace (WHO) již v březnu. Rodičům tehdy doporučila, aby dětem projevovali lásku a pozornost a zároveň s nimi o celé situaci mluvili – zejména upřímně a bez zlehčování situace.
Podle organizace UNICEF může právě špatná komunikace s dětmi vést k prohloubení jejich negativních pocitů a obav. Podle zprávy UNICEF zaměřené na psychickou pohodu těch nejmenších během pandemie jsou děti dobrými pozorovateli lidí a situací. I proto velmi citlivě vnímají a absorbují náladu rodičů – v době koronaviru mnohdy stres – a prožívají ji také.