Umírá se více. A nejen na covid
Na covid, nebo s covidem? Je to věčná debata, jestli lidé za pandemie koronaviru umírají na covid, nebo z jiného důvodu a koronavirem jsou jen nakaženi. Jde tedy o to, o čem vlastně statistiky zemřelých ve spojitosti s pandemií vypovídají.
Ministerstvo zdravotnictví analyzovalo 407 případů úmrtí osob, které měly pozitivní test na covid v prvním pololetí letošního roku. Zhruba 27 procent z nich skutečně zemřelo na covid. Poměrně velká část pozitivních pacientů, 64 procent, kteří zemřeli v prvním pololetí roku 2020, vykazovala zároveň řadu dalších onemocnění, která průběh nemoci komplikovala. Základní příčiny smrti je proto podle ministerstva obtížné vyhodnocovat. „Tyto záznamy budou podrobeny další analýze klinickým expertním týmem a bude provedena kontrola zdravotnické dokumentace,“uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný. Mezi nejčastější nemoci u této skupiny patřila ischemická choroba srdeční (39 %), diabetes (26 %), chronické kardiovaskulární choroby (20 %) a nádory (18 %).
U 9 procent analyzované skupiny byla příčina úmrtí jiná. Podle ministra mohlo jít třeba o člověka, který byl do nemocnice přijat před operací nebo po vážném úrazu, byl otestován jako pozitivní a zemřel.
Ve druhém pololetí letošního roku je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného covid příčinou úmrtí u pozitivně testovaných mnohem vyšší, asi u 40 procent.
Letos se umírá více
Za rok 2020 podle něj zemře asi 9 000 až 10 000 lidí pozitivních na koronavirus. Zatím je takových úmrtí zhruba 7 500. Průměrný věk zemřelých pacientů, kteří byli pozitivní, je 79–80 let.
V posledních třech měsících letošního roku bude úmrtnost v Česku vyšší než v předchozích letech. Příčinou ale není jen epidemie covidu-19, podle ministra Blatného bylo v říjnu asi tisíc lidí, kteří zemřeli navíc proti průměru předchozích let a covid neměli. „Je velmi pravděpodobné, že je to následek situace, že kvůli nadměrnému zatížení zdravotnického systému může docházet k tomu, že lidé umírají více i na to, co není koronavirus,“řekl ministr k vyššímu celkovému počtu zemřelých v Česku.
Klíčové proto podle ministra momentálně je, aby se co možná nejrychleji podařilo restartovat standardní nemocniční péči.
Odborníci přesto upozorňují, že data nejsou konečná. „Všechna je nutné publikovat, nicméně konečné vyhodnocení celkové mortality se musí provést až s časovým odstupem a s rozlišením příčin úmrtí,“upozorňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Protokoly z pitev a také zdravotnická dokumentace zemřelých s více vážnými chorobami musí být podle něj dále podrobně analyzovány a za tímto účelem bude ustaven tým expertů. Základní příčinu smrti je proto podle Blatného obtížné určit, záznamy o úmrtí se budou dál vyhodnocovat. „Celkovou zprávu o mortalitě za rok 2020 chceme předložit v prvním čtvrtletí příštího roku,“řekl ministr.