Slavia bude hrát „Evropu“i na jaře
Evropská liga: Sparta a Liberec se loučí, Slavia postupuje. V Edenu řádil senegalský objev
Žádné drama. Žádné nervy. Žádné nepříjemné překvapení. Dvě rány do poločasu, třetí v závěru – a vymalováno. Slavia – Beer Ševa 3:0. Jednoznačný výsledek zařídil v Evropské lize postup do jara, takže v posledním zápase v Leverkusenu už slávistům o nic nepůjde.
„Jsme rádi, že jsme to zvládli. Poslední krok bývá vždycky nejtěžší,“pochvaloval si kapitán Ondřej Kúdela. „Těší mě, že jsme zápas absolutně kontrolovali.“
Zápas z povinnosti čeká za týden i Liberec doma proti Crvene Zvezdě Bělehrad a Spartu, která přivítá giganta AC Milán. Jenže Slavia na rozdíl od nich v pohárech kolo před koncem nedostala stopku, naopak se může těšit na jarní bitvy.
Ne že by snad zbylé dva české týmy vyhořely, naopak. Liberec včera vyhrál v belgickém Gentu, Spartu o naději na postup připravil necitlivý verdikt španělského rozhodčího Fernandeze, který ji v nastaveném čase zápasu proti Lille pro domnělý útočný faul neuznal Plavšičův vyrovnávací gól.
Ale v součtu zaslouží rozhodně největší pochvalu Slavia – především za to, jak poctivě a odhodlaně k Evropské lize přistoupila.
Nemít Ligu mistrů? Nevadí!
Ne každý tým se dokáže otřepat, když ho od Ligy mistrů dělí deset minut a nakonec se dveře přibouchnou kvůli přísně opakované penaltě.
Po smolné bitvě s dánským
Midtjyllandem slávisté cítili křivdu. Drtilo je obrovské zklamání.
Přesto už pár minut po nešťastném zápase v Dánsku kapitán Bořil vypálil: „Popereme se v Evropské lize a doufám, že dojdeme až do finále.“
Možná to znělo až moc odvážně, rozhodně z Bořila víc mluvily emoce než střízlivé uvažování.
Ale faktem je, že Slavia má na sebevědomí právo. Zkušeností už posbírala dost, opakovaně dokázala, že se může popasovat s každým.
„Mám z toho velkou radost,“říkal už před zápasem kouč Jindřich Trpišovský. „Zvlášť, když přihlédneme k tomu, jak se tým změnil.“Jak? Výrazně!
Z týmu, který před dvěma lety evropskou jízdu nastartoval, zbylo v současném kádru už jen osm jmen, do základní sestavy se jich včera dostala jen polovina. Mimo zůstal třeba i kapitán Bořil, kterého tentokrát ze sestavy vytlačil liberijec Oscar.
Pořád je kam sáhnout
Je to jiná Slavia – a přece podobná. Principy, na kterých hra stojí, se totiž nemění.
Neustálá aktivita, agresivita, obětavost, dravost, týmový duch. To vše Slavii zdobí od doby, kdy ji převzal kouč Trpišovský a začal jí vštěpovat své zásady.
Sice přišla o tahouny Součka a Coufala, ještě dřív o Deliho, Ngadeua, Krále či Stocha, ale vždy si dokázala poradit a ztracené opory nahradit. Platilo to i letos, byť to chvíli vypadalo, že se obměna vymstí – vypadnutí s Midtjyllandem a úvodní nečekaná porážka v Evropské lize s Beer Ševou varovaly.
Přesto Slavia nakonec zase ukázala, že ví, kam sáhnout. Tipovali byste ještě před pár měsíci, že ji brzy potáhnou Kuchta, Lingr či Zima?
A co teprve senegalský objev Sima? Devatenáctiletý útočník, kterého si slávističtí skauti vyhlédli v druholigovém Táborsku, se pár týdnů ohřál v rezervě, pochytil několik anglických slovíček a včera vstřelil svůj třetí a čtvrtý gól v Evropské lize. Lepšího střelce Slavia nemá.
V jeho rozesmáté tváři jste mohli v chladném večeru najít odpověď na to, co Slavii zdobí nejvíc: nadšení a touha se ukázat.
Zase zkusit pozlobit slavnější soupeře než průměrnou Beer Ševu, která včera vůbec nedělala problémy. Zase si zkusit velké zápasy, připomenout si památný postup přes Sevillu, vyrovnané bitvy s Chelsea nebo loňské dobrodružství v Lize mistrů.
Tenhle motor Slavii žene dál, lhostejno, v jakém složení nastupuje.